Výpočet lhůty na námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu

Soud námitky odmítnul s tím, že ty včasné nebyly odůvodněné a odůvodnění bylo doručeno dne 22.12.2012, což je po lhůtě. Soud nezjišťoval kdy jsem odůvodnění odeslal, jen konstatoval, kdy bylo doručeno, to bych viděl jako první chybu usnesení. Existuje nějaká objektivní lhůta na podání námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, protože soud nemá žádnou možnost zabývat se podáním před začátkem pracovní doby, takže by noční podání mělo být považováno za včasné. Nadto v situaci, kdy 22.12.2012 byla sobota a dokonce pak ještě Vánoce, takže objektivně bylo podání podáno 5 dnů přede dnem, kdy se jím soud mohl poprvé zabývat. Přijde mi paradoxní výrok soudu o nedodržení 3denní lhůty na podání námitek proti směnečnému pltebnímu rozkazu, když mu podání leží 5 dní v datové schránce. Myslím, že zákony je nutno vykládat podle jejich smyslu a účelu a ne takto formalisticky. Lhůta slouží k urychlení řízení a já jsem ho nijak nezdržel, navíc tato lhůta je v novém OSŘ prodloužena na 8 dní. Co mám ale napsat do odvolání proti tomuto usnesení? Pomůže mi nějak nález Plzeňského ústavního soudu č. 16/12, ze dne 16.10.2012, který zrušil 3denní lhůtu, přičemž nyní je zrušena i ta 8mi denní, pokud se dobře dívám do zákona. Děkuji. Mirek

ODPOVĚĎ:
Lze se ztotožnit s tím, že primárně je nutné právní předpisy vykládat z hlediska účelnosti; ustanovení týkající se dob a lhůt ovšem nepatří mezi ustanovení, která by příslušela jakkoliv vykládat, jelikož výklad lhůt by znehodnotil jejich smysl.
V § 175 Občanského soudního řádu je uvedeno, že námitky musí být doručeny včas a musí se jednat o odůvodněné námitky, jinak se k nim nepříhlíží. Pokud stanovená lhůta měla poslední den běhu 21. 12. 2013 - tedy v pátek - je jakékoliv podání (byť odeslané) 1 vteřinu po půlnoci tohoto dne, podáním neučiněným včas.
Pro orgány veřejné moci platí, že podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci (rozhodnutí soudu sp. zn. 9 Afs 28/2010); pokud jste odůvodnění odeslal v ranních hodinách 22. 12. 2012, soud nevyhodnotil okamžik doručení odlišně od okamžiku podání dokumentu.
Zákon nepřipouští, aby běh lhůt byl ovlivněn tím, co následuje po jeho uplynutí (víkend, svátek apod.) či reálnou možností soudu zabývat se podáním.
Soud není v postavení, aby rozhodl o tom, že pokud ústavní soud zkonstatoval třídenní lhůtu k podání námitek jako nepřiměřenou, nebude se touto lhůtou platnou v době řízení řídit.
Není vyloučené, že ve věci lze ještě něco dělat, ovšem lze více než doporučit, abyste se neprodleně obrátil na advokáta.
V odborné praxi se totiž vyskytuje názor, podle něhož platí, že uplynutí lhůty žalovanému brání v namítání jiného způsobu zdůvodnění námitek (např. místo zaplacení neplatnost směnky), nikoliv však v uvádění nových skutečností a důkazů k odůvodnění včas uplatněných námitek (např. další skutečnosti dokládající promlčení).
Tento názor však je menšinový a není nesporný, neboť nahlíží-li se na pravidlo, podle něhož „k námitkám později vzneseným ... již nelze přihlížet“ (odst. 4) v kontextu s odst. 1 § 175 Občanského soudního řádu, podle něhož v námitkách žalovaný „musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá“, lze tím rozumět i všechny skutečnosti, jichž se žalovaný ke zdůvodnění svých námitek dovolává. Odlišný výklad zákona jsem uvedla pouze z důvodu, že by Vám mohl být přínosný, na jeho základě ovšem nelze zaručit úspěch ve věci. Osobně jsem k takové šanci ovšem skeptická.
Pokud opravdu došlo k účetní chybě na straně žalobce, je i v jejich zájmu napravení stavu, jelikož např. medializace věci by pro ně mohla být nepříjemnou negativní reklamou, proto doporučuji jednat i s žalobcem na uvedení věci v náležitý stav.