Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (5 hlasů)
Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry, procentní výměra se od 1.1.2023 dále zvyšuje o tzv. výchovné.
  • Základní výměra  je stejná pro všechny druhy důchodů a od 1. 1. 2024 činí 4 400 Kč měsíčně.    
  • Procentní výměra důchodu závisí na dosažených příjmech a získaném počtu let pojištění.
  • Výchovné činí pevnou částku 500 Kč za každé vychované dítě, které pojištěnec vychoval.   V  případě výchovy více dětí se výchovné násobí počtem těchto dětí, není zde žádný limit.

Pro výpočet je potřeba  znát osobní vyměřovací základ (dále jen OVZ). Ten – zjednodušeně řečeno – tvoří měsíční průměr ročních příjmů (u OSVČ měsíční průměr ročních vyměřovacích základů) dosažených v rozhodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku, v němž se důchod přiznává). Celkové příjmy za každý jednotlivý kalendářní rok rozhodného období se přitom pro účely stanovení výše OVZ navyšují pomocí koeficientů (odvozovaných od statisticky zjištěného průměru dosažených příjmů všech pojištěnců), čímž se tyto příjmy přizpůsobují cenové hladině a hladině odměňování existující v roce přiznání důchodu.   Takto vypočtený průměrný měsíční výdělek (OVZ) se ovšem určitým způsobem upravuje, tzv. redukuje, čímž se dospěje k výpočtovému základu (VZ) pro stanovení procentní výměry důchodu.

Redukční hranice jsou pro rok 2024 stanoveny takto:

• plně se započítává částka do 19 346 Kč,
• z částky přesahující 19 346 Kč, nejvýše však do 175 868 Kč, se započítává 26 %,
• z částky přesahující 175 868 Kč se nezohledňuje nic.    
Při výpočtu výše procentní výměry starobního důchodu se dále zohledňuje celková doba důchodového pojištění, kterou pojištěnec získal v průběhu celého svého života. Od délky této doby se odvozuje, jak velkou procentní část výpočtového základu je třeba zohlednit. Výše procentní výměry se v roce 2024 stanoví jako 1,5 % výpočtového základu (dále VZ) za každý rok pojištění. Procentní výměra může být snížena za dobu předčasnosti nebo zvýšena za dobu přesluhování.

Minimální výše procentní výměry je ze zákona 770 Kč měsíčně.

Nárok na výplatu starobního důchodu při výkonu výdělečné činnosti již od roku 2010 není podmíněn sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku. Pojištěnec po přiznání starobního důchodu podle § 29 zákona může pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu.    

Kromě této možnosti má poživatel důchodu možnost na základě své žádosti si zvolit při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši (polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry).

Výplata starobního důchodu, tj. zda je vyplácen v plné výši, ve výši poloviční, či zda starobní důchod vyplácen není, má pak vliv na zvyšování výše procentní výměry v souvislosti se souběhem s příjmem z výdělečné činnosti, a to takto:

Pokud pojištěnec po vzniku nároku na starobní důchod (po splnění podmínek stanovených v § 29 odst. 1 nebo 3 zákona) nebo po dovršení důchodového věku (jde-li o poživatele předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona vykonává výdělečnou činnost a

  • a) nepobírá starobní důchod - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v případě, že se tak získá celý rok pojištění. V případě, že o to pojištěnec požádá, pak se i doba delší než 90 kalendářních dnů nezhodnotí pro zvýšení procentní výměry, ale přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v rozsahu, který určí pojištěnec.
  • b) pobírá starobní důchod v poloviční výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; na rozdíl od zvýšení náležejícího za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod.
  • c) pobírá starobní důchod v plné výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu; toto zvýšení náleží vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti

Pro účely zvýšení důchodu uvedeného pod písm. a) až c) se za výkon výdělečné činnosti nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby trvání tzv. omluvných důvodů (např. dočasná pracovní neschopnost).  

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Výši starobního důchodu upravují § 33 - 36 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní a z procentní výměry. Výše základní výměry je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy v ČR. Od 1.1.2024  je to částka 4 400 Kč.   Výše procentní výměry důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu.   Od 1.1.2023 se procentní výměra starobního důchodu dáe zvyšuje o  pevnou  částku 500 Kč za každé dítě, které pojištěnec vychoval. Tzv. výchovné se týká jak starobních důchodů přiznávaných po 31. 12. 2022, tak starobních důchodů již vyplácených.

Minimální výše procentní výměry starobního důchodu je 770 Kč.

Nárok na výplatu starobního důchodu při výkonu výdělečné činnosti již od roku 2010 není podmíněn sjednáním pracovněprávního vztahu na dobu určitou nepřesahující dobu jednoho roku. Pojištěnec po přiznání starobního důchodu podle § 29 zákona o důchodovém pojištění může pracovat a pobírat důchod v plné výši bez ohledu na to, jakou výdělečnou činnost vykonává a v jakém rozsahu.

Kromě této možnosti má poživatel důchodu možnost na základě své žádosti si zvolit při výkonu výdělečné činnosti výplatu starobního důchodu v poloviční výši (polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry).

Výše výplaty starobního důchodu, tj. skutečnost, zda je důchod vyplácen v plné výši, ve výši poloviční, či zda vyplácen není, má pak vliv na zvyšování výše procentní výměry v souvislosti se souběhem s příjmem z výdělečné činnosti, a to takto:
Pokud pojištěnec po vzniku nároku na starobní důchod (po splnění podmínek stanovených v § 29 odst. 1 nebo 3 zákona) nebo po dovršení důchodového věku (jde-li o poživatele předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona) vykonává výdělečnou činnost a

a) nepobírá starobní důchod  - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v případě, že se tak získá celý rok pojištění. V případě, že o to pojištěnec požádá, pak se i doba delší než 90 kalendářních dnů nezhodnotí pro zvýšení procentní výměry, ale přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod, a to v rozsahu, který určí pojištěnec.


b) pobírá starobní důchod v poloviční výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu; na rozdíl od zvýšení náležejícího za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod.


c) pobírá starobní důchod v plné výši - výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu; toto zvýšení náleží vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti.

Pro účely zvýšení důchodu uvedeného pod písm. a) až c) se za výkon výdělečné činnosti nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby trvání tzv. omluvných důvodů (např. dočasná pracovní neschopnost).

Příklad - výpočet řádného starobního důchodu v roce 2022
Muž narozený 10.7.1958 požádal o řádný starobní důchod.   Jeho důchodový věk je 63 let a 10 měsíců. Tohoto věku dosáhne 10.5.2022  a do této doby získá celkem 45 roků pojištění. OVZ muže za rozhodné období 1986 –2021 činí 26 500 Kč. Výpočtový základ se z OVZ ve výši 26 500 Kč stanoví následujícím způsobem:

  • částka  17  121 Kč náleží v plné výši,
  • k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 17 121 Kč a částkou 26 500 Kč (rozdíl = 9  379 Kč), tj. 26 % z  9  379 Kč, tj. 2 439 Kč po zaokrouhlení.

Výpočtový základ činí celkem 19 560 Kč (17  121 Kč + 2 439 Kč).

Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu – tj. 13 203 Kč.   Procentní výměra starobního důchodu tedy bude 13 203 Kč. Základní výměra je v  roce 2022 dána ve výši 3 900 Kč. Muž bude pobírat řádný starobní důchod ve výši 17 103 Kč.

 

 

 


 

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)
Pojištěnec si může požádat i o tzv. předčasný starobní důchod. Zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje již jen jeden druh předčasného starobního důchodu (§ 31 zákona). Nárok na přiznání tohoto druhu starobního důchodu vzniká v závislosti na dosaženém věku pojištěnce a na získání potřebné doby pojištění. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.
 
Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.

Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné, neboť vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

Základní výměra činí 10 % průměrné mzdy v ČR, od 1.1.2024 je to částka 4 400 Kč. Výše procentní výměry se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištění náleží pojištěnci 1,5 % výpočtového základu s tím, že takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o:
  • 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
  • 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
  • 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne
Výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší než 770 Kč. Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti či podpora při rekvalifikaci. Ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu obdobně jako u řádného starobního důchodu.
 
Příklad:  
Předčasný starobní důchod – jeho výpočet a pravidla krácení
Příklad výpočtu předčasného starobního důchodu v roce 2024:
Zaměstnanec získal celkem 40 let pojištění. Jeho výpočtový základ je 14 000 Kč. Od 1. 2. 2023, přesně 3 roky (celkem 1 096 dnů) před dosažením důchodového věku, odejde do předčasného starobního důchodu. Za 720 dnů „předčasnosti“ se procentní výměra důchodu snižuje o 8,4 % výpočtového základu (4 x 0,9 % + 4 x 1,2 % = 8,4 %) a za každých i započatých 90 dnů od 721. dne činí snížení 1,5 % výpočtového základu, tj. za zbývajících 376 dnů činí 7,5 % výpočtového základu (5 x 1,5 % = 7,5 %). Celkové snížení činí 15,9 % výpočtového základu (8,4 % + 7,5 % = 15,9 %).
Důchod se v tomto případě vypočítá následujícím způsobem:
Základní výměra, stejná pro všechny důchody, je 4 400 Kč, procentní výměra je za každý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu, tj. 60 % (1,5 % x 40) ze 14 000 Kč = 8 400 Kč. Výsledná částka se snižuje o 2 226 Kč (15,9 % ze 14 000) za dobu počítanou ode dne, od kterého se přiznává předčasný starobní důchod, do dosažení důchodového věku. Procentní výměra starobního důchodu činí 6 174 Kč (8 400 – 2 226). Celková výše předčasného starobního důchodu tedy bude 10 574 Kč (6 174 + 4 400).
 
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (2 hlasů)
Pojištěnec si může požádat i o tzv. předčasný starobní důchod. Zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje již jen jeden druh předčasného starobního důchodu (§ 31 zákona). Nárok na přiznání tohoto druhu starobního důchodu vzniká v závislosti na dosaženém věku pojištěnce a na získání potřebné doby pojištění. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod.

Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.
 
Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné, neboť vylučuje nárok na řádný starobní důchod.

Základní výměra činí 10 % průměrné mzdy v ČR, od 1.1.2024 je to částka 4 400 Kč. Výše procentní výměry se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištění náleží pojištěnci 1,5 % výpočtového základu s tím, že takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o:
  • 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů
  • 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne
  • 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne
Výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší než 770 Kč. Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti či podpora při rekvalifikaci. Ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu předčasného starobního důchodu obdobně jako u řádného starobního důchodu.
 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (3 hlasů)
Problematiku invalidních důchodů upravují § 38 - 42 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Jde o dávku, která má svému poživateli kompenzovat újmu zapříčiněnou jeho invaliditou, tzn. snížením nebo ztrátou schopnosti soustavné výdělečné činnosti, která nastala v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Invalidní důchod je v současné době koncipován jako jediná dávka, jejíž výše může být trojí v závislosti na tom, jak významně je výdělečná schopnost konkrétní osoby invaliditou ovlivněna. Jedná se o invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.  

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek:
• nedosáhl ještě věku 65 let,
• stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně,
• získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
• nesplnil podmínky na starobní důchod podle § 29 zákona, respektive nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod (splnění podmínky uvedené pod tímto bodem se nezkoumá, vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu).

Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, přičemž pokud jeho pracovní schopnost poklesla:

• o 35 až 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• o 50 až 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• o 70 % a více, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Zdravotní stav od 1.1.2024 posuzuje  Institut posuzování zdravotního stavu, který spadá pod  ČSSZ. Organizačně zůstávají IPZS na stejných pracovištích jako dosud Lékařská posudková služba.


invalidni-duchod-narok-vypocet-informace-2011

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity.

 

Nově platí, že u pojištěnce, který se stal invalidním v době, kdy byl starší 38 let, se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků.  


Nárok na invalidní důchod ze zákona zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let. Tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod (ust. § 61a zákona), a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu nevylučuje nárok na starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona. Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední, tedy zcela nezávisle na vůli poživatele invalidního důchodu.

Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním stavem, stejně jako žadatel o tuto dávku, má povinnost předložit na výzvu orgánu sociálního zabezpečení lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které má ve své evidenci. Dále je povinen sdělit údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech, předchozích
výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených skutečnostech, k nimž došlo v době od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti. Rovněž je povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu, byl-li k tomu orgánem sociálního zabezpečení vyzván. Při nesplnění těchto povinností může být výplata důchodu zastavena,
jestliže byl příjemce dávky na tento následek upozorněn.  

Na rozhodnutí ČSSZ o invalidním důchodu musí být vždy uvedeno:
• o jaký stupeň invalidity se jedná,
• den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity,
• procentní míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce, a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
• označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce a datum tohoto posouzení,
• jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)
Výši invalidních důchodu upravují § 41 a 42 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry invalidních důchodů všech stupňů je stejná, tvoří 10 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - v roce 2024 je to 4 400 Kč. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.


Procentní sazba výpočtového základu za každý rok pojištění - tabulka:
procentni-sazba-vypoctoveho-zakladu-za-kazdy-rok-pojisteni

Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně platí i zde, a to opět bez ohledu na stupeň invalidity.  


Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též, jak výše uvedeno, k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Dopočtená doba se hodnotí buď plně nebo ve sníženém rozsahu, a to v závislosti na rozsahu české doby pojištění.

Dojde-li na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu* u poživatele invalidního důchodu z důvodu zhoršení nebo zlepšení zdravotního stavu ke změně stupně invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu (základní výměra důchodu zůstává beze změny). Nová výše procentní výměry se pak stanoví jako součin výše procentní výměry invalidního důchodu, která náležela ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně invalidity, a koeficientu podle následující tabulky:

stupen-invalidity-koeficient

* Od 1.1.2024 vzniká v působnosti  ČSSZ  Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a  metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky IPZS zůstávají na stávajících pracovištích Lékařské posudkové služby a všechny kontakty jsou zachovány.


Příklad:   Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2023
Muž narozený 18.3.1963  požádal o přiznání invalidního důchodu. Lékař OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno jej uznal invalidním pro invaliditu třetího stupně od 7.1.2023.   Před vznikem invalidity získal 41  let pojištění.
Pro stanovení výše invalidního důchodu se hodnotí také dopočtená doba od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku stanoveného pro ženy stejného data narození jako žadatel (které nevychovaly žádné dítě – důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1963 je 64 let a 8 měsíců). Dopočtenou dobou je v tomto případě doba od 7.1.2023  do 17.3.2023, která nepodléhá krácení, protože pojištěnec byl od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na důchod nepřetržitě zaměstnán. Pro výši důchodu má celkem započtených 42 let  pojištění.  
Osobní vyměřovací základ (tzn. v podstatě měsíční průměr hrubých výdělků) daného muže za rozhodné období, tj. od roku 1986 do roku 2022, je 28 500 Kč. Z něj se vypočítá výpočtový základ, a to následujícím způsobem:
• částka 17 743 Kč   náleží v plné výši,
• k této částce se přičte 30 % z rozdílu mezi částkou 28 500 Kč a částkou 17  743 Kč (10 757 Kč), tedy 30 %   z  10 757 Kč, tj. 3 227 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 20 970 Kč (17 743 Kč + 3 227 Kč). Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. , že za 42 let pojištění činí procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (42 x 1,5 % = 63 % výpočtového základu), tj. 13 211 Kč. Procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně tedy bude činit 13 211 Kč. Spolu se základní výměrou 4 040 Kč tak daný muž dostane invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 17 251 Kč.

Příklad:   Výpočet procentní výměry při změně stupně invalidity
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jehož procentní výměra činí 13 211 Kč měsíčně, bude posudkem lékaře ze dne 15.2.2023 uznán od tohoto dne invalidním ve druhém stupni. Nově bude důchodci náležet procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně ve výši 6 605  Kč měsíčně, tj. 13 211 x 0,5 (koeficient náležející při změně invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně). Základní výměra se poskytne ve stejné výši (4 040 Kč), v jaké náleží k invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně. V tomto případě by invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činil 10 646 Kč.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Výši invalidních důchodu upravují § 41 a 42 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry.
  • Výše základní výměry invalidních důchodů všech stupňů je stejná, tvoří 10 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - v roce 2023 je to 4 400 Kč.
  • Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.


Procentní sazba výpočtového základu za každý rok pojištění - tabulka:
procentni-sazba-vypoctoveho-zakladu-za-kazdy-rok-pojisteni


Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně platí i zde, a to opět bez ohledu na stupeň invalidity.  


Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též, jak výše uvedeno, k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Dopočtená doba se hodnotí buď plně nebo ve sníženém rozsahu, a to v závislosti na rozsahu české doby pojištění.

Dojde-li na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu* u poživatele invalidního důchodu z důvodu zhoršení nebo zlepšení zdravotního stavu ke změně stupně invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu (základní výměra důchodu zůstává beze změny). Nová výše procentní výměry se pak stanoví jako součin výše procentní výměry invalidního důchodu, která náležela ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně invalidity, a koeficientu podle následující tabulky:

stupen-invalidity-koeficient
*Institut pro posuzování zdravotního stavu vznikl  od 1.1.2024  jako nový orgán sociálního zabezpečení s celostátní působností a spadá  pod ČSSZ.   Organizačně zůstávají IPZS na stejných pracovištích jako dosud Lékařská posudková služba.
 

Příklad:   Výpočet invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v roce 2022
Muž narozený 18.3.1963  požádal o přiznání invalidního důchodu. Lékař OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno jej uznal invalidním pro invaliditu třetího stupně od 7.1.2022.   Před vznikem invalidity získal 40   let pojištění.
Pro stanovení výše invalidního důchodu se hodnotí také dopočtená doba od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku stanoveného pro ženy stejného data narození jako žadatel (které nevychovaly žádné dítě – důchodový věk bezdětné ženy narozené v roce 1963 je 64 let a 8 měsíců). Dopočtenou dobou je v tomto případě doba od 7.1.2022  do 17.3.2023, která nepodléhá krácení, protože pojištěnec byl od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na důchod nepřetržitě zaměstnán. Pro výši důchodu má celkem započtených 41 let  pojištění.  

Osobní vyměřovací základ (tzn. v podstatě měsíční průměr hrubých výdělků) daného muže za rozhodné období, tj. od roku 1986 do roku 2021, je 26 500 Kč. Z něj se vypočítá výpočtový základ, a to následujícím způsobem:
• částka 17  121 Kč   náleží v plné výši,
• k této částce se přičte 30 % z rozdílu mezi částkou 26 500 Kč a částkou 17  121 Kč (9 379 Kč), tedy 30 %   z  9 379 Kč, tj. 2 814 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 19  935 Kč (17 121 Kč + 2 814 Kč). Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tzn. , že za 41 let pojištění činí procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (41 x 1,5 % = 61,5 % výpočtového základu), tj. 12 260 Kč. Procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně tedy bude činit 12  260 Kč. Spolu se základní výměrou 3 900 Kč tak daný muž dostane invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 16  160 Kč.


Příklad:   Výpočet procentní výměry při změně stupně invalidity
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jehož procentní výměra činí 12  260 Kč měsíčně, bude posudkem lékaře ze dne 15.2.2022 uznán od tohoto dne invalidním ve druhém stupni. Nově bude důchodci náležet procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně ve výši 6 130  Kč měsíčně, tj. 12  260 x 0,5 (koeficient náležející při změně invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně). Základní výměra se poskytne ve stejné výši (3 900 Kč), v jaké náleží k invalidnímu důchodu pro invaliditu třetího stupně. V tomto případě by invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činil 10 030 Kč.

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (2 hlasů)
Problematika vdovských a vdoveckých důchodů je upravena v § 49 - 51 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, jestliže zemřelý či zemřelá:
a) pobíral/a starobní důchod, nebo
b) pobíral/a invalidní důchod, nebo
c) ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnil/a podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřel/a následkem pracovního úrazu.

Vdovský či vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela či manželky.

Nárok na vdovský či vdovecký důchod i po jednom roce od smrti manžela či manželky má vdova či vdovec tehdy, pokud:
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká
závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela či zemřelé manželky, který s ní či s ním žije v domácnosti
a je závislý či závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost)
anebo stupni IV (úplná závislost),
d) je invalidní ve třetím stupni, nebo
e) dosáhla či dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo
vlastního důchodového věku, je-li tento věk nižší.

V praxi to znamená, že pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky nepostačuje již dosažení věku 55 nebo 58 let, jako tomu bylo před 1. 1. 2010, ale je třeba dosáhnout již věku vyššího – stanoveného podle písm. e).  
Tato podmínka platí stejně pro ženy i muže. Jestliže však nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vznikl před 1. 1. 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. 12. 2009, pokud vdova dosáhla před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší, a vdovec dosáhl před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Jestliže podmínky nároku na pozůstalostní důchod přestanou být splněny, nárok na důchod zanikne a výplata se zastaví. Existuje však možnost, aby se tento nárok opět obnovil, a to jestliže do pěti let ode dne, kdy nárok na vdovský nebo vdovecký důchod zanikl, dojde k opětovnému splnění některé z uvedených podmínek - toto platí pro pozůstalostní důchody přiznané do 31. 12. 2011. Od 1. 1. 2012 se lhůta, v níž nárok na důchod vznikne při splnění podmínek znovu, zkracuje z pěti let na dva roky od dřívějšího zániku nároku na důchod.
 
Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vždy definitivně zaniká uzavřením nového manželství. Nárok na pozůstalostní důchod zaniká také dnem právní moci rozhodnutí soudu  o tom, že vdovec či vdova úmyslně způsobil/a smrt manžela či manželky jako pachatel/ka, spolupachatel/ka či účastník trestného činu.

Vdovský i vdovecký důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % z průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - pro rok 2024 je to částka 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti.

Pro stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31. 12. 2009, platí, že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.

Vznikne-li po 31. 12. 2009 znovu nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, stanoví se výše procentní výměry ve výši 50 % důchodu zemřelého, tedy stejně jako dosud. Procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu se však poskytne nejméně ve výši původního pozůstalostního důchodu, který náležel ke dni zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.33 (3 hlasů)
Problematika vdoveckých a vdovských důchodů je upravena v § 49 - 51 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, jestliže zemřelý či zemřelá:
a) pobíral/a starobní důchod, nebo
b) pobíral/a invalidní důchod, nebo
c) ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnil/a podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřel/a následkem pracovního úrazu.

Vdovský či vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela či manželky.

Nárok na vdovský či vdovecký důchod i po jednom roce od smrti manžela či manželky má vdova či vdovec tehdy, pokud:
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká
závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela či zemřelé manželky, který s ní či s ním žije v domácnosti
a je závislý či závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost)
anebo stupni IV (úplná závislost),
d) je invalidní ve třetím stupni, nebo
e) dosáhla či dosáhl alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo
vlastního důchodového věku, je-li tento věk nižší.

V praxi to znamená, že pro nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manžela nebo manželky nepostačuje již dosažení věku 55 nebo 58 let, jako tomu bylo před 1. 1. 2010, ale je třeba dosáhnout již věku vyššího – stanoveného podle písm. e).  
Tato podmínka platí stejně pro ženy i muže. Jestliže však nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vznikl před 1. 1. 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. 12. 2009, pokud vdova dosáhla před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší, a vdovec dosáhl před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Jestliže podmínky nároku na pozůstalostní důchod přestanou být splněny, nárok na důchod zanikne a výplata se zastaví. Existuje však možnost, aby se tento nárok opět obnovil, a to jestliže do pěti let ode dne, kdy nárok na vdovský nebo vdovecký důchod zanikl, dojde k opětovnému splnění některé z uvedených podmínek - toto platí pro pozůstalostní důchody přiznané do 31. 12. 2011. Od 1. 1. 2012 se lhůta, v níž nárok na důchod vznikne při splnění podmínek znovu, zkracuje z pěti let na dva roky od dřívějšího zániku nároku na důchod.  
 
Nárok na vdovský důchod vždy definitivně zaniká uzavřením nového manželství. Nárok na pozůstalostní důchod zaniká také dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdovec či vdova úmyslně způsobil/a smrt manžela či manželky jako pachatel/ka, spolupachatel/ka či účastník trestného činu.

Vdovský i vdovecký důchod se - stejně jako ostatní důchody - skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody činí 10 % průměrné mzdy - v roce 2024 je to 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti.

Pro stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31. 12. 2009, platí, že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.

Vznikne-li po 31. 12. 2009 znovu nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, stanoví se výše procentní výměry ve výši 50 % důchodu zemřelého, tedy stejně jako dosud. Procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu se však poskytne nejméně ve výši původního pozůstalostního důchodu, který náležel ke dni zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Problematiku sirotčího důchodu upravují § 52 a 53 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě při úmrtí rodiče (osvojitele) nebo osoby, která dítě převzala do péče, nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů, od 1.2.2018  na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby,   jestliže zemřelá osoba:
a) pobírala starobní důchod, nebo
b) pobírala invalidní důchod (bez ohledu na stupeň invalidity), nebo
c) ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo
d) ke dni smrti splnila podmínky nároku na starobní důchod, nebo
e) zemřela následkem pracovního úrazu.
Od 1.1.2012 pro nárok na sirotčí důchod stačí, pokud zemřelý získal ke dni smrti alespoň polovinu doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod.
S  účinností od 1.2.2018 se zmírňují podmínky nároku na sirotčí důchod. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, byl-li získán alespoň jeden rok   pojištění přede dnem úmrtí, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, v  období posledních deseti roků přede dnem úmrtí, nebo dva roky  pojištění, je-li rozhodným obdobím posledních dvacet let před datem úmrtí osoby starší 38 let. Do potřebné doby pojištění se nezahrnují náhradní doby pojištění. Nezaopatřeným dětem, kterým před 1. 2. 2018 nevznikl nárok na sirotčí důchod pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, lze přiznat sirotčí důchod od 1. 2. 2018, pokud zemřelá osoba splnila nově stanovenou mírnější podmínku doby pojištění. O sirotčí důchod je třeba požádat na příslušné ÚSSZ*.

Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů nebo po osobě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželce či manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu.  

Sirotčí důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy a činí 10 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení) - pro rok 2023 je to částka 4 040 Kč měsíčně. V případě oboustranně osiřelého dítěte náleží základní výměra pouze jednou. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

Při obnově sirotčího důchodu platí totéž pravidlo jako při obnově vdovského a vdoveckého důchodu, tj. že výše procentní výměry nesmí být nižší než procentní výměra, která náležela ke dni zániku nároku na sirotčí důchod.

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo
úraz, nebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě se od 1. 1. 2010 nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. To platí i tehdy, jestliže je vyplácen obdobný důchod od cizího nositele pojištění.

Souběh sirotčího důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně po dobu trvání nároku na tento důchod je možný jen v přesně vymezených situacích. Byl-li dítěti po 31. 12. 2009 přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, nárok na sirotčí důchod mu po přiznání tohoto důchodu již nevznikne. Pokud mu byl po tomto datu přiznán sirotčí důchod a následně mu vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, pak mu ode dne přiznání tohoto invalidního důchodu zaniká nárok na sirotčí důchod.

Jiná je však situace, byl-li sirotčí důchod přiznán před 1. 1. 2010 dítěti, které ke dni 31. 12. 2009 pobíralo plný invalidní důchod. Takové dítě je při splnění podmínek nezaopatřenosti podle zákona považováno i nadále za nezaopatřené dítě a pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity nároku na sirotčí důchod nebrání.

Bez vlivu na nárok na sirotčí důchod je i skutečnost, že poživateli sirotčího důchodu takovýto nárok na invalidní důchod pro III. stupeň invalidity zanikl a opět po určité době zase vznikl nebo byl upravován pro změnu stupně invalidity. Ani v tomto případě pobírání invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity nároku na sirotčí důchod nebrání, pokud ovšem dítě splňuje podmínky nezaopatřenosti. Jestliže však po 31. 12. 2009 zanikl nárok na sirotčí důchod, pak jej již při pobírání invalidního důchodu III. stupně nelze přiznat, byť by podmínky nezaopatřenosti začalo zase splňovat.
 

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

Příklad:   Výpočet sirotčího důchodu v roce 2023.
Sirotek požádal o přiznání sirotčího důchodu po otci, který pobíral invalidní důchod pro invaliditu III. stupně přiznaný v roce 2021 ve výši 12 663 Kč. Základní výměra důchodu otce byla 3 550 Kč, procentní výměra pak 9 113 Kč. Sirotčí důchod se stanoví jako 40 % procentní výměry vypláceného invalidního důchodu III. stupně, tedy jako 40 % z 9 113 Kč, tj. 3 646 Kč. K této částce se připočítá základní výměra 4 040 Kč. Sirotčí důchod daného dítěte tak bude 7 686 Kč.