Hrazení pohřbu zesnulého a dědické řízení

1. Pohřeb jsem zařizoval i platil já, lze zahrnout náklady na pohřeb do dědického řízení tak, aby se každý ze sourozenců podílel rovným dílem?
2. Jak nejlépe vyřešit platbu za náhrobek a související práce, které podle doporučení mají proběhnout až po roce, tak aby byly uhrazeny z pozůstalosti? Jde o to, že mám, bohužel, důvodné obavy, že kdyby byly peníze vyplaceny před touto platbou, sourozenci by je již nechtěli k tomuto účelu použít.
3. Tatínek měl byt v osobním vlastnictví, jak postupovat při placení měsíčního poplatku za byt tak, aby se na těchto nákladech podíleli všichni sourozenci.
Měsíčními poplatky za byt myslím měsíční platby do fondu oprav, za elektřinu ve společných prostorách, odvoz odpadků, výtah. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Podle § 470 občanského zákoníku platí, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele. Je-li více dědiců, odpovídá každý z nich za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele v poměru toho, co z dědictví nabyl, k celému dědictví (nikoliv solidárně).
Vzhledem k tomu, že se jedná o pohledávku mezi dědici, nelze ji zahrnout do dědického řízení (samozřejmě vyjma situace, kdy je uzavřena dědická dohoda, v níž jsou zohledněny vynaložené náklady na pohřeb jedním dědicem).
Pokud vlastník bytu zemřel, je nutné nahlásit tuto skutečnost všem smluvním subjektům (dodavatelé energií, vody, poskytovatel internetu apod.); s bytem se dále pojí poplatky za služby, které již nebudou využívány. Obvyklé náklady bydlení nemají časový "přesah".
Osud těchto poplatků spojených s bytem je poměrně složitý. Je na místě doporučit, abyste poplatky co nejdříve konzultoval s přidělenou notářkou nebo notářem. S velkou pravděpodobností Vám doporučí provádět úhrady a poměrnou část (pokud se nestanete výhradním vlastníkem bytu) následně vymáhal po dědicích, pokud nabudou dědický podíl na bytě.
Problém dědictví nemovitosti spočívá v tom, že dědictví se může projednávat poměrně dlouhou dobu, ale dědici jej nabudou ke dni smrti zůstavitele, takže u nemovitosti nedojde k prodlevě ve vlastnictví, a tedy i "dluhy" tohoto typu na nemovitosti váznoucí budou někomu konkrétnímu přináležet.
V případě, že je více dědiců (o nichž se ví, že dědictví neodmítnou), tak se takto vznikající závazky obvykle doplácí zpětně; v případě, že nemovitost dědí více dědiců, tak podle poměrů dědických podílů. Jestliže nemovitost nabude více dědiců (od čehož Vás pravděpodobně bude notář odrazovat a lze doporučit, abyste se snažili dědickou shodu snažili vést jiným směrem než děděním bytu více dědici), budou v postavení podílových spoluvlastníků, kteří za závazky ručí solidárně (tedy každý do plné výše s tím, že vůči ostatním má právo na úhradu ve výši, v jaké plnil za jiné).