Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se k 1.1.2024 vyplácí šest druhů dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, dlouhodobé ošetřovné a dávka otcovské poporodní péče - otcovská. OSVČ a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění (jsou účastni nemocenského pojištění), mají nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM) a otcovskou.  

Splnění podmínek nároku na dávky se z  každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně. Při souběhu nároků na tutéž dávku z  více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se však poskytne ze všech zaměstnání pouze  jedna dávka, která se vypočte z  příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v  těhotenství a mateřství).   Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí  Územní správy sociálního zabezpečení*.  

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5    územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.

Podmínky nároku na dávky nemocenského pojištění
Základní podmínkou nároku na dávky nemocenského pojištění je, že příslušná sociální událost (např. dočasná pracovní neschopnost, nástup na peněžitou pomoc v mateřství) vznikne v době, kdy trvá účast na nemocenském pojištění (trvá pojištěné zaměstnání), popř. v ochranné lhůtě.
Ochranná lhůta má zajistit, aby lidé nezůstali bez prostředků, například v době, kdy jedno zaměstnání skončili a do nového ještě nenastoupili. V praxi to znamená, jestliže bývalý pojištěnec v této době onemocní nebo nastoupí na PPM, dostává dávky nemocenského pojištění z již ukončeného zaměstnaneckého poměru (nemocenského pojištění zahraničních zaměstnanců či OSVČ).
 
Ochranná lhůta neplyne  z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu či invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nebo ze zaměstnání malého rozsahu.  
Ochranná lhůta neplyne také ze zaměstnání pojištěnce, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin a v případě, kdy pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody. V ochranné lhůtě nevzniká nárok na ošetřovné.
Pro dlouhodobé ošetřovné není ochranná lhůta stanovena.

Ochranná lhůta pro nemocenské je 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Pokud byl zaměstnanec naposledy zaměstnán kratší dobu, ochranná lhůta trvá jen tolik dnů, kolik trvalo poslední pojištění. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, je ochranná lhůta pro PPM 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění těhotné zaměstnankyně trvalo kratší dobu, ochranná lhůta trvá jen tolik dnů, kolik trvalo pojištění.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.50 (2 hlasů)
Nemocenská  se v roce 2024  nadále poskytuje za kalendářní dny. Náleží od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti (dále jen DPN) nebo nařízené karantény až do jejího ukončení. Doba, po kterou občan nemocenské pobírá, se nazývá podpůrčí doba.

Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku DPN nebo karantény. Do podpůrčí doby se započítávají i doby předchozích DPN, pokud spadají do období 380 kalendářních dní před vznikem DPN. Toto neplatí v případě, kdy nemocensky pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dní od skončení poslední DPN.
Nemocenské může být na základě žádosti pojištěnce vypláceno i po uplynutí podpůčí doby za předpokladu, že podle vyjádření lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu  (nově zřízeného pod ČSSZ od 1.1.2024) lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však do 350 kalendářních dní od uplynutí podpůrčí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti.
 
Poživatelům starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské poskytuje od 15. kalendářního dne nejdéle 70  kalendářních dnů při jedné DPN. Poživatelům starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně se nemocenské poskytuje jen v době trvání zaměstnání. Skončením zaměstnání jim zaniká nárok na nemocenské, a to i v případech, kdy ještě podpůrčí dobu nevyčerpali.

V době prvních 14 kalendářních dnů DPN nebo karantény je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou mu vyplácí jeho zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci, který je nemocensky pojištěný a splňuje také podmínky nároku na nemocenské. Poskytuje se za pracovní dny – při DPN od prvního pracovního dne, a to jen v době trvání pracovního vztahu. Pokud zaměstnanec pracuje současně ve více zaměstnáních, má nárok na náhradu mzdy z každého zaměstnání zvlášť. Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění.

Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil DPN. Nemocenské nenáleží ani pojištěnci, kterému v době DPN nebo karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu. Pojištěnec nemá nárok na nemocenské také v případě, kdy mu vznikla DPN nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody.
 
Výše nemocenského  za kalendářní den činí do 30. dne trvání DPN nebo karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne trvání DPN nebo karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání DPN nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Jestliže si pojištěnec přivodil DPN zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši.
 
Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku DPN došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění, pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu, a to i u žen, jejichž pojištění  zaniklo v době těhotenství.

Podmínkou nároku na nemocenské OSVČ je její účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku DPN nebo nařízené karantény.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Problematiku ošetřovného upravují § 39 - 41 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Poskytuje se zaměstnanci z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo z důvodu péče o dítě mladší 10 let. Ošetřovné od prvního kalendářního dne potřeby ošetřování vyplácejí  příslušné  Územní správy sociálního zabezpečení, které jsou  od  1.1.2024  nově zřízenými orgány sociálního zabezpečení, fyzicky však sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ/ČSSZ.      
Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou jednou v ošetřování vystřídat.

Ošetřovné se vyplácí nejdéle po dobu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování. Zaměstnanci, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a je jinak osamělý, pak nejdéle 16 kalendářních dnů. Za kalendářní den činí ošetřovné 60 % denního vyměřovacího základu.  
Za osamělého zaměstnance se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství. Za osamělého zaměstnance se považuje i zaměstnanec, jehož manželka (manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody uloženém v trvání nejméně jednoho roku nebo ve výkonu zabezpečovací detence.    
 
Nárok na ošetřovné v roce 2024 vzniká, pokud:
• je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (nárok na ošetřovné však nemají např. příslušníci ozbrojených sborů a vojáci z povolání, zaměstnanci pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, domáčtí zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, OSVČ, zahraniční zaměstnanci) a
• ošetřuje nemocné dítě mladší 10 let, nebo
• pečuje o zdravé dítě do 10 let věku z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení, nařízení karantény, nebo, když osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo
• ošetřuje jiného nemocného člena domácnosti, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou a
• dítě nebo nemocný člen domácnosti žije v domácnosti se zaměstnancem, který o tuto dávku žádá, to neplatí v případě ošetřování (péče) dítěte mladšího 10 let rodičem.
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství (PPM) nebo rodičovského příspěvku. Toto neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
Nárok na výplatu ošeřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen PPM) se poskytuje za kalendářní dny, její výše je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ) a vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Výše DVZ se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na PPM.

Podmínkou nároku na tuto dávku v roce 2024 je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

PPM mohou čerpat také muži. Týká se to zejména otců dětí či manželů matek, a to tehdy, když PPM nepobírá matka dítěte, protože onemocněla anebo uzavřela písemnou dohodu s manželem nebo otcem dítěte o převzetí dítěte do péče (lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte). Tato podmínka se týká zaměstnanců i OSVČ. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM, který si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si pojištěnka nástup v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá.
U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle zákona o nemocenském pojištění), činí podpůrčí doba 22 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
 
Podpůrčí doba u PPM končí uplynutím doby (počet týdnů), nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku uvedeného v zákoně o nemocenském pojištění.  
Dítětem se v případě nároku na PPM pojištěnky, která dítě porodila, v případě její nemoci nebo v případě uzavření dohody s otcem dítěte rozumí dítě do dosažení 1 roku věku. V případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů a v případě převzetí péče otcem dítěte z důvodu úmrtí matky se dítětem rozumí dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen PPM) se poskytuje za kalendářní dny, její výše je 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ) a vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM. Výše DVZ se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na PPM.

Podmínkou nároku na tuto dávku v roce 2024 je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

PPM mohou čerpat také muži. Týká se to zejména otců dětí či manželů matek, a to tehdy, když PPM nepobírá matka dítěte, protože onemocněla anebo uzavřela písemnou dohodu s manželem nebo otcem dítěte o převzetí dítěte do péče (lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte). Tato podmínka se týká zaměstnanců i OSVČ. Pro OSVČ přitom platí ještě jedna podmínka pro získání PPM, a to, že její nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby.

Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM, který si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud si pojištěnka nástup v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá.
U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle zákona o nemocenském pojištění), činí podpůrčí doba 22 týdnů ode dne převzetí dítěte do péče. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
 
Podpůrčí doba u PPM končí uplynutím doby (počet týdnů), nejpozději však dnem, kdy dítě dosáhlo věku uvedeného v zákoně o nemocenském pojištění.  
Dítětem se v případě nároku na PPM pojištěnky, která dítě porodila, v případě její nemoci nebo v případě uzavření dohody s otcem dítěte rozumí dítě do dosažení 1 roku věku. V případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů a v případě převzetí péče otcem dítěte z důvodu úmrtí matky se dítětem rozumí dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosažení věku 7 let a 31 týdnů.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
   

Vyrovnávací příspěvek v  těhotenství a mateřství  (dále jen VPTM) 2024

náleží zaměstnankyni, která byla z  důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci  a z  tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením.  
Dávka náleží
1)   těhotné zaměstnankyni,
2)   zaměstnankyni do konce 9. měsíce po porodu a
3)   zaměstnankyni, která kojí, pokud byly převedeny na jinou práci, protože práce, kterou předtím vykonávaly je těmto ženám zakázána nebo pokud podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje jejich zdraví (anebo těhotenství, mateřství, schopnost kojení).
VPTM se vyplácí  za kalendářní dny těhotným zaměstnankyním, po dobu trvání převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu),   matkám po porodu po dobu trvání převedení do 9. měsíce po porodu nebo matkám po dobu trvání převedení, dokud kojí.
VPTM se stanoví jako rozdíl mezi DVZ (denním vyměřovacím základem) zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v  jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
Podmínkou pro nárok je účast ženy na nemocenského pojištění na základě pracovního poměru. Na tuto dávku nemají nárok ženy činné na základě dohody o  pracovní činnosti, ženy vykonávající zaměstnání malého rozsahu, dobrovolné pracovnice pečovatelské služby, OSVČ a zahraniční zaměstnanci.  
 
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)
Dávky nemocenského pojištění se počítají z  denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ), který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v  rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, např. nemoc) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na DVZ.
Pro rok 2024  činí výše těchto redukčních hranic: 1. redukční hranice 1 466  Kč, 2. redukční hranice 2 199  Kč, 3. redukční hranice 4 397  Kč.

Redukce  se provede tak, že 

do 1. redukční hranice (z částky 0 - 1 466 Kč) se  započte 
  • u nemocenského  a  ošetřovného  90  % DVZ 
  • u  peněžité pomoci v  mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v  těhotenství a mateřství 100  % DVZ
z  části DVZ mezi 1. a 2. redukční hranicí (tj. z částky mezi 1 466 Kč - 2 199 Kč) se započte  60  %
z  části  mezi 2. a 3. redukční hranicí (tj. z částky od 2 199 Kč do 4 397 Kč) se započte  30  %
k  části nad 3. redukční hranici (tj. k částce nad 4 397 Kč) se nepřihlédne.
 
Denní výše dávky
se dále stanoví z redukovaného DVZ (tzn. z DVZ po redukci - dále jen rDVZ) :  
U nemocenského  činí 
  •   60  %  rDVZ od 15. kalendářního dne trvání DPN do 30. kalendářního dne DPN
  •   66 %  rDVZ od 31. kalendářního dne DPN nebo karantény  činí
  •   72 %  rDVZ  od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény
U peněžité pomoci v  mateřství  činí  70  %  r DVZ.
U  ošetřovného  činí  60  %  rDVZ.
U  vyrovnávacího příspěvku v  těhotenství a mateřství  je stanovena ve výši rozdílu mezi rDVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v  jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
U dlouhodobého ošetřovného činí 60 % rDVZ.
U  otcovské  činí  70  %  rDVZ.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Dávky nemocenského pojištění se počítají z  denního vyměřovacího základu (dále jen DVZ), který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v  rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, např. nemoc) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na DVZ.
Pro rok 2024 činí výše těchto redukčních hranic: 1. redukční hranice  1 466  Kč, 2. redukční hranice  2 199    Kč, 3. redukční hranice a 4 397  Kč.  

Redukce  se v roce 2024 provede tak, že 

  • do 1. redukční hranice (z částky 0 - 1 466 Kč) se pro výpočet nemocenského započte 
  • 90  % DVZ 
  • z části DVZ mezi 1. a 2. redukční hranicí (tj. z částky od 1 466 Kč - 2 199 Kč) se započte  60  %
  • z  části  mezi 2. a 3. redukční hranicí (tj. z částky od 2 199 Kč do  a 4 397 Kč) se započte  30  %
  • k  části nad 3 redukční hranici (tj. k částce nad  a 4 397 Kč) se nepřihlédne.

Denní výše dávky "nemocenské"

se dále stanoví z redukovaného DVZ (tzn. z DVZ po redukci - dále jen rDVZ) tak, že činí 
  •   60  %  rDVZ od 15. kalendářního dne trvání DPN do 30. kalendářního dne DPN
  •   66 %  rDVZ od 31. kalendářního dne DPN nebo karantény  činí
  •   72 %  rDVZ  od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény
Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Příklad

Výpočet nemocenské v r. 2024           

Vyměřovací základ pojištěnce v rozhodném období byl 348 600 Kč.     Denní vyměřovací základ  (DVZ) před redukcí činí 955 Kč (348 600 Kč : 365 dnů).
Z částky do první redukční hranice, která je v roce 2024 stanovena ve výši  1 466 Kč, se u nemocenského započte 90 %, do druhé redukční hranice, která činí 2 199 Kč, 60 %, do třetí redukční hranice ve výši 4 397 Kč 30 % a k částce nad tuto redukční hranici se nepřihlíží.
Z částky do první redukční hranice se započte 90 %. 955 Kč x 90 % = 859,50 Kč = redukovaný DVZ.

