Počet stránek ve webu: 43.381

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem vdaná 34 let. Před lety jsme koupili na hypotéku domek, opravuje ho zejména manžel. Dostala jsem pejska, manžel ho naprosto nesnáší. Měli bychom se stěhovat do domku, manžel řekl, že pejsek do domku nevkročí. Je jisté, že to splní. Co mám dělat? V případě rozvodu - může mi manžel splácet půl původní nákupní ceny domku v měsíčních splátkách? Nechci, aby dům prodal, peníze na splátky má a já bez nich nemůžu zaplatit náklady na bydlení, mám ČID. Děkuji Vám. Alena

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Minulý rok se má dcera (teď jsou jí 3 roky, v prosinci jí budou 4) zablokovala a přestala ke mě zcela jezdit. Předtím ke mě normálně jezdila a líbilo se jí u mě. Zablokování bylo doslova ze dne na den. Kompenzoval jsem to tím, že jsem se s dcerou vídal na dětských hřištích za přítomnosti exmanželky, v zimě jsme docházeli každý týden k psycholožce, která nám v psychologickém centru v našem městě dovolila s dcerou být. V zásadě nám ale moc nepomohla, protože od zimy do nynější doby ke mě dcerka jezdit nechce (tím myslím vůbec - ani nenasedne do auta a s tím, že chce být s maminkou, dělá scény před domem exmanželky atd.). Určitě se nechovám nějak dominantně, že bych dceru tahal do auta a nutil ji, aby jela se mnou ke mě (kde to mimochodem měla moc ráda, pořídil jsem jí zvířata atd. a teď se o ně starám).
V pondělí 4.10. půjdu k sociální pracovnici a chtěl bych se jí zeptat, jak přes tuto zimu situaci řešit. Psycholožka už nás další zimu v psych. centru nenechá a exmanželka navrhuje setkávat se s dítětem celou zimu v různých cukrárnách nebo fitklubech, kde jsou koutky pro děti. Mě to připadá nedůstojné.
Současně když jsem se exmanželky zeptal, jestli by byla ochotná jít k jiné psycholožce, která by použila speciální techniku, kterou by se pokusila dítě "odblokovat", tak to odmítla, že je dítě zdravé a že už vlastní psycholožku má a že nepotřebuje další.
V tuto chvíli je tedy má situace poněkud bezvýchodná.
Poradíte mi, prosím, co po právní stránce dělat? I kdybych podal na soud návrh na úpravu styku, nevím co bych tím docílil, protože sice soud třeba rozhodne, že dítě musí ke mě, ale v realitě když dítě bude plakat a křičet, že ke mě nechce, tak by stejně rozhodnutí bylo vniveč, ne? Děkuji, Daniel

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Minulý rok se má dcera (teď jsou jí 3 roky, v prosinci jí budou 4) zablokovala a přestala ke mě zcela jezdit. Předtím ke mě normálně jezdila a líbilo se jí u mě. Zablokování bylo doslova ze dne na den. Kompenzoval jsem to tím, že jsem se s dcerou vídal na dětských hřištích za přítomnosti exmanželky, v zimě jsme docházeli každý týden k psycholožce, která nám v psychologickém centru v našem městě dovolila s dcerou být. V zásadě nám ale moc nepomohla, protože od zimy do nynější doby ke mě dcerka jezdit nechce (tím myslím vůbec - ani nenasedne do auta a s tím, že chce být s maminkou, dělá scény před domem exmanželky atd.). Určitě se nechovám nějak dominantně, že bych dceru tahal do auta a nutil ji, aby jela se mnou ke mě (kde to mimochodem měla moc ráda, pořídil jsem jí zvířata atd. a teď se o ně starám).
V pondělí 4.10. půjdu k sociální pracovnici a chtěl bych se jí zeptat, jak přes tuto zimu situaci řešit. Psycholožka už nás další zimu v psych. centru nenechá a exmanželka navrhuje setkávat se s dítětem celou zimu v různých cukrárnách nebo fitklubech, kde jsou koutky pro děti. Mě to připadá nedůstojné.
Současně když jsem se exmanželky zeptal, jestli by byla ochotná jít k jiné psycholožce, která by použila speciální techniku, kterou by se pokusila dítě "odblokovat", tak to odmítla, že je dítě zdravé a že už vlastní psycholožku má a že nepotřebuje další.
V tuto chvíli je tedy má situace poněkud bezvýchodná.
Poradíte mi, prosím, co po právní stránce dělat? I kdybych podal na soud návrh na úpravu styku, nevím co bych tím docílil, protože sice soud třeba rozhodne, že dítě musí ke mě, ale v realitě když dítě bude plakat a křičet, že ke mě nechce, tak by stejně rozhodnutí bylo vniveč, ne? Děkuji, Daniel

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Minulý rok se má dcera (teď jsou jí 3 roky, v prosinci jí budou 4) zablokovala a přestala ke mě zcela jezdit. Předtím ke mě normálně jezdila a líbilo se jí u mě. Zablokování bylo doslova ze dne na den. Kompenzoval jsem to tím, že jsem se s dcerou vídal na dětských hřištích za přítomnosti exmanželky, v zimě jsme docházeli každý týden k psycholožce, která nám v psychologickém centru v našem městě dovolila s dcerou být. V zásadě nám ale moc nepomohla, protože od zimy do nynější doby ke mě dcerka jezdit nechce (tím myslím vůbec - ani nenasedne do auta a s tím, že chce být s maminkou, dělá scény před domem exmanželky atd.). Určitě se nechovám nějak dominantně, že bych dceru tahal do auta a nutil ji, aby jela se mnou ke mě (kde to mimochodem měla moc ráda, pořídil jsem jí zvířata atd. a teď se o ně starám).
V pondělí 4.10. půjdu k sociální pracovnici a chtěl bych se jí zeptat, jak přes tuto zimu situaci řešit. Psycholožka už nás další zimu v psych. centru nenechá a exmanželka navrhuje setkávat se s dítětem celou zimu v různých cukrárnách nebo fitklubech, kde jsou koutky pro děti. Mě to připadá nedůstojné.
Současně když jsem se exmanželky zeptal, jestli by byla ochotná jít k jiné psycholožce, která by použila speciální techniku, kterou by se pokusila dítě "odblokovat", tak to odmítla, že je dítě zdravé a že už vlastní psycholožku má a že nepotřebuje další.
V tuto chvíli je tedy má situace poněkud bezvýchodná.
Poradíte mi, prosím, co po právní stránce dělat? I kdybych podal na soud návrh na úpravu styku, nevím co bych tím docílil, protože sice soud třeba rozhodne, že dítě musí ke mě, ale v realitě když dítě bude plakat a křičet, že ke mě nechce, tak by stejně rozhodnutí bylo vniveč, ne? Děkuji, Daniel

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (2 hlasů)
Minulý rok se má dcera (teď jsou jí 3 roky, v prosinci jí budou 4) zablokovala a přestala ke mě zcela jezdit. Předtím ke mě normálně jezdila a líbilo se jí u mě. Zablokování bylo doslova ze dne na den. Kompenzoval jsem to tím, že jsem se s dcerou vídal na dětských hřištích za přítomnosti exmanželky, v zimě jsme docházeli každý týden k psycholožce, která nám v psychologickém centru v našem městě dovolila s dcerou být. V zásadě nám ale moc nepomohla, protože od zimy do nynější doby ke mě dcerka jezdit nechce (tím myslím vůbec - ani nenasedne do auta a s tím, že chce být s maminkou, dělá scény před domem exmanželky atd.). Určitě se nechovám nějak dominantně, že bych dceru tahal do auta a nutil ji, aby jela se mnou ke mě (kde to mimochodem měla moc ráda, pořídil jsem jí zvířata atd. a teď se o ně starám).
V pondělí 4.10. půjdu k sociální pracovnici a chtěl bych se jí zeptat, jak přes tuto zimu situaci řešit. Psycholožka už nás další zimu v psych. centru nenechá a exmanželka navrhuje setkávat se s dítětem celou zimu v různých cukrárnách nebo fitklubech, kde jsou koutky pro děti. Mě to připadá nedůstojné.
Současně když jsem se exmanželky zeptal, jestli by byla ochotná jít k jiné psycholožce, která by použila speciální techniku, kterou by se pokusila dítě "odblokovat", tak to odmítla, že je dítě zdravé a že už vlastní psycholožku má a že nepotřebuje další.
V tuto chvíli je tedy má situace poněkud bezvýchodná.
Poradíte mi, prosím, co po právní stránce dělat? I kdybych podal na soud návrh na úpravu styku, nevím co bych tím docílil, protože sice soud třeba rozhodne, že dítě musí ke mě, ale v realitě když dítě bude plakat a křičet, že ke mě nechce, tak by stejně rozhodnutí bylo vniveč, ne? Děkuji, Daniel

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem ženatý a čekáme s manželkou dítě. Žijeme ovšem zatím každý zvlášť kvůli zaměstnání. Každý ve svém městě. Já v prostorném, pěkném bytě, který pronajímám a manželka u rodičů v malém bytě. Obě města jsou asi 30 km.od sebe. Manželka začala odmítat přestěhovat se ke mně, protože se jí moje město nelíbí (je možné, že je částečně ovlivněna svými rodiči). Samozřejmě jsme to hodně řešili a už se i hádáme. Manželka vyhrožuje že zústane i s dítětem u rodičů. Myslím, že jsem spořádaný manžel. Nemám problém s alkoholem, s prací, financemi. Rozvádět se nechci. Múže mi manželka tímto zpúsobem zamezit společné výchově, nebo dokonce přístup k dítěti? Děkuji za odpověď. Petr.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem ženatý a čekáme s manželkou dítě. Žijeme ovšem zatím každý zvlášť kvůli zaměstnání. Každý ve svém městě. Já v prostorném, pěkném bytě, který pronajímám a manželka u rodičů v malém bytě. Obě města jsou asi 30 km.od sebe. Manželka začala odmítat přestěhovat se ke mně, protože se jí moje město nelíbí (je možné, že je částečně ovlivněna svými rodiči). Samozřejmě jsme to hodně řešili a už se i hádáme. Manželka vyhrožuje že zústane i s dítětem u rodičů. Myslím, že jsem spořádaný manžel. Nemám problém s alkoholem, s prací, financemi. Rozvádět se nechci. Múže mi manželka tímto zpúsobem zamezit společné výchově, nebo dokonce přístup k dítěti? Děkuji za odpověď. Petr.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Jsem ženatý a čekáme s manželkou dítě. Žijeme ovšem zatím každý zvlášť kvůli zaměstnání. Každý ve svém městě. Já v prostorném, pěkném bytě, který pronajímám a manželka u rodičů v malém bytě. Obě města jsou asi 30 km.od sebe. Manželka začala odmítat přestěhovat se ke mně, protože se jí moje město nelíbí (je možné, že je částečně ovlivněna svými rodiči). Samozřejmě jsme to hodně řešili a už se i hádáme. Manželka vyhrožuje že zústane i s dítětem u rodičů. Myslím, že jsem spořádaný manžel. Nemám problém s alkoholem, s prací, financemi. Rozvádět se nechci. Múže mi manželka tímto zpúsobem zamezit společné výchově, nebo dokonce přístup k dítěti? Děkuji za odpověď. Petr.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Mám na Vás dotaz ohledně finanční situace mojí matky. S otcem žijí odděleně více než třicet let, rozvedeni nejsou. Otec dříve matce přispíval na bydlení, ale v současné době chce tento příspěvek razantně omezit (na 1 až 2 tisíce) nebo spíše ukončit. Matka je v důchodu, žije ve státním bytě 2+1 a pobírá v současné době důchod 5 200 Kč, přičemž její výdaje na byt jsou přibližně 5 100 Kč (nájem, plyn, TV, elektrika, rozhlas). Otec má přibližně 5x vyšší příjem. Na stránkách této poradny jsem se dozvěděla, že existuje vyživovací povinnost mezi manžely. Bohužel ale také vím, že právo lze někdy vykládat více způsoby a že existují možnosti, jak otcův příjem na živnostenský list nepřiznat v plné výši, ale jen minimální. Chtěla bych Vás požádat o radu, zda by bylo pro matku výhodnější s otcem se rozvést a využít systému státní sociální podpory ve formě různých příspěvků, nebo řešit soudně výživné mezi manžely. Otec půjde přibližně za 3 roky do důchodu. Děkuji za Vaši odpověď. Alena

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Mám na Vás dotaz ohledně finanční situace mojí matky. S otcem žijí odděleně více než třicet let, rozvedeni nejsou. Otec dříve matce přispíval na bydlení, ale v současné době chce tento příspěvek razantně omezit (na 1 až 2 tisíce) nebo spíše ukončit. Matka je v důchodu, žije ve státním bytě 2+1 a pobírá v současné době důchod 5 200 Kč, přičemž její výdaje na byt jsou přibližně 5 100 Kč (nájem, plyn, TV, elektrika, rozhlas). Otec má přibližně 5x vyšší příjem. Na stránkách této poradny jsem se dozvěděla, že existuje vyživovací povinnost mezi manžely. Bohužel ale také vím, že právo lze někdy vykládat více způsoby a že existují možnosti, jak otcův příjem na živnostenský list nepřiznat v plné výši, ale jen minimální. Chtěla bych Vás požádat o radu, zda by bylo pro matku výhodnější s otcem se rozvést a využít systému státní sociální podpory ve formě různých příspěvků, nebo řešit soudně výživné mezi manžely. Otec půjde přibližně za 3 roky do důchodu. Děkuji za Vaši odpověď. Alena