Svěření dítěte do péče jiné osoby - nový občanský zákoník 2014
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Rodina
- Zveřejněno: 1. červenec 2014
Jedná se o institut náhradní rodinné péče, jehož účelem je zejména výkon osobní péče o dítě člověkem odlišným od rodiče nebo poručníka či pěstouna, jestliže tato péče nemůže být z objektivních nebo subjektivních důvodů vykonávána rodiči popřípadě poručníkem. Tato náhradní rodinná péče je možná pouze u nezletilého dítěte a to po dobu, po kterou rodiče dítěte neumí, nechtějí nebo nemohou o své dítě osobně pečovat.
Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče jiné osoby dává přednost osobám příbuzným nebo dítěti blízkým před jinými osobami. Hlavním důvodem je, že osoby blízké či příbuzné dítě osobně znají, většinou už od jeho narození a dítě je na tyto osoby zvyklé a má s nimi dobrý vztah. Soud při rozhodování sleduje a respektuje zájem dítěte, které má právo vyjádřit svůj názor. Svěření dítěte do péče jiné osoby nenahrazuje pěstounskou péči, předpěstounskou péči ani péči, která předchází osvojení. S ohledem na podstatu této služby, není tato služba financována ze státního rozpočtu, ale rodičům zůstává vyživovací povinnost k dítěti.
Soud v rozhodnutí o svěření dítěte třetí osobě zároveň stanoví i výši výživného pro dítě, které budou jeho rodiče hradit pečující osobě. Rozsah výživného je stanoven s ohledem na možnosti rodičů, jejich schopnosti a majetkové poměry. Soud dále může rozhodnout o způsobu hospodaření s výživným a to vždy v zájmu dítěte, dle jeho potřeb a v souladu s jeho zájmy. Soud má dokonce oprávnění určit jaká část z výživného bude určena ke spotřebě a jaká část výživného bude dítěti spořena. Vždy však záleží na konkrétních potřebách dítěte (např. zvýšené nároky na dietu či léky, zdravotní pomůcky, školné, zájmové činnosti atd.). NOZ dává v souvislosti s výživným aktivní legitimaci pečující osobě k vymáhání neplaceného výživného přímo po rodičích.
Pečující osobou se může stát pouze člověk, který skýtá záruky, že bude o dítě řádně pečovat a že jeho péče bude dítěti ku prospěchu. Zájemce o svěření dítěte do péče musí být bezúhonný a morálně způsobilý. Zároveň musí mít obvyklé bydliště na území ČR a se svěřením dítěte do osobní péče musí souhlasit.
Soud v rozsudku o svěření dítěte může vymezit pečující osobě její práva a povinnosti. Zpravidla soud stanoví pečující osobě povinnost o dítě osobně pečovat, zastupovat je v běžných věcech, spravovat záležitosti dítěte v běžných věcech. Neučiní-li tak použije se podpůrně pro tyto případy ustanovení o pěstounské péče. Rodiče dítěte však i nadále zůstávají zákonnými zástupci svého dítěte, mají právo se s ním stýkat a také právo požadovat své dítě zpět do své péče. Pečující osoba nemá vyživovací povinnost vůči dítěti.
Péče o dítě zaniká dosažením jeho zletilosti nebo úmrtím dítěte. Soudem ustanovenou péči lze zrušit ze závažných důvodů a to i bez návrhu. Na návrh pečující osoby zruší soud svěření dítěte do péče vždy.
Dřívější zákon o rodině upravoval možnost svěření dítěte do společné výchovy manželů nebo jen jednoho manžela, souhlasil-li s tím druhý z manželů. NOZ již tuto možnost do svého ustanovení nezakomplementoval. Z tohoto důvodu lze usuzovat, že je možné pouze svěřit dítě do péče jedné osoby.
Svěření dítěte do péče jiné osoby musí mít přednost před péčí nerodinnou, zajišťovanou v ústavech nebo v jiných zařízeních ústavního typu. Tento institut slouží pro dočasné umístění dítěte do péče jiné osoby, z důvodů na straně rodičů, které jsou spíše krátkodobého či přechodného rázu. Zároveň je tu naděje, že se dítě opět vrátí do své přirozené rodiny, tedy do péče rodičů nebo alespoň některého z rodičů. Tento institut je koncipován tak, aby byly i nadále zachovány vazby na rodiče dítěte a mohlo dojít k navrácení dítěte opět do péče rodičů. V případě, že není možné stanovit výživné v odpovídající výši rodičům ani prarodičům, nelze tento typ péče aplikovat a zpravidla se přistupuje k svěření dítěte do pěstounské péče.