Škoda z provozní činnosti a Nový občanský zákoník 2014
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Náhrada škody
- Zveřejněno: 1. leden 2014
Škoda z provozní činnosti - podle starého OZ ten, kdo vykonává provozní činnost (má např. prodejnu, řemeslnou dílnu či je elektrikářem na živnostenský list), podléhá velice přísným měřítkům. Je například za určitých okolností povinen hradit i takovou škodu, kterou nezavinil a které ani nemohl předejít.
Víte, že? Pokud někdo úmyslně podá nesprávnou informaci, může být odpovědný za vzniklou škodu.
Elektrikář-živnostník opravuje elektrický rozvod. Přestože vynaložil náležitou odbornou péči, dojde – vzhledem k nepředvídatelně špatnému stavu sítě – ke zničení desítek elektrických spotřebičů v okolí.
NOZ, v souladu se západoevropskými vzory, již „netrestá" bez rozdílu všechny osoby, jejichž provozní činnost vedla ke vzniku neodvratné škody. Tyto osoby se povinnosti nahradit škodu vzniklou z provozní činnosti totiž mohou zprostit, pokud prokáží, že vynaložily „veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo" (§ 2924).
To ale neznamená, že by NOZ neúměrně stranil provozovatelům na úkor poškozených. Ve svém textu zákoník vymezuje druh provozů tzv. zvláště nebezpečných (§ 2925), tedy provozů, které ze své povahy vyvolávají vysoké riziko vzniku škody, a to i při vynaložení řádné či dokonce veškeré možné péče (chemická továrna, sklad výbušnin apod.). V případě těchto provozů stanoví NOZ podstatně přísnější pravidla, když jejich provozovatel je povinen hradit škodu (chemické látky např. uniknou do okolí, výbušniny explodují apod.) bez ohledu na to, zda vynaložil veškerou možnou péči.
Víte, že? Některé druhy provozů vyvolávají takové riziko vzniku škody, že ani při vynaložení veškeré péče není možné rozumně vyloučit její případný vznik.NOZ nově také reflektuje i fakt, že v případě škod způsobených provozem zvláště nebezpečným lze jen obtížně prokazovat příčinnou souvislost.
V továrně došlo k havárii a do jejího okolí tak unikly nebezpečné látky. Následně se v okolí zvýšil úhyn lesního porostu z 15% na 30% na hektar. Z toho lze usoudit (s mírnou dávkou zjednodušení), že pokud v okolí došlo k nějakému úhynu porostu, exituje 50% pravděpodobnost, že to bylo způsobeno uvedenou havárií.
Podle nynějšího OZ by vlastník lesa, který byl poškozen, neobdržel žádnou náhradu, neboť nebylo bezpečně prokázáno, že k úhynu došlo v důsledku průmyslové havárie. Naproti tomu, podle NOZ by vlastník lesa náhradu obdržel, a to v míře, která odpovídá pravděpodobnosti, že škoda vznikla právě v důsledku průmyslové havárie, tedy ve výši 50% z celkové škody (§ 2925).