Krácení volna mezi směnami u rovnoměrném rozvržení pracovní doby a přesčasy

Pro zajištění celého výrobního procesu je občas potřeba se se zaměstnanci domluvit v případech nemocí, dovolených atd. na přechodu na jinou směnu v rámci daného týdne (domluvit se vzájemně na změně rozpisu směn - není to jednostranně nařízeno ze strany zaměstnavatele). Nebo je žádost o změnu směny (ranní, odpolední, noční) v týdnu iniciována z osobních důvodů i ze strany zaměstnance. Je možné zkrátit mezisměnné volno na 8h i v rovnoměrném rozvržení pracovní doby i když §90 ZP necituje tuto možnost? Zákoník práce uvádí v odst. a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas. Nechápeme / neznáme důvod proč není v ZP citované i rovnoměrné rozvržení prac. doby. Nebo je možnost změny směny pro rovnoměrné rozvržení pracovní doby v rozpisu směn i po vzájemné domluvě se zaměstnancem striktně zakázaná pokud bude následné mezisměnné volno pouze 8h? Je možné, aby byla odpracována přesčasová směna s předchozím mezisměnným volnem 8h? Např. zaměstnanec má naplánováno v rozpisu směn v týdnu 5x noční směnu od 22-6:00h a domluví se se zaměstnavatelem navíc na přesčasové směně v daném týdnu na pátek odpoledne od 14-22:00h (poslední naplánovaná noční směna je skončena v pátek v 6:00h). Nebo je možné realizovat přesčasovou směnu před naplánovaným rozpisem směn v daném týdnu a následně je mezisměnné volno 8h? Např. zaměstnanec má naplanováno v rozpisu směn v týdnu 5x odpolední směnu od 14-22h a domluví se se zaměstnavatelem navíc na přesčasové směně v daném týdnu v neděli od 22-6:00h (skončí přesčasovou směnu v pondělí v 6:00h a nastoupí v pondělí od 14:00h na směnu dle rozpisu směn vydaného v 14-ti denní lhůtě). Existuje nějaký soudní verdikt k tomuto tématu? Děkuji za Vaši odpovědi.

ODPOVĚĎ:
S účinností ke dni 1.10.2023 došlo sice k drobnému legislativně-technickému zpřesnění § 90 zákoníku práce, které má ale v praxi velké dopady. Z důvodu krátké doby účinnosti není ještě tato situace projudikována.
Důvod, proč zákonodárce do výjimek nezařadil i rovnoměrné rozvržení pracovní doby, není uveden a mohli bychom pouze hádat.
V současné době tedy právní úprava vypadá tak, že v zákoníku práce je stanovena minimální délka nepřetržitého denního odpočinku na 11 hodin a u mladistvého zaměstnance na 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Z uvedené zásady jsou stanoveny výjimky, podle nichž může být nepřetržitý denní odpočinek zkrácen až na 8 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin zaměstnancům starším 18 let za podmínky, že nejblíže následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku:
- v nepřetržitých provozech;
- při nerovnoměrně rozvržené pracovní době;
- při práci přesčas;
- v zemědělství;
- při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména:
- ve veřejném stravování;
- v kulturních zařízeních;
- v telekomunikacích a poštovních službách;
- ve zdravotnických zařízeních;
- v zařízeních sociálních služeb;
- u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců;
- při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
Jestliže například jeden den bude nepřetržitý denní odpočinek zkrácen na 8 hodin, potom ihned následující den musí jeho nepřetržitý denní odpočinek činit minimálně 14 hodin (11 hodin + 3 hodiny zkrácené v předcházejícím odpočinku, pokud měl tento předcházející odpočinek v původním trvání činit 11 hodin).
Předchozí úprava odvozovala délku odpočinku od konce jedné směny a začátku směny následující. Bylo proto možné, aby zaměstnavatel nařídil zaměstnanci práci přesčas, mnozí zaměstnavatelé následně poskytli zaměstnanci odpočinek čítající pouze hodiny v rozsahu od konce přesčasu do počátku následující směny, přičemž tento rozsah neodpovídal zákonnému limitu 11 (resp. 12 u mladistvého) hodin. Ustanovení bylo dále možné vykládat i způsobem, podle něhož měl-li zaměstnanec ve dvou dnech po sobě nařízenou pouze práci přesčas, nemusel odpočinek mezi dvěma směnami zaměstnavatel poskytnout vůbec, neboť přesčasová práce netvořila směnu.
Z tohoto důvodu je proto nově odpočinek vázán nikoliv na počátek či konec směny, ale na cyklus 24 hodin po sobě jdoucích, v jejichž rámci musí být zaměstnanci nepřetržitý odpočinek poskytnut.
Cyklus 24 hodin po sobě jdoucích zahrnuje přitom následující časové úseky:
a) rozvrženou směnu,
b) práci přesčas (byla-li vykonána),
c) pracovní pohotovost (byla-li držena) a
d) nepřetržitý denní odpočinek v rozsahu alespoň 11 či 8 hodin, resp. 12 hodin u mladistvého zaměstnance.