Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Dočasnou pracovní neschopností (dále jen DPN) se i pro rok 2024 rozumí stav, kdy  pojištěnec  nemůže z důvodu nemoci, úrazu či nařízené karantény vykonávat dosavadní  výdělečnou činnost. O vzniku DPN rozhoduje  ošetřující lékař.
Práceneschopným je uznán také pojištěnec, který byl sám přijat do nemocnice nebo tam byl přijat jako  doprovod  nezletilého dítěte nebo byl přijat k  poskytnutí komplexní lázeňské péče, a dále pojištěnec, který pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky nemůže vykonávat dosavadní výdělečnou činnost.   V  době nároku na  peněžitou pomoc v mateřství  vzniká DPN, pokud dlouhodobé závažné onemocnění pojištěnce znemožňuje péči o dítě. U těhotné pojištěnky, která nemá nárok na peněžitou pomoc v  mateřství z  žádné činnosti a doloží tuto skutečnost potvrzením správy sociálního zabezpečení, rozhodne ošetřující lékař o vzniku DPN od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.
 
Ošetřující lékař uznává DPN ode dne, kdy ji zjistil, výjimečně ji může uznat až 3 kalendářní dny zpětně, zejména pokud nemohl pojištěnec lékaře navštívit. V  průběhu DPN je ošetřující lékař povinen posuzovat zdravotní stav pojištěnce a provádět kontroly zdravotního stavu. Ošetřující lékař ukončí DPN, pokud zjistí, že zdravotní stav umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (po uplynutí 180 dnů i jinou výdělečnou činnost) nebo pečovat o dítě. Ošetřující lékař může ukončit DPN až 3 dny dopředu. Důvodem k  ukončení DPN je kromě zlepšení zdravotního stavu také oprava nebo pořízení nové ortopedické či kompenzační pomůcky, uznání  invalidity, vznik nároku na výplatu  starobního důchodu  při skončení zaměstnání a vznik nároku na peněžitou pomoc v  mateřství.   Pojištěnce, která neměla nárok na peněžitou pomoc v  mateřství, trvá DPN do konce 6. týdne po porodu.   Pokud se pojištěnec nedostaví ke kontrole a neprokáže závažné důvody, ošetřující lékař pracovní neschopnost také ukončí.

Hlášení o vzniku, trvání a ukončení DPN hlásí ošetřující lékař  od 1.1.2020  přímo správě sociálního zabezpečení pouze elektronicky. Již nevydává zaměstnanci žádné papírové díly neschopenky určené pro zaměstnavatele. Zachován zůstal pouze „Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce“, který má u sebe zaměstnanec pro své potřeby a k informaci.   Hlášení správě sociálního zabezpečení o vzniku DPN je při DPN přesahující 14 kalendářních dnů automaticky považováno za žádost o nemocenské.   Hlášení o ukončení DPN je automaticky i dokladem pro ukončení výplaty nemocenského.

Pozor! Nutno odlišit od dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče ozaměstnání!

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (2 hlasů)

 

Dočasně práceneschopný pojištěnec (dále jen DPNP) musí umožnit kontrolu dodržování režimu v dočasné pracovní neschopnosti,   například opatřit svůj byt zvonkem a jmenovkou, uvést platnou adresu místa pobytu   při DPN ošetřujícímu lékaři.

Kontroly dodržování tohoto režimu se provádějí pravidelně během celého pracovního týdne, případně i o víkendu. Kontrolují se buď namátkou vybrané osoby, nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař. Podnět ke kontrole může dát také zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec, který je dočasně práceneschopný, vykonává jinou pracovní činnost, nezdržuje se v místě pobytu nebo jiným způsobem porušuje režim dočasně práceneschopného pojištěnce. V době prvních 14 dnů DPN, kdy zaměstnavatel vyplácí DPNP náhradu mzdy, může sám kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu, které nahlásil svému ošetřujícímu lékaři, a zda dodržuje rozsah a dobu stanovených vycházek.

Od 1.1.224 provádějí kontrolu dodržování režimu DPNP  pracovníci Územních správ sociálního zabezpečení (které  jsou  navazující institucí na zrušené okresní správy sociálního zabezpečení) a prokazují se „Průkazem zaměstnance orgánu nemocenského pojištění pověřeného kontrolou“. Dočasně práceneschopní občané jsou povinni prokázat při kontrole svou totožnost a předložit "Rozhodnutí o DPN", do kterého pracovník kontroly zaznamená datum, čas kontroly a svůj podpis.

V případě, že kontrolor nezastihne pojištěnce v místě pobytu uvedeném na "Rozhodnutí o DPN", nechá na místě oznámení o provedené kontrole. To mimo jiné obsahuje poučení o povinnosti pojištěnce dostavit se k ošetřujícímu lékaři v nejbližší ordinanční den za účelem zjištění, zda DPN stále trvá. Následně je zapotřebí dostavit se s oznámením k podání vysvětlení (popř. oznámení s vysvětlením doručit) na příslušné kontaktní pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení (fyzicky v místě bývalých pracovišť OSSZ)

Pokud DPNP poruší léčebný režim stanovený ošetřujícím lékařem, může mu příslušná ÚSSZ  nemocenské dočasně snížit, zcela odejmout nebo uložit pokutu až do výše 20.000 Kč.

 

Dodržování režimu  dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, který nemůže po dobu "pracovní neschopnosti" plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,   provádí pracovníci Uřadu práce ČR.

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Nemocný je i v roce 2024 povinen dodržovat stanovený léčebný režim a umožnit příslušnému  orgánu nemocenského pojištění  a zaměstnavateli kontrolu jeho dodržování. Dodržování léčebného režimu kontroluje  od 1.1.2024 Územní správa sociálního zabezpečení*.       Zaměstnavatel může kontrolovat jen povinnost zdržovat se na adrese oznámené ošetřujícímu lékaři a povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel může provádět tuto kontrolu jen v  prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti.
Neumožní-li pojištěnec kontrolu, může mu ÚSSZ    snížit či odejmout  nemocenské  od 15. dne DPN, zaměstnanci lze za období prvních 14 dnů trvání DPN uložit pokutu až do výše 20  000 Kč. Vlastní porušení režimu práceneschopného pojištěnce může být potrestáno  krácením nebo odnětím nemocenského, popř. snížením či nevyplacením  náhrady mzdy.
 
Nemocenské  může být kráceno nebo odňato při porušení  režimu dočasně práceneschopného pojištěnce (léčebného režimu) nebo při nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu. Povinnost součinnosti zahrnuje zejména povinnost označit potřebnými údaji místo pobytu při DPN. Nemocenské může být kráceno nebo odňato nejdéle na dobu 100 kalendářních dnů ode dne porušení léčebného režimu, ne však déle než do skončení DPN. Krátit nebo odejmout lze nemocenské i v  případě, že už bylo vyplaceno. Vyplacené částky nemocenského se pak považují za přeplatek na dávce, který je pojištěnec povinen uhradit plátci dávky (okresní správě sociálního zabezpečení).

Způsob krácení nemocenského není výslovně upraven, může jít o procentní i pevnou částku. O krácení nebo odnětí nemocenského rozhoduje  orgán nemocenského pojištění. Krátit nebo odejmout nemocenské je možné pouze do 1 roku ode dne, kdy došlo k  porušení léčebného režimu nebo k  nesplnění povinnosti součinnosti. Lhůta 1 roku neplyne po dobu řízení o krácení nebo odnětí nemocenského a po dobu řízení o žalobě.

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
  Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o dávky a od 1.1.2024 je posílá příslušné Územní správě sociálního zabezpečení*, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Každý zaměstnavatel je povinen se do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního zaměstnance do zaměstnání na předepsaném tiskopise přihlásit u příslušné ÚSSZ do registru zaměstnavatelů. Stejně tak má povinnost do 8  kalendářních dnů hlásit jakoukoliv změnu v údajích vyplněných na přihlášce do registru zaměstnavatelů.
Zaměstnavatel musí rovněž na předepsaném tiskopise podávat odhlášku z registru zaměstnavatelů, a to do 8  kalendářních dnů od skončení zaměstnání posledního zaměstnance. Pokud má zaměstnavatel několik mzdových účtáren, přihlašuje je na předepsaném tiskopise do registru zaměstnavatelů samostatně, a to do 8  kalendářních dnů od jejich zřízení. Stejné termíny platí v případě hlášení změn v  přihlášce či odhlášení mzdových účtáren z registru.
 
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zstávají zachovány.  

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o dávky a od 1.1.2024 je posílá příslušné Územní správě sociálního zabezpečení*, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Každý zaměstnavatel je povinen se do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního zaměstnance do zaměstnání na předepsaném tiskopise přihlásit u příslušné ÚSSZ do registru zaměstnavatelů. Stejně tak má povinnost do 8  kalendářních dnů hlásit jakoukoliv změnu v údajích vyplněných na přihlášce do registru zaměstnavatelů.
Zaměstnavatel musí rovněž na předepsaném tiskopise podávat odhlášku z registru zaměstnavatelů, a to do 8  kalendářních dnů od skončení zaměstnání posledního zaměstnance. Pokud má zaměstnavatel několik mzdových účtáren, přihlašuje je na předepsaném tiskopise do registru zaměstnavatelů samostatně, a to do 8  kalendářních dnů od jejich zřízení. Stejné termíny platí v případě hlášení změn v  přihlášce či odhlášení mzdových účtáren z registru.
 
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o dávky a posílá je příslušné ÚSSZ*, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.
Nástup nového zaměstnance do zaměstnání oznamuje zaměstnavatel nejpozději do 8  kalendářních dnů od jeho nástupu příslušné ÚSSZ, a to na tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání. Pokud dojde ke změně údajů uvedených na tiskopisu (například se změní jméno nebo příjmení zaměstnance, adresa bydliště či zdravotní pojišťovna aj.), musí zaměstnavatel tyto změny nahlásit příslušné ÚSSZ, a to rovněž do 8 kalendářních dnů.
Při ukončení pracovního vztahu se zaměstnancem je povinností každého zaměstnavatele oznámit příslušné ÚSSZ ukončení zaměstnání, a to také do 8  kalendářních dnů na předepsaném tiskopisu. Zaměstnavatel může s  ÚSSZ uzavřít dohodu o plnění této oznamovací povinnosti v  souvislosti se zaměstnanci v jiné než 8denní lhůtě.
 
*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o dávky a posílá je příslušné ÚSSZ, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Zaměstnavatel nese veškerou odpovědnost  za stanovení správné výše pojistného a za jeho včasný odvod.   Pojistné na nemocenské pojištění  zaměstnavatel odvádí  spolu s  pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti jednou částkou na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, a to  ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.  

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z  vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.   Vyměřovacím základem zaměstnance  je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z  příjmů fyzických osob podle zákona o  daních z  příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v  souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.  

ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.    
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti, přijímá od svých zaměstnanců žádosti o  dávky a posílá je příslušné ÚSSZ, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.

Od 1.1.2020 došlo k zásadní změně 

Od 1. 1. 2020 zahájila  ČSSZprovoz povinného systému eNeschopenky a dosavadní postupy probíhají elektronicky prostřednictvím ePortálu. ENeschopenka propojuje lékaře, zaměstnavatele a ÚSSZ*.

Postupy spojené s  vystavením rozhodnutí o  dočasné pracovní neschopnosti se zásadním způsobem změnily. Změnil se i způsob, jak se zaměstnavatel dozví o  dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Zaměstanec už nemusí předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i  nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstane v  papírové podobě jen průkaz práce neschopného.

Zaměstnavatel již nepřijímá doklady potřebné k  výplatě dávky nemocenského od zaměstnance, vše probíhá elektronicky prostřednictvím ePortálu.

  • Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ÚSSZ přílohu k  žádosti o  dávku, a  to v  elektronické formě 
  • Do přílohy k  žádosti o  dávku zaměstnavatel nově uvádí informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).
  • V případě, že zaměstnavatel uvede způsob výplaty v hotovosti nebo na adresu v  zahraničí, musí určit způsob výplaty a  informovat o  něm ÚSSZ  sám zaměstnanec. Může využít tiskopis „Žádost o  změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“ anebo může zaslat sdělení o  vybraném způsobu prostřednictvím datové schránky, písemně poštou nebo přes ePortál ČSSZ.
  • Při skončení dočasné pracovní neschopnosti  je zaměstnavatel povinen zaslat  hlášení s  údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.

 

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (1 hlas)
 
Základní důchodové pojištění tvoří spolu s  nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu.   Problematika důchodového pojištění je pro rok 2024 upravena zejména  v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
ÚSSZ  jako orgány sociálního zabezpečení v souladu se zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, především rozhodují o dávkách důchodového pojištění a zařizují výplaty těchto dávek.   Jedná se o důchody řádné i předčasné starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody.
Žádosti o důchody sepisují kontaktní pracoviště Územních správ sociálního zabezpečení bez místní příslušnosti (ZMĚNA od 1.1.2024) a  od 1.12.2023 lze o důchod  zažádat on-line na ePortálu ČSSZ.   Důchody jsou vypláceny dopředu, a to bezhotovostně na bankovní účet klienta nebo v  hotovosti prostřednictvím České pošty.
 
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muže a ženy – u žen závisí mimo jiné také na počtu vychovaných dětí. Potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu osob, které dosahují důchodového věku, se postupně prodlužovala. Od roku 2019 činí potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu 35 let:

narok-na-starobni-duchod-2011-1

Pokud pojištěnec nesplní předcházející podmínky, má podle § 29 odst. 2 zákona nárok na starobní důchod i tehdy, pokud dosáhl potřebného věku (vyššího než důchodového) a získal potřebnou dobu pojištění podle následující tabulky

narok-na-starobni-duchod-2011-2
Nárok na starobní důchod vznikne podle § 29 odst. 3 zákona však i pojištěnci, který dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal alespoň 30 let tzv. čisté doby pojištění (tj. do doby pojištění se v tomto případě nezahrnují náhradní doby pojištění, např. osobní péče o dítě mladší 4 let). Pojištěnec, který nesplňuje žádnou z výše uvedených podmínek, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil zákonné podmínky nároku na invalidní důchod, tj. pokud se pojištěnec stal invalidním (bez ohledu na stupeň invalidity) a získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu.