Dohled (suplování) učitelem bez nároku na odměnu - je to v pořádku?

Podotýkám, že se tomu u nás neříká suplování, ale „dohled“. Ale řekněte mi, kdo by vydržel přijít do učebny, sednout si a jen koukat, když mají studenti ve svém pozměněném rozvrhu napsaný předmět, pro který je daný suplující aprobován? Samozřejmě učíme, abychom si před studenty nepřipadali jako lemplové – a připadáme si jako rukojmí svého povolání, protože za zády se nám zaměstnavatel za naše nasazení může tak akorát vysmát formou: "máte je hlídat, ne učit, a když je učíte, děláte to dobrovolně." Kolega tvrdí, že jeho manželka, která učí na základní škole, dostává za každou odborně odučenou „nadúvazkovou“ hodinu dvojnásobek odměny ve srovnání s běžnou „úvazkovou“ hodinou, za hodinu pouhého dohledu stovku. Má naše situace řešení? Děkuji, Aleš.

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bez vůle (souhlasu) zaměstnavatele (školy) není Vaše situace prakticky řešitelná.
Dle § 22a/1 zákona o pedagogických pracovnících se činnost pedagogických pracovníků v pracovní době člení na:
a/ přímou pedagogickou činnost (kterou je dle § 2/1 zákona o pedagogických pracovnících přímé působení na vzdělávaného, kterým je uskutečňována výchova a vzdělávání podle vzdělávacích programů, tedy de facto běžné vyučování),
b/ práce související s přímou pedagogickou činností (těmito pracemi jsou dle § 3/1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb. zejména příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků).
Dle § 23/3 zákona o pedagogických pracovnících může ředitel školy nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout. Jedná se o tzv. přespočetné (někdy též nadúvazkové) hodiny přímé pedagogické činnosti.
Při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka se o suplování jedná pouze v případě, kdy je zastupujícím pedagogickým pracovníkem vykonávána přímá pedagogická činnost, tzn. že suplováním není dohled nad žáky nebo studenty, byť by byl tento dohled realizován v rámci zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka (neboť dohled spadá do kategorie „práce související s přímou pedagogickou činností“, jak uvádím pod písm. b/ výše).
Zaměstnavatel je povinen předem určit, zda při zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka půjde o dohled nebo o výkon přímé pedagogické činnosti.
Shora uvedené má samozřejmě odraz ve způsobu odměňování práce pedagogického pracovníka. Zatímco dohled vykonávaný v rámci zastupování nepřítomného pedagogického pracovníka je odměňován v souladu s nařízením vlády č. 564/2006 Sb. (týká se především školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí), je každá přespočetná hodina přímé pedagogické činnosti (typicky tedy při suplování) odměňována příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (jak vyplývá z § 132 zákoníku práce).
Na Váš dotaz stručně a výstižně (byť obecně) odpovídá rovněž zákoník práce, dle jehož § 38/1 písm. b) je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Pakliže zaměstnavatel pedagogickému pracovníkovi určí v rámci zastupování za nepřítomného pedagogického pracovníka výkon dohledu nad žáky nebo studenty, je takový pedagogický pracovník povinen tento pokyn splnit. Rozhodne-li se i přes pokyn svého zaměstnavatele vykonávat namísto dohledu přímou pedagogickou činnost, nemůže se jednat o přespočetnou hodinu přímé pedagogické činnosti, neboť k ní nedostal od svého zaměstnavatele pokyn (a nemůže mu z tohoto důvodu vzniknout nárok na příplatek dle § 132 zákoníku práce).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
vyhláška č. 263/2007 Sb. , kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí
nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/