Dodatečné dědické řízení po dávno zemřelém prarodiči - vliv zabavení nemovitostí státem u nedostatečně identifikovaných nemovitostí
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Dědictví, vydědění, závěť (články)
K 1.1.2024 propadnou státu nedostatečně identifikované nemovitosti. Na portálu ceskazeme.cz jsme zjistili, že v katastru nemovitostí jsou dva pozemky, u kterých je stále zapsán zemřelý děda mého manžela. Děda měl dva syny, kteří měli manželky a s nimi měli celkem 5 dětí, včetně mého manžela. Tchán i strýc již zemřeli. Můj dotaz zní, pokud bychom se pokusili obnovit dědické řízení po dědovi, kdo by byl v současnosti dědic?
Byly by to manželky již zemřelých dětí původního majitele nebo by se dědictví vztahovalo i na vnoučata původního majitele? A byl by ještě jiný výdaj než poplatek soudu za obnovení dědického řízení a platba notáři?
ODPOVĚĎ:
Pokud už nežijí ani děti zemřelého dědečka, dědictví přechází pouze na děti zemřelých dětí, tedy na vnoučata. Vychází to z ust. § 1635 odst. 2 Občanského zákoníku, podle kterého:
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Jelikož se dědictví vypořádává k hodnotě, jakou mělo v době úmrtí osoby, na kterou je majetek stále veden, jedná se u těchto dodatečných projednání dědictví z hlediska nákladů notáři o položky v řádu několika set korun.
Štítky: