Jde o obcházení věřitelů, když dlužník přenechá dědictví dětem?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
V únoru 2012 nám zemřel otec a dům zdědíme já a bratr, ale oba máme dluhy a tak máme strach, že pokud dostanem v dědickém řízení dům, že o něj přijdem, tak jestli je možné hned přepsat dům na moje děti, když s tím bratr souhlasí a jestli otec měl nějaké dluhy jestli tím padnou na děti a nebo půjdou na nás.
A nebude to obcházení věřitelů, když se vzdáme dědictví vůči dětem? Děkuji, Iveta
ODPOVĚĎ:
Takový postup není možný. Dědic se stává dědicem již okamžikem smrti zůstavitele a dědí vše - tedy, stručně řečeno, jak majetek, tak dluhy. Pokud se chcete tedy vyhnout případnému zabavení domu v exekuci, bylo by nejlepším řešením dědictví se vzdát. V takovém případě dědictví přechází na dědicovy děti, samozřejmě vč. případných dluhů.
Otázka obcházení věřitelů není zcela jednoznačná - odpověď závisí na tom, jakou částku dlužíte a jakou částku zdědíte. Pokud by se věřitel o odmítnutí dědictví dozvěděl, mohl by namítat tzv. odporovatelnost právního úkonu, kterým jste se dědictví vzdali - takový právní úkon by pak byl vůči němu neúčinný a mohl by tak požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem z Vašeho majetku ušlo.
Více viz § 42a občanského zákoníku:
(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.
(2) Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, § 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.
(3) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.
(4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.
Otázka obcházení věřitelů není zcela jednoznačná - odpověď závisí na tom, jakou částku dlužíte a jakou částku zdědíte. Pokud by se věřitel o odmítnutí dědictví dozvěděl, mohl by namítat tzv. odporovatelnost právního úkonu, kterým jste se dědictví vzdali - takový právní úkon by pak byl vůči němu neúčinný a mohl by tak požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem z Vašeho majetku ušlo.
Více viz § 42a občanského zákoníku:
(1) Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.
(2) Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, § 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.
(3) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužníka prospěch.
(4) Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.