Konkludentní právní úkon - příklad z praxe
- Uložil(a): Mgr. Jiří Soukop (právník)
- Kategorie: Ostatní smluvní vztahy a sankce
- Zveřejněno: 21. únor 2015
Konkludentní právní úkon je prý úkon BEZ SEPSÁNÍ nějakého dokumentu mezi dvěma jednajícími stranami. Např. fyzická osoba nepodnikatel - řadový občan si půjčí od jiného občana - nepodnikatele hotově peníze a není sepsán žádný doklad (směnka, úpis, smlouva atp.). Dlužník - vypůjčitel ale splácí prokazatelným způsobem (složenka, převodem z účtu na účet) ústně dohodnuté splátky.
Tedy nepřímo uzná svůj dluh a splácí ho. Toto se prý nazývá konkludentní (snad následně vyplývající - nastávající) právní úkon. Platila tato konkludence mezi občany podle starého občanského zákoníku a platí i podle nového? Děkuji. Jan
ODPOVĚĎ:
Konkludentní právní úkon existoval dle úpravy starého občanského zákoníku, dnes (19.11.2018) se pro právní úkony používá termínu právní jednání. Vložilo se taktéž do zákona, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, což bylo dříve dovozeno pouze judikaturou.
Ke konkludentím právním jednáním lze odkázat na § 546 občanského zákoníku: Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Starý občanský zákoník upravoval toto obdobně v § 35 odst. 1: Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.
"Konkludence" platila dle starého a platí i dle nového občnaského zákoníku.