Počet stránek ve webu: 43.392

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.50 (2 hlasů)

Bydlím v panelovém domě ve vlastnictví bytového družstva. V bytě nad námi bydlí podnájemnice. Jedná se o vnučku původní nájemnice. Tato původní nájemnice (babička) se 07/2016 se z bytu odstěhovala. Od té doby vnučka tento byt trvale užívá. Vnučka je ve věku cca 20 let. Byt užívá trvale s různými známými.

Od té doby opakovaně dochází během dne k nadměrnému hluku. Tzn. skákání, běhání, kopání nebo házení balónem a jiné obtěžující zvuky. Opakovaně je porušován i noční klid. Vnučku i babičku jsem opakovaně žádal o nápravu situace. Dále již toto bylo 3x řešeno městskou policií. Rovněž se tato záležitost řeší s vedením družstva. Po předvolání původní nájemnice (babičky) na družstvo, tato přislíbila nápravu formou domluvy své vnučce. Domluva nefunguje a vše výše popsané se stále opakuje. Družstvo dále danou situaci řeší dost "vlažně".
1. Jakým způsobem je tento problém možné dále řešit (urychleně řešit)?
2. Je možné, aby družstvo nařídilo vystěhování vnučky?
3. Je možné vnučku zažalovat vzhledem k "omezování uživatelských práv"?
4. Je nutné k dalšímu řešení nechat provést měření hluku hygienickou stanicí?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jak dále řešit:
Zejména Vám doporučuji řešit problém prostřednictvím bytového družstva. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že bytové družstvo je pronajímatelem družstevních bytů, z čehož mu vyplývají určité povinnosti.
Předně dle § 2205 písm. c) občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje zajistit nájemci nerušené užívání věci (zde bytu) po dobu nájmu. Je tedy zákonnou povinností bytového družstva přijmout taková opatření, aby nebyli nájemci v užívání družstevních bytů rušeni (např. nadměrným hlukem). Prakticky totéž vyplývá z § 2256/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen udržovat po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů.
Nájemce je po dobu nájmu povinen dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů (§ 2256/2 občanského zákoníku). Tato povinnost nájemce se samozřejmě vztahuje rovněž na osoby, kterým byt zpřístupnil či přenechal.
V souvislosti se shora uvedeným připomínám, že pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu (§ 2288/1 písm. a) občanského zákoníku).
Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem například tehdy, pokud způsobuje závažné obtíže osobám, které v domě bydlí (§ 2291 občanského zákoníku).
Je tedy nutné, aby bytové družstvo vyzvalo babičku (která je, jak předpokládám, členkou bytového družstva a nájemkyní předmětného bytu) ke zjednání okamžité nápravy. Nebude-li tímto způsobem docíleno snížení hluku ze sousedního bytu, bude možné, aby bytové družstvo ukončilo nájem sousedního bytu výpovědí.
Bytové družstvo může rovněž do svých stanov zakotvit určité finanční sankce za rušení nočního klidu či nadměrnou hlučnost. Je možné, že prostřednictvím opakovaného udílení těchto sankcí bude docíleno zlepšení stavu.

2/ Vystěhování vnučky:
Bytové družstvo může babičku vyzvat ke zjednání nápravy (což může babička provést účinnou domluvou či vystěhováním vnučky). Bytové družstvo však musí v tomto ohledu jednat zejména s babičkou, neboť mezi babičkou a bytovým družstvem je založen smluvní vztah (na jehož základě babička odpovídá za to, co se v bytě a s bytem děje). Neuposlechne-li babička výzvy bytového družstva k vystěhování vnučky, muselo by se bytové družstvo obrátit s žalobou na soud.

3/ Žaloba na vnučku:
Kterýkoli člen bytového družstva, který se cítí rušen počínáním vnučky, na ní může podat k soudu žalobu. V tomto ohledu lze vycházet z § 2211 občanského zákoníku, dle něhož platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.
Žaloba by v tomto případě byla podávána dle § 1013/1 občanského zákoníku, který poskytuje ochranu (mimo jiné) proti nadměrnému obtěžování hlukem.

4/ Měření hlučnosti:
Pro soukromoprávní řešení nastalé situace (ať už cestou intervence bytového družstva či prostřednictvím žaloby) není měření hlučnosti krajskou hygienickou stanicí nutné (to má své místo zejména při řešení přestupku rušení nočního klidu). K tomuto tématu odkazuji blíže zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/decibely-lasky-aneb-kdyz-vas-soused-neprimerene-hluci-104369.html

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.