Právní nevýhody zakopání kabelu distribuční sítě do země na mém pozemku

Z toho důvodu nás žádají o vyjádření a podpis smlouvy o věčném břemenu, že na sloup dají el. krabici a kvůli její přístupnosti nám vyřízenou do plotu otvor. Zároveň budou muset podkopat nebo zbořit kus plotu a vést těch 30 cm od hranice naším pozemkem ke sloupu kabel. Na co si v tuto chvíli máme dát pozor? Bojíme se:
1) Ochranného pásma kabelů, že v budoucnu nebudeme moci ani opravit plot, kvůli ochrannému pásmu (bude se předělávat betonová podezdívka).
2) Pár lidí mě varovalo, že kvůli sloupu, na které udělali věčné břemeno, pak nemohli nic dělat, kopat ani stavět na celém pozemku. Nevím, co je na tom pravdy. Doufali jsme, že betonový sloup z našeho pozemku časem zmizí a že na něj není věčně břemeno, že je naše výhoda. Nyní se ve smlouvě mluví, že jde o právo umístit, udržovat a provozovat zařízení distribuční soustavy, tak se bojím, že tím chtějí "zlegalizovat" i samotný sloup a i na něj dát věčně břemeno.
3) Dle výpočtu jde o 1m2 a náhrada vychází na 338 Kč. Aby nás prý motivovali a udělali vstřícný krok tak nám nabízí 2.000 Kč, ale jen když budeme hned souhlasit. Dá se někde najít, zda je to adekvátní, nebo zda to zkouší?
4) Co se stane, když odmítneme? Někde jsem četla, že lze ze místo věcného břemene lze zřídit jen smlouvu. Sice tím přijdeme o možnou náhradu, ale pozemek nebude zatížení VB.
Děkuji moc za odpověď. S pozdravem a přáním hezkého dne Slavoj.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Ochranné pásmo kabelu:
Rozměry ochranného pásma elektrického kabelu jsou zakotveny v § 46/5 energetického zákona, a to následovně:
„Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. “
Je pravdou, že výkon určitých činností je v ochranném pásmu a případně i mimo toto pásmo) elektrického kabelu omezen, popř. zakázán. V této souvislosti je nutné vyjít z § 46/8, 10 a 12 energetického zákona, dle něhož platí, že:
„V ochranném pásmu … podzemního vedení … je zakázáno
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
…
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a vedení bez ochranných prvků přejíždět mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
…
V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. “
Za určitých podmínek může být zákaz realizace staveb či provádění jiných činností v ochranném pásmu prolomen, a to konkrétně dle § 46/11 písm. b) energetického zákona, dle něhož platí, že:
„Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy
…
b) udělí písemný souhlas se stavbou … nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. “
2/ Betonový sloup:
Skutečnost, že v katastru nemovitostí není ohledně betonového sloupu evidována žádná služebnost (věcné břemeno) ještě neznamená, že tato služebnost neexistuje. V tomto ohledu je podstatné, kdy byl předmětný betonový sloup na Vašem pozemku vybudován (tzn. za jaké právní úpravy se tak stalo). Dle dříve platných právních předpisů bylo totiž možné zřídit věcné břemeno (v případě staveb elektrizační soustavy apod.) i bez jeho zápisu do katastru nemovitostí. Je proto možné, že Váš pozemek je zatížen služebností (věcným břemenem), aniž by to bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Chcete-li v této souvislosti nabýt jistoty, dotažte se vlastníka betonového sloupu (společnosti ČEZ), který by měl vést případně existující věcné břemeno ve své evidenci.
Je-li Vám v současné chvíli předkládán návrh smlouvy o zřízení služebnosti (věcného břemene), jehož předmětem je právo provozovatele distribuční soustavy umístit, udržovat a provozovat zařízení distribuční soustavy, mohla by takto zřízená služebnost pokrýt i již existující betonový sloup (pakliže ve vztahu k tomuto sloupu nebylo věcné břemeno zřízeno již v minulosti).
Zřízení služebnosti (věcného břemene) však samo o sobě neznamená, že by v budoucnu nebylo na takto zatíženém pozemku možné stavět. Společnost ČEZ se ovšem stane účastníkem případně zahájených řízení před stavebním úřadem a bude se moci vyjadřovat ke stavebním záměrům či vyslovovat svůj nesouhlas s nimi (pakliže se bude domnívat, že ohrožují elektrizační zařízení či budoucí výkon služebnosti).
3/ Náhrada za zřízení služebnosti:
Chcete- li si ověřit ne/přiměřenost nabízené náhrady za zřízení služebnosti, můžete oslovit několik realitních kanceláří ve svém okolí s dotazem, v jaké cenové relaci se pohybuje náhrada za zřízení obdobné služebnosti na obdobném pozemku. Případně je možné oslovit znalce (odhadce).
4/ Odmítnutí zřízení služebnosti:
Pochybuji o tom, že by měla společnost ČEZ zájem o jiné řešení, než o zřízení služebnosti (věcného břemene) a o její zápis do katastru nemovitostí. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že platná právní úprava ukládá společnosti ČEZ v podstatě povinnost zřídit k Vašemu pozemku služebnost, a to prostřednictvím smlouvy. Nebude-li smluvní zřízení služebnosti možné (například z důvodu Vašeho nesouhlasu), bude společnost ČEZ oprávněna iniciovat zahájení vyvlastňovacího řízení. Předmětem tohoto vyvlastňovacího řízení by pak bylo právě zřízení služebnosti – vyvlastňovací orgán by tedy mohl rozhodnout o tom, že Váš pozemek bude zatížen služebností i bez Vašeho souhlasu. Konkrétně lze odkázat na § 25/4 energetického zákona, dle něhož platí, že:
„Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy. “
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)