Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.67 (3 hlasů)
Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. To neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí.

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry. Přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po každém z nich. V tomto případě náleží z vyššího důchodu základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.
 

Příklad:   Výpočet vdovského důchodu a jeho výplata v souběhu se starobním důchodem v roce 2023

Žena pobírá starobní důchod 9 900 Kč, z toho je 5 860 Kč procentní výměra a 4 040 Kč základní výměra. Její manžel, který dosud pobíral starobní důchod ve výši 11 000 Kč, zemřel.

Při úmrtí manžela, starobního důchodce, má pozůstalá manželka nárok na vdovský důchod, který činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého manžela. Základní výměra náleží vždy pouze jednou. Protože dojde k souběhu dvou důchodů (žena bude současně pobírat svůj starobní důchod a po manželovi důchod vdovský), procentní výměra důchodu se upraví:   vyšší procentní výměra důchodu bude náležet v plné výši, tj. 6 960 Kč (11 000 Kč – 4 040 Kč) a z nižší procentní výměry polovina. Nižší procentní výměra je 5 860 Kč (9 900 – 4 040 Kč), z toho 50 % činí  2 930 Kč.  

To znamená, že v tomto případě bude ženě přiznán vdovský důchod ve výši 2 930 Kč. Celkem bude žena dále pobírat 13 930 Kč (4 040 Kč + 6 960 Kč + 2 930 Kč).  

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)
I v roce 2024 mohou občané požádat Českou správu sociálního zabezpečení o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob.

Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok, ČSSZ zašle klientovi IOLDP do 90 dnů od doručení jeho žádosti. Žádost o IOLDP musí obsahovat rodné číslo žadatele, příjmení, jméno, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude IOLDP zaslán.

  Žádost o IOLDP lze  poslat

  • písemně na adresu ústředí ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, písemně
  • v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem
  • datovou zprávou zaslanou prostřednictvím informačního systému datových schránek
  • prostřednictvím aplikace    ePortál ČSSZ, a to pomocí služby -  Žádost o sestavení informativního osobního listu důchodového pojištění - u těch, kdo mají datovou schránku nebo bankovní identitu  nebo odesláním tiskopisu Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění- tiskopis lze na ePortálu ČSSZ  rovněž vyplnit a vytisknout (mohou využít osoby, které nevlastní datovou schránku ani nemají zřízenu bankovní identitu). Tento vytištěný formulář mohou občané odeslat prostřednictvím České pošty.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Žádosti o důchod se od 1.1.2024 podávají u  kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení*  bez ohledu na místní příslušnost nebo je jednotlivá pracoviště pomáhají žadateli sepsat.   Od 1.12.2023 lze o důchod zažádat on-line na ePortálu ČSSZ  s  využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).
 
Žádost je možné sepsat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným datem přiznání důchodu. Kromě oprávněného občana může žádost podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci předložené v písemné formě. Z jejího obsahu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Protože v rámci sepisované žádosti je třeba uvést některá zásadní prohlášení a sdělení (například o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského pojištění, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění apod.), je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat jen zcela výjimečně.

Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.
 
Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan současně zvolí způsob výplaty důchodu – bezhotovostní na účet u bankovního ústavu nebo výplatu v hotovosti prostřednictvím České pošty. Kdykoli později je možné požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty. Důchod se vyplácí osobě oprávněné nebo jejímu zákonnému zástupci či tzv. zvláštnímu příjemci.   Od 1.2.2018 může být příjemcem důchodu dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku.   V souladu s platnou právní úpravou se důchody vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených ČSSZ.
Pokud bude důchod vyplácen důchodci v hotovosti prostřednictvím České pošty, důchodce hradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost úhrady se však nevztahuje na důchodce, jimž nepřetržitě trval nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský) z důchodového pojištění před 31. 12. 2009. Výše nákladů za každou splátku důchodu činí od 1.9.2023 částku 35 Kč.
 

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.   V působnosti ČSSZ    vzniká  Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) , pod který jsou převedeny veškeré organizační útvary a  metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS). Organizační jednotky také zůstanou na stávajících pracovištích.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

 

Všechny žádosti o důchod sepisují jednotlivé kontaktní pracoviště ÚSSZ*  příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Žádost je možné sepsat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným datem přiznání důchodu. Kromě oprávněného občana může žádost podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci předložené v písemné formě. Z jejího obsahu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Protože v rámci sepisované žádosti je třeba uvést některá zásadní prohlášení a sdělení (například o výchově nezletilých dětí, o pobírání dávek nemocenského pojištění, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docházky, o náhradních dobách pojištění apod.), je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat jen zcela výjimečně.

Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.
Od 1.12.2023  je možné rovněž žádost o  důchod uplatnit on-line v  elektronické formě prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ 
 
Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan současně zvolí způsob výplaty důchodu – bezhotovostní na účet u bankovního ústavu nebo výplatu v hotovosti prostřednictvím České pošty. Kdykoli později je možné požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty. Důchod se vyplácí osobě oprávněné nebo jejímu zákonnému zástupci či tzv. zvláštnímu příjemci.   Od 1.2.2018 může být příjemcem důchodu dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku.   V souladu s platnou právní úpravou se důchody vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených ČSSZ.
Pokud bude důchod vyplácen důchodci v hotovosti prostřednictvím České pošty, důchodce hradí ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost úhrady se však nevztahuje na důchodce, jimž nepřetržitě trval nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský) z důchodového pojištění před 31. 12. 2009. Výše nákladů za každou splátku důchodu činí od 1.9.2023  částku 35 Kč.
 

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstaly zachovány. Dalšími orgány sociálního zabezpečení jsou od 1.1.2024 ČSSZ a Institut posuzování zdravotního stavu.  

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.38 (8 hlasů)
 
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené dávky. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, který o nich také rozhoduje. Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit nejen u ČSSZ, ale i u kterékoliv ÚSSZ*.  
 
Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ nenabývají právní moci svým doručením (jako tomu bylo v období do konce roku 2009), ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, dnem vzdání se práva podat námitky, doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách nebo dnem následujícím po dni, kdy ČSSZ bylo doručeno zpětvzetí námitek. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni – nemohou se na něm podílet ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí. Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a pravomocné skončení námitkového řízení je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
 
Rozhodnutí o námitkách je třeba vydat nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byly námitky doručeny.   Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o 60 dnů. Pokud je v  řízení o námitkách doručováno veřejnou vyhláškou, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, lze lhůtu pro vydání rozhodnutí prodloužit o dalších 30 dnů. Lhůta pro vydání rozhodnutí o námitkách se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení).
 

* Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5  Územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.   ČSSZ nadále mj. rozhoduje o důchodech a zařizuje jejich výplatu.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)
 
Evidenční list důchodového pojištění (ELDP) je dokument, který vede zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastni důchodového pojištění.

Na ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (od 1. 1. 2009 doba trvání omluvných důvodů). Z těchto údajů se vychází při výpočtu důchodových nároků jednotlivých občanů, proto je důležité, aby veškeré údaje v nich vykazované odpovídaly skutečnosti. Zaměstnavatel je povinen předložit ELDP  ve stanovených lhůtách  ČSSZ, zpravidla vždy do 30.   5. následujícího kalendářního roku. ELDP se podává na předepsaném tiskopise a způsobem, který stanoví zákon.

Dříve zaměstnavatelé ELDP uzavírali až poté, co u nich zaměstnanec ukončil pracovní poměr, a pak je předávali ČSSZ. Od 1. 1. 2004 musí zaměstnavatelé vyhotovovat ELDP vždy po uplynutí kalendářního roku trvání výdělečné činnosti, případně v průběhu kalendářního roku, došlo-li ke skončení zaměstnání. ELDP pak musí zaměstnavatel předat ČSSZ a stejnopis dát zaměstnanci. Občané tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním. Doba důchodového pojištění za období od 1. 1. 2009 se vykazuje na aktualizovaném tiskopisu.

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (2 hlasů)
 
Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) je i v roce 2024 jednou z povinností zaměstnavatelů uloženou zákonem č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel vede ELDP pro každou osobu účastnou důchodového pojištění vždy za jednotlivý kalendářní rok, případně jeho část, došlo-li k zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti v průběhu kalendářního roku. Od 1. 1. 2010 je nutné s ohledem na změnu právní úpravy vést ELDP i pro všechny poživatele starobního důchodu.
 
ELDP musí obsahovat