Změna organizace věcných práv - Nový občanský zákoník 2014

Tradiční úprava věcných práv se projevuje, když zejména:

•     Rozšiřuje jejich výčet (ten však nadále zůstává uzavřený).
•     Mění systematiku jejich úpravy.

Kategorie věcných práv je v novém zákoníku uvedena obecnými ustanoveními. Tato část je pro celou úpravu věcných práv velmi důležitá, neboť obsahuje některé obecné zásady. Stěžejní význam má v tomto směru právní norma § 979, z níž plyne, že „Ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného.

Novinkou oproti současné úpravě je znovuzavedení práva stavby do českého práva, institut přídatného spoluvlastnictví a podrobná úprava správy cizího majetku (včetně svěřenského fondu).

V rámci věcných břemen rozlišuje NOZ mezi služebnostmi a reálnými břemeny. Důležitou změnou je také přesun úpravy bytového spoluvlastnictví ze zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, přímo do občanského zákoníku.
Struktura věcných práv v novém občanském zákoníku

Obecná ustanovení (§ 976 – 986)

Držba (§ 987 – 1010)

Vlastnictví (§ 1011 – 1114)

•     Spoluvlastnictví (§ 1115 – 1157)
•     Bytové spoluvlastnictví (§ 1158 – 1222)
•     Přídatné spoluvlastnictví (§ 1223 – 1235)

Věcná práva k cizím věcem

•     Právo stavby (§ 1240 – 1256)
•     Věcná břemena (§ 1257 – 1308)
  •     – Služebnosti
  •     – Reálná břemena
•     Zástavní právo (§ 1309 – 1394)
•     Zadržovací právo (§ 1395 – 1399)

Správa cizího majetku (§ 1400 – 1474)

•     Svěřenský fond (§ 1448 – 1474)

Vedlejší ujednání s povahou věcného práva (§ 2128)