Jak určuje soud datum postoupení pohledávky věřitele novému věřiteli
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Dluhy, závazky, pohledávky, směnky
- Zveřejněno: 19. září 2013
Prosím o radu v teoretické rovině. Určuje-li soud okamžik postoupení pohledávky, může vycházet z okamžiku oznámení postoupení pohledávky nebo z okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi věřitelem a postupníkem. V praxi se nemusí jednat o stejný okamžik, dokonce může dojít i k tomu, že postoupení pohledávky je dlužníku oznámeno před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky.
Jeden z těchto postupů soudu je pravděpodobně správný a druhý ne. V podstatě hledám nejen odpověď na tuto otázku, ale potřebuji také vědět, zda se jedná o otázku právní a zda by se předložení takové otázky Nejvyššímu soudu mělo poté objevit v jeho rozsudku či usnesení. Děkuji, Ervín
ODPOVĚĎ:
Na tuto byť teoretickou otázku je složité odpovědět, protože je nutné vědět o co by se v teoretickém sporu mělo jednat a zda by pro spor bylo určení okamžiku postoupení pohledávky zásadní. Postoupení pohledávky je upraveno v § 524 a násl. občanského zákoníku; pro potřeby odpovědi vycházím z toho, že postoupení pohledávky není mezi věřitelem a dlužníkem vyloučeno.
K postoupení pohledávky jednoznačně dochází smlouvu o tomto postoupení. Oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi je pouze deklarací tohoto úkonu s účinky vůči dlužníkovi. Pokud k oznámení (resp. prokázání) nedojde, neznamená to, že postoupení bylo neplatné. Takové postoupení nemá účinky vůči dlužníkovi a dlužník se plněním postupiteli závazku zprostí.
Při postoupení pohledávky je původní věřitel povinen neprodleně oznámit postoupení. Tedy by se okamžik mezi postoupením pohledávky a oznámením této skutečnosti podle práva neměl výrazně odlišovat, a to i proto, aby se původní věřitel bezdůvodně neobohatil v důsledku plnění dlužníka, čímž by se vystavil žalobě (příp. trestního stíhání, pokud by se jednalo o trestný čin podvodu).
Obecně lze konstatovat, že okamžik postoupení dluhu se bude zkoumat např. v případě, kdy by bylo sporné, zda k dlužníkovi prokázanému postoupení pohledávky opravdu došlo. Dodávám, že dlužníku nepřísluší zpochybňovat smlouvu o postoupení pohledávky (vizte např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5427/2007) z hlediska obsahu či srozumitelnosti apod.
Oznámit postoupení dluhu před tím než k němu dojde je mimo zákonný rámec; jelikož není co oznamovat, pokud k postoupení nedošlo - úmysl věřitele postoupit pohledávku nenaplňuje dikci zákona.
V případě, kdy by dlužník na oznámení úmyslu postoupit pohledávku nereagoval a plnil původnímu věřiteli, je možné si představit, že soud bude zkoumat, kdy k postoupení došlo, zda předcházelo či následovalo postoupení a zda dlužník tedy plnil podle práva či nikoliv.
Lze si představit, že v situaci, kdy je dlužníkovi předběžně oznámen "úmysl" postoupit pohledávku (byť i vážný), bude soud zkoumat, kdy k postoupení pohledávky opravdu došlo. Nicméně s ohledem na skutečnost, že postoupení pohledávky musí být písemné, nebude tato otázka předmětem zásadního právního rozboru, jelikož smlouva pokud nebude prokázáno, že je neplatná, bude určující pro postoupení pohledávky.
Aby tato otázka byla zásadní muselo by se jednat o nějakou anomálii - např. absenci data uzavření smlouvy o postoupení pohledávky apod.
O otázku právní se bezpochyby jedná; to zda bude uvedena v rozhodnutí soudu je pravděpodobné (rozhodnutí Nejvyššího soudu běžně shrnutí argumentaci sporných stran), ovšem to, zda se bude soud otázkou a jejím vyřešením obsáhle zabývat, bude záležet na tom, zda pro spor bude či nebude zásadní.
Pokud by dovolání bylo založeno jenom na tomto argumentu a takové dovolání bylo přípustné, soud by se touto otázkou musel zabývat.
Váš dotaz je položen příliš obecně, pokud má být vytvořena jiná než hypotetická odpověď je nutné dotaz specifikovat.