Denní výše nemocenské 

činí  od 15. kalendářního dne trvání DPN nebo karantény  do 30. kalendářního dne  60  % rDVZ, tj. 859,50 Kč x 60 % = 516 Kč na kalendářní den,
dále od  31. kalendářního dne DPN nebo karantény činí  66 %  rDVZ, tj. 859,50 Kč x 66  %  = 568 Kč na kaledářní den 
a  od 61. kalendářního dne DPN nebo karantény činí 72  % DVZ, tj. 859,50 Kč x 72 % = 619 Kč na kalendářní den,
pozn: od 1. kalendářního dne DPN nebo karantény do 14. kalendářního dne náleží zaměstnanci za pracovní dny náhrada mzdy

Příklad

Výpočet ošetřovného v r. 2024

Vyměřovací základ pojištěnce v rozhodném období byl 300 000 Kč. DVZ před redukcí činí 821,92 Kč (300 000 Kč : 365 dnů).
Z částky do první redukční hranice, která v r. 2024 činí 1 466 Kč, se započítá 90 % (821,92 Kč x 90 % = 739,73 Kč), zaokrouhleno na celé koruny 740 Kč = redukovaný DVZ.

Denní výše ošetřovného

bude činit od 1. kalendářního dne 60 %  rDVZ, tj 740 Kč x 60 % = 444 Kč za kalendářní den.   Při 9 kalendářních dnech ošetřování a při hrubé mzdě 25  000 Kč náleží dávka ve výši 3 994 Kč (444 Kč x 9 dnů).  
 

Příklad

Výpočet peněžité podpory v mateřství v r. 2024

Vyměřovací základ zaměstnankyně v rozhodném období činí 300 000 Kč. DVZ před redukcí je 822 Kč (300 000 Kč : 365 dnů).
Částka do výše první redukční hranice 1 466 Kč se v roce 2024 započítává ze 100 %, tj. 822  Kč = redukovaný DVZ.

Denní výše PPM

činí za kalendářní den 70 % rDVZ, tj. 822 Kč x 70 % = 576  Kč.   Při hrubé měsíční mzdě 25  000 Kč by měla zaměstnankyně pobírat 576 Kč za kalendářní den.   PPM by tak v r. 2024 činila za kalendářní měsíc (30 kalendářních dnů) 17  280  Kč.

 

Příklad

Výpočet otcovské v r. 2024

Vyměřovací základ zaměstnance v rozhodném období činí 360 000 Kč. DVZ před redukcí je 987 Kč po zaokrouhlení (360 000 Kč : 365 dnů).
Částka do výše první redukční hranice 1 466 Kč se v r. 2024 započítává ze 100 %, tj. 987  Kč = redukovaný DVZ.

Denní výše dávky otcovské poporodní péče

činí za kalendářní den 70 % rDVZ, tj. 986 Kč x 70 % = 691  Kč po zaokrouhlení.   Při hrubé měsíční mzdě 30 000 Kč a při  14 kalendářních dnech čerpání otcovské poporodní péče by dávka činila 9 674 Kč (691 Kč x 14 dnů).

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Posuzování zdravotního stavu pojištěnců a dalších osob pro účely nemocenského pojištění v roce 2024 zahrnuje posuzování dočasné pracovní neschopnosti a pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro účely poskytování nemocenského a posuzování  zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství.  

Zdravotní stav posuzují ošetřující lékaři v rozsahu své odbornosti. Ošetřujícím lékařem se v souvislosti se zákonem o nemocenském pojištění rozumí zdravotnické zařízení, jehož lékaři poskytují pojištěnci nebo jiné posuzované osobě ambulantní, ústavní nebo lázeňskou péči. Nepatří sem zařízení záchranné a pohotovostní služby a zařízení závodní preventivní péče při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud má oprávnění k léčebné péči. Pracovní schopnost po uplynutí podpůrčí doby posuzují od 1.1.2024 lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu*.
 

*  Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) je nově zřízen od 1.1.2024 jako orgán sociálního zabezpečení, stejně jako 5 Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ).   Organizačně zůstávají IPZS na stejných pracovištích jako dosud Lékařská posudková služba.