Dohoda o odškodnění, narovnání od plastické kliniky - nepovedená plastická operace (výplň rtů)

Nežádala jsem bolestné, náhradu za tzv. snížení společenského uplatnění, náhradu mzdy v době provádění následných korekcí. Nyní jsem od kliniky obdržela "Dohodu o narovnání", ve které jsou uvedeny odstavce, s kterými nesouhlasím. Ráda bych se zeptala, zda musím takovou dohodu podepsat a zda má klinika právo to po mně vůbec vyžadovat.
1) Nelíbí se mi věta se zněním "...klient má pocit, že výplň vycestovala...". Pocit nemám, výplň skutečně vycestovala, mám na to důkaz fotografie a i sama lékařka, která zákrok prováděla to hned na první korekci přiznala.
2) Společnost odmítá jakoukoli odpovědnost, která by vyplývala z tvrzeného vadně poskytnutého plnění, když nároky uplatněné klientem neuznává, aniž částečně. ... Rozumím tomu správně, že klinika odmítá přiznat, že k vycestování výplně došlo?
3) ve zkrácené verzi: Pokuta ve výši 100 000 Kč pro obě strany, pokud poskytne jedna ze stran jakékoli třetí osobě informace o existenci nebo předmětu dohody o narovnání, zdržení se jakéhokoli sdělování nebo šíření negativních recenzí či vyjádření...
Nic takového nechci podepsat, nesouhlasím s tím a zajímalo by mě, zda mě, zda má na to klinika právo.
Děkuji za vyjádření a přeji hezký den. S pozdravem Romana.

ODPOVĚĎ:
Nejdříve odpovím na Váš dotaz: „zda musím takovou dohodu podepsat a zda má klinika právo to po mně vůbec vyžadovat“ a následně se budu věnovat Vámi zmiňovaným odstavcům návrhu dohody.
Dohoda o narovnání (§ 1903 a násl. občanského zákoníku), jejíž návrh je Vám klinikou předkládán, je ve své podstatě běžnou smlouvou, a to smlouvou uzavíranou mezi rovnoprávnými smluvními stranami. K uzavření této dohody může dojít pouze tehdy, shodnou-li se obě strany na jejím obsahu. Klinika, která je – jak předpokládám – autorkou textu návrhu dohody, proto může návrh dohody formulovat dle vlastního úsudku, Vy však nejste v žádném případě povinna na takový návrh přistoupit.
Jelikož jakákoli smlouva (dohodu o narovnání nevyjímaje) je projevem svobodné vůle obou zúčastněných stran, můžete na předložení tohoto návrhu reagovat vlastním protinávrhem (například tak, že navrhnete některá ustanovení vyškrtnout či upravit, popřípadě předložíte ustanovení vlastní). Tím bude zahájen proces kontraktace, jehož výsledkem může být shoda na konečné podobě dohody (následně může dojít k jejímu uzavření), nebo neshoda (v takovém případě se dohoda neuzavře, popřípadě se uzavře pouze zčásti – tedy pouze v takovém rozsahu, na kterém jsou strany schopny se domluvit).
Nyní k Vámi zmiňovaným ustanovením návrhu dohody:
1/ Nelíbí se mi věta se zněním "... klient má pocit, že výplň vycestovala..."
Tato věta je z právního hlediska zcela neškodná. Je nutné si uvědomit, jaká je podstata dohody o narovnání. Dle § 1903/1 občanského zákoníku platí, že:
„Dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné …“
Účelem dohody o narovnání tedy není shoda stran na tom, kdo nese odpovědnost, resp. kdo postupoval odborně nesprávně, nýbrž konstituování zcela nového závazku, na jehož obsahu se strany shodnou (zde jde především o závazek kliniky vrátit Vám uhrazenou cenu).
Je zcela běžné, že strany, mezi kterými existuje nějaká sporná otázka, v úvodu dohody o narovnání vyjádří každá svůj postoj (přičemž tyto postoje jsou v rozporu) – následně se pak tyto strany shodnou na obsahu dohody o narovnání a vše je v pořádku.
Stejně je tomu i ve Vašem případě. Není účelem dohody o narovnání, aby se klinika k odbornému pochybení doznala, nýbrž aby Vám vrátila zaplacenou částku. Je proto v pořádku, že v úvodu dohody o narovnání jsou shrnuty protichůdné názory stran – následně však již není řešen tento spor, nýbrž je konstituován zcela nový závazek, kterým bude spor urovnán (přičemž každá ze stran může setrvat na svém dosavadním stanovisku).
2/ Společnost odmítá jakoukoli odpovědnost, která by vyplývala z tvrzeného vadně poskytnutého plnění, když nároky uplatněné klientem neuznává, aniž částečně …
K této větě lze připojit stejný komentář jako ad 1/ výše. Je v pořádku, že klinika v návrhu dohody o narovnání prezentuje svůj názor (byť se neshoduje s tím Vaším). Účelem dohody o narovnání není shoda stran na tom, co a jak se stalo, nýbrž shoda na novém závazku.
Je pochopitelné, že klinika setrvává na svém odmítavém stanovisku – do jisté míry se tím kryje před Vašimi eventuálními budoucími nároky. Pokud by klinika v dohodě o narovnání přiznala své odborné pochybení, nemohla by se v budoucnu proti Vámi případně vzneseným nárokům prakticky bránit.
3/ Smluvní pokuta za porušení mlčenlivosti:
Jedná se o ustanovení, které je pro Vás značně nevýhodné. Toto ustanovení se sice tváří tak, že smluvní pokuta postihne obě smluvní strany, je však „šito na míru“ v podstatě pouze Vám – nelze totiž očekávat, že by se klinika někde existencí dohody o narovnání chlubila. Klinika se tímto způsobem snaží zabránit šíření negativní informace o kvalitě jí poskytnuté péče.
Výše smluvní pokuty je nepřiměřená. Pakliže by toto ustanovení v dohodě o narovnání zůstalo a klinika Vám v budoucnu tuto smluvní pokutu účtovala, lze očekávat, že soudem by byla tato smluvní pokuta snížena (ve smyslu § 2051 občanského zákoníku) – samozřejmě pouze tehdy, pokud by došlo k soudnímu vymáhání této pokuty.
Lze Vám doporučit trvat buď na úplném vyškrtnutí tohoto ustanovení z návrhu dohody, anebo navrhnout alespoň jeho „změkčení“ – smluvní pokutou nemusí být postiženo sdělení o existenci dohody, nýbrž pouze ten případ, pokud byste tuto informaci šířila například na internetu, prostřednictvím médií apod.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník