Počet stránek ve webu: 43.381

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Uveřejnění psané obousměrné komunikace se zahraničním profesorem z Finska: konverzace probíhala od cca 10/2014 až do 6.2.2015. Podle mně dostupných informací nesmím jeho část konverzace zveřejnit bez jeho doložitelného souhlasu (kvůli autorskému právu, možná i listovnímu tajemství, možná i něčemu dalšímu).

Jediné řešení, které by mělo být v pořádku je přepis vlastními slovy se zachováním sémantického významu. Ani překlad z/do jiného jazyka údajně není řešením, protože se jedná o přímo odvozené autorské dílo. Rád bych zvolil originály textů. Existuje nějaká možnost vyhovující české a evropské legislativě, jak toho dosáhnout? Děkuji, Jeremiáš

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Autorské právo:
Omezení dispozic s těmi částmi korespondence, jejichž pisatelem je jiná osoba, připadá z autorskoprávního hlediska v úvahu pouze v případě, že lze tyto části korespondence označit za autorské dílo.
Dle § 2/1 autorského zákona je předmětem práva autorského dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
V žádném případě proto neplatí, že jakýkoli dopis lze kvalifikovat jako autorské dílo ve smyslu autorského zákona. Takovým dílem (v tomto případě dílem slovesným, vyjádřeným písmem) je pouze výsledek tvůrčí činnosti autora. Dle charakteru Vámi zmiňované korespondence proto můžete odhadnout, zda se v tomto případě jedná o autorské dílo či nikoli.

2/ Trestní právo:
Dle § 182/1 a 2 trestního zákoníku se trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv dopustí ten:
a/ kdo úmyslně poruší tajemství:
- uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
- datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
- neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data;
b/ kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch:
- prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo
- takového tajemství využije.
Dle § 183/1 trestního zákoníku se pak trestného činu porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí dopustí ten, kdo neoprávněně poruší tajemství listiny nebo jiné písemnosti, fotografie, filmu nebo jiného záznamu, počítačových dat anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí jiného tím, že je zveřejní, zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije.
S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že případné uveřejnění části korespondence (jejímž adresátem jste byl), nenaplňuje znaky skutkové podstaty žádného z výše uvedených trestných činů.

3/ Občanské právo:
Dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy, přičemž člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy (§ 86 občanského zákoníku).
Na tomto místě lze stručně citovat z komentářové literatury k občanskému zákoníku (dostupné v systému právních informací ASPI) :
"… Právo na soukromí člověka bývá definováno jako jeho právo rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným, a zároveň se bránit proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Jeho cílem je zajistit člověku nerušenost soukromé sféry, v níž může všestranně rozvíjet svoji osobnost. Jde o jedno ze základních osobnostních práv, protože dotčení některých dalších dílčích osobnostních práv je mnohdy současně i zásahem do práva na osobní soukromí … “
Neboť korespondenci, adresovanou pouze Vám, lze považovat za soukromou písemnost osobní povahy, bude k jejímu právně nezávadnému zveřejnění zapotřebí souhlas jejího pisatele. Dle § 87 občanského zákoníku platí, že kdo svolil k použití písemnosti osobní povahy, může svolení odvolat, třebaže je udělil na určitou dobu. Bylo-li svolení udělené na určitou dobu odvoláno, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající škodu z toho vzniklou osobě, které svolení udělil.
Druhým právně představitelným způsobem je přeformulování korespondence, jak v dotazu zmiňujete.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.