Stavba v ochranném pásmu lesa a vzdání se práva na náhradu škody vzniklé stromy z lesa Lesů ČR, s.p.

Pozemek s chatkou jsme koupili 2015 s již hotovou chatkou, která byla postavena někdy v 80. letech možná dříve. Chatka je v horní části pozemku přímo na hranici pozemku s lesem ČR. 2022 jsme se rozhodli, že ve spodní části pozemku postavíme domek k bydlení. Proto jsme museli rozdělit pozemek na půlky, protože nemohou být dvě nemovitosti na jednom pozemku. Pozemek se starou chatkou je v horní části, bezprostředně sousedící s lesem, domek by měl být ve spodní polovině pozemku jehož horní hranice je cca 16 m od lesa (tudíž jsme stále v ochranném pásmu 50 m od lesa). Lesy ČR nám stavbu povolí, ale pouze za předpokladu, že jim podepíšeme dohodu s návrhem na vklad do Katastru nemovitostí, že se nejen vzdáváme náhrady škody vzniklé pozdějším pádem stromů, větví, kamenům atd. z lesa (to bych ještě pochopil) ale hlavní co mne zaráží a děsí, že v této dohodě máme souhlasit i s článkem 2 odstavcem 2 dohody v tomto znění:
- 2. Druhá strana dohody se vůči LČR zavazuje k úhradě zvýšených nákladů na hospodaření v lese, budou-li takové, vzniklých v souvislosti s omezeními, které přináší nemovité věci umístěné v ochranném pásmu lesa, např. nemožnost kácení stromů do prostoru ochranného pásma lesa, nutnost použití nákladnější technologie, která by bez omezení v ochranném pásmu nemusela být využita apod. Případné zvýšené náklady budou druhé straně dohody vyúčtovány na základě daňového dokladu (faktury) se splatností 21 dnů. Součástí daňového dokladu (faktury) bude i podrobné vyčíslení a zdůvodnění zvýšených nákladů.
V dohodě jsou pak ještě nějaké pokuty a sankce na naši stranu, ale výše uvedený odstavec mne děsí, protože kácení jednoho stromu se pohybuje kolem 12.000 Kč nebo cca 500-800 Kč/bm výšky stromu, což v případě lesa může být hodně peněz. Už jen 10 ks stromů by třeba pro nás bylo v této době likvidační (stavbu domu chceme financovat z prodeje Baťova půldomku 85 m2, tak si asi umíte představit, v jakých příjmech se asi pohybujeme). V dohodě s Lesy ČR už pak dále není žádná definice řešení článku 2 odstavce 2, rozsah či kolik stromů nebo jak velkého prostoru lesa by se tyto úhrady týkaly, jakou technologií by se tyto práce případně dělali a v jaké ceně. Z mého laického pohledu mám obavu, že Lesy ČR budou hledat nějaké dotace a vzpomenou si na podobné nešťastníky, kteří jim takovou dohodu podepsali, a nechají vykácet staré stromy v jejich blízkosti jejich pozemků na jejich náklady. Vzhledem k tomu, že se jedná o les, a stromů je tam hodně, neumím si ani představit, o jaké částce se zde dá hovořit. Ale jak známe českou povahu, tak se zneužiti této moci Lesy ČR, absolutně právně nepodložené, neošetřené na straně občana, bojím. Podotýkám, že na jednu stranu chápu, proč to takto mají Lesy ČR nastaveno, ale nechápu, a když tak mne opravte nebo doplňte informaci, proč není v této věci ošetřen i občan, soused pozemků Lesy ČR, nebo jak je občan v takovém případě chráněn jinak, nebo jak má postupovat.
Vím, že zde asi působil. Hodně dotčeně, ale na mne to opravdu působí, že jsem rukojmím Lesů ČR bez nároku na jakoukoli možnost diskuse či ochrany. A hlavně nemám nad tím žádnou kontrolu, a ani definici, o jaké území a rozsah prací se později může jednat. To mi prostě zní strašně zneužitelně. Už jen tím, že žádáme o svolení Lesy ČR o spodní pozemek, který je nejdál od lesa, a oni do toho chtějí zahrnout i horní pozemek s chatkou včetně pozemku o půdorysu chatky. Proto se obávám, kolik zaplatím až přijde někdy za pár let, třeba až budu v důchodu (za 17 let) kácení lesa nad naším pozemkem. 30 let tam nikdo neviděl lesáka, a teď jim musím podepsat tohle? Samozřejmě když nepodepíšu, tak nedostanu souhlas a tím pádem nebudu moci stavět na svém pozemku. Děkuji moc za radu, Miroslav.

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám lze doporučit pokusit se s LČR dohodnout na konkretizaci čl. 2 odst. 2 předmětné vzorové smlouvy, a to především v podobě specifikace plochy lesa, které by se měla Vaše povinnost k náhradě zvýšených nákladů na hospodaření v lese týkat (ideálně vymezením vzdálenosti od Vámi vlastněných staveb).
Budou-li LČR trvat na podpisu smlouvy v nezměněné podobě, nezbude Vám patrně nic jiného, než s touto smlouvou souhlasit.
Po dokončení výstavby Vašeho domu byste pak mohli předmětnou smlouvu vypovědět (je-li uzavírána na dobu neurčitou, resp. nebude-li v této smlouvě Vaše právo smlouvu vypovědět nějak omezeno). Popřípadě bude možné vypovědět jen konkrétní závazek zakotvený v této smlouvě (jak to vyplývá z § 1998/1 občanského zákoníku) – v tomto případě by se tedy výpověď mohla týkat pouze čl. 2 odst. 2 smlouvy.
Pokud by po Vás v budoucnu byla ze strany LČR požadována náhrada zvýšených nákladů na hospodaření v lese, mohli byste vznik tohoto práva rozporovat, stejně jako byste byli oprávněni sporovat výši účtované náhrady. V rámci soudního řízení, které by mohlo být ze strany LČR zahájeno, byste pak mohli namítat neplatnost čl. 2 odst. 2 smlouvy, a to pro jeho rozpor s dobrými mravy, resp. z toho důvodu, že k uzavření smlouvy v této podobě jste byli okolnostmi donuceni (jelikož druhou smluvní stranou byla využita Vaše závislost na vydaném souhlasu se stavební činností). V této souvislosti lze odkázat především na § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. “
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník