Umístění stavby sloupu brány do ochranného pásma vodovodu - jak donutit stavebníka, aby sloup zboural?

Stavební úřad však stavbu v ochranném pásmu povolil  s tím, že zbývající 2/3 vlastníci se stavbou souhlasí. Údajně stačí dle NOZ § 1129 2/3 vlastníků. Stavba je ale na dobu delší než 10 let, tak by se mělo postupovat dle § 1132, tedy souhlas všech vlastníků. Bylo rozhodnutí stavebního úřadu v souladu s právem? Děkuji. S pozdravem Oldřich.

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi si dovolím dvě otázky, jejichž zodpovězení je velmi důležité (a může řešení Vašeho případu odchýlit jiným směrem) :
Jste si jist tím, že jste spoluvlastníkem vodovodu? Nejedná se spíše o vodovodní přípojku?
V této souvislosti je vhodné uvést, co zákon o vodovodech a kanalizacích rozumí pod pojmem „vodovod“ a „vodovodní přípojka“.
Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem (§ 2/1 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem (§ 3/1 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Vlastníky vodovodů bývají nejčastěji obce, města či firmy, předmětem jejichž podnikání je dodávka vody.
Vlastníkem vodovodní přípojky může být naopak i fyzická osoba - jako odběratel – tedy vlastník pozemku či stavby, které jsou touto přípojkou spojeny s vodovodním řadem (§ 3/3 a 6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Výše položené otázky Vám doporučuji vyjasnit v první řadě, neboť mají pro Váš další postup značnou důležitost.
Ve své odpovědi budu nadále vycházet z předpokladu, že nejste spoluvlastníkem vodovodu, nýbrž spoluvlastníkem vodovodní přípojky (neboť se jedná o obvyklý stav).
Je důležité si uvědomit, že vodovodní přípojka nemá dle zákona o vodovodech a kanalizacích (ani podle jiného právního předpisu) žádné ochranné pásmo. V této souvislosti poukazuji na § 23 zákona o vodovodech a kanalizacích, který vymezuje ochranná pásma pouze ve vztahu k vodovodním řadům (tedy součástem vodovodů), zatímco o vodovodních přípojkách toto ustanovení zcela mlčí.
V praxi se sice doporučuje zachovávat „ochranné pásmo“ vodovodní přípojky v šíři 1,5 m na obě strany (od vnějšího líce potrubí), nejedná se však o ochranné pásmo, které by bylo zakotveno v nějakém právním předpise. Z takto zavedené praxe pak rozhodně není možné dovodit, že by s realizací stavby v tomto „ochranném pásmu“ musel vyslovit souhlas vlastník vodovodní přípojky.
Pokud se tedy stavební úřad nechal zmást údajnou aplikovatelností § 23 zákona o vodovodech a kanalizacích na Váš případ (když se jedná pouze o vodovodní přípojku), nebyl jeho postup skutečně správný.
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že pro výstavbu brány potřeboval Váš soused písemný souhlas sousedů (tedy i Vás). Pokud stavební úřad dovozuje, že mu stačí písemný souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků, přičemž se opírá o ustanovení občanského zákoníku, vydal se dle mého názoru nesprávným směrem.
Předně platí, že uplatňování soukromého práva (zde ustanovení občanského zákoníku) je nezávislé na uplatňování práva veřejného (zde stavebního zákona), jak to vyplývá z § 1/1 občanského zákoníku.
Udělování písemných souhlasů se stavební činností na sousedním pozemku (které vyžaduje stavební zákon) se proto, dle mého názoru, nemůže řídit pravidly o rozhodování o správě či hospodaření se společnou věcí (dle občanského zákoníku).
Ne/odsouhlasení výstavby na sousedním pozemku (pro potřeby stavebního řízení) ostatně souvisí se správou či hospodařením se společnou věcí jen pramálo. Pravidla pro rozhodování nadpoloviční či dvoutřetinovou většinou spoluvlastníků, nebo všemi spoluvlastníky, nejsou proto ve stavebním řízení aplikovatelná. Z tohoto důvodu není tedy použitelný ani Vámi uváděný § 1132 občanského zákoníku (tomuto Vašemu názoru ostatně neodpovídá ani znění tohoto ustanovení, ani jeho výklad dle komentářové literatury).
Odpověď na otázku, kolik spoluvlastníků musí písemně souhlasit se stavební činností na sousedním pozemku, je nutné hledat v relevantním právním předpise, kterým je samozřejmě stavební zákon. Za příklad si lze vzít § 96/3 písm. d) stavebního zákona.
Dle tohoto ustanovení je zapotřebí přiložit k žádosti o vydání územního souhlasu mimo jiné:
„souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu …“
Stavební zákon tedy nehovoří o nějaké většině spoluvlastníků, nýbrž o souhlasu toho, jehož vlastnické (či jiné věcné) právo může být výstavbou na sousedním pozemku přímo dotčeno. Tato podmínka se pak (v případě spoluvlastnictví) vztahuje zajisté na všechny spoluvlastníky (neboť vlastnické právo každého spoluvlastníka zvlášť může být přímo dotčeno výstavbou na sousedním pozemku). Je-li tedy tato podmínka splněna, týká se všech spoluvlastníků (a soused by si proto měl vyžádat písemný souhlas všech spoluvlastníků).
Podotýkám nicméně, že na tuto otázku můžete zajisté získat i jiné odpovědi (právní výklady).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)