Dědění zisků z nájmu - zůstavitel pronajímatel nemovitosti
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
- Zveřejněno: 7. říjen 2016
V rámci závěti můj zesnulý otec odkazuje "práva a povinnosti jako majitele účtu" u své banky včetně "zůstatku ke dni úmrtí" své přítelkyni, která s ním žila více než rok v jedné domácnosti a má zde i trvalý pobyt. Od smrti již uběhl více než rok a na účet mezitím přicházely platby nájemníků v nemovitosti vlastněné otcem, kterou ovšem odkazuje mně, svému synovi.
Dědické řízení ještě nebylo uzavřeno, tzn. nemovitost nebyla přepsána, stejně jako účet. Co se s penězi z nájmu stane? V závěti zesnulý otec zmiňuje svého bratra jako dědice veškerého majetku jím nerozděleného, který bude předmětem pozůstalosti. Další nejasnosti mám s děděním vybavení otcovy domácnosti:
Bytovou jednotku, kde otec bydlel se svou přítelkyní, dědím dle závěti já. Otcova přítelkyně má s otcem zřízenou smlouvu o věcném právu na doživotní bydlení a užívání této bytové jednotky. Byla také předvolána jako vystavitel pohřbu na předběžné šetření u notářky a v rámci výpovědi ovšem nikde nezmiňuje v sekci "Vybavení domácnosti" circa půl roku před smrtí otce rekonstruovanou kuchyň a koupelnu, novou televizi, notebook a DVD přehrávač s harddiskem. Kdo bude tento majetek dědit a smí s ním nakládat? Dále je v rámci předběžného šetření zmíněno zařízení kuchyně (elektrospotřebiče, nádobí), jídelní stůl a židle a vybavení ložnice pod hlavičkou "Základní vybavení rodinné domácnosti" a pod ním poznámka, že tyto věci nabývá "dle par. 1667 zákona č. 89/2012 pozůstalá manželka, když sdílela se zůstavitelem společnou domácnost". Otcova přítelkyně ale není jeho manželkou, ani registrovanou partnerkou, a otec je jen jednou rozveden, a to s mou matkou. Dědí tedy opravdu toto vybavení ona? Kdo dědí bytové zařízení do tří místností, které je 40let staré a dle předběžného šetření nemá žádnou hodnotu? Děkuji, Daniel
ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení se projednává vždy majetek ohodnocený ke dni úmrtí, tedy i zůstatek na účtu se zjišťuje k datu úmrtí a operuje se s částkou, kterou banka vyčíslí ke dni úmrtí. Pokud po dni úmrtí odejdou z účtu nějaké peníze či na účet přibudou nějaké peníze, pak se to v rámci dědického řízení neřeší.
Mám za to, že peníze z nájmu nemovitých věcí náleží bratrovi Vašeho otce, jako majetek nerozdělený v závěti (ledaže je v závěti vysloveně uvedeno, že nemovité věci včetně nájmu či včetně nároků z nemovitostí vyplývajících, náleží Vám). Váš bratr tedy musí požádat nabyvatelku účtu o vyplacení peněz, které jí nepatří. Pokud nebude chtít peníze vyplatit, bude muset na ni podat žalobu (peníze zaslané na účet po datu úmrtí nelze v rámci dědického řízení vymáhat).
Pokud jde o vybavení domácnosti, tak základní vybavení rodinné domácnosti přechází pouze na manžela/manželku - na žádné jiné osoby se toto ustanovení nevztahuje, tudíž předmětem dědického řízení bude veškeré bytové zařízení, které Váš otec vlastnil. Kuchyň a koupelna je součástí bytu, nikoliv vybavení domácnosti. Movité věci, nacházející se v bytě, které patřily Vašemu otci, jsou předmětem dědění. Notáři buď můžete nahlásit seznam těchto věcí, nebo můžete požádat o provedení soupisu pozůstalosti na místě samém – v bytě, kde by se veškerý majetek za přítomnosti všech účastníků sepsal. Pokud některé věci Váš otec své přítelkyni za života daroval, nespadají tyto do dědictví a náleží výhradně do jejího výlučného vlastnictví.
Pokud jde o nakládání s majetkem zůstavitele před skončením dědického řízení, tak běžnou správu pozůstalosti provádí všichni dědicové, pokud nebyl zůstavitelem nebo soudem určen správce pozůstalosti.
Dle Vašeho popisu chápu závěť Vašeho otce tak, že nemovité věci odkázal Vám, účet své přítelkyni a veškerý zbývající majetek svému bratrovi. Bytové zařízení a věci, které nejsou jmenovitě uvedené v závěti, tedy dědí dle mého názoru bratr zůstavitele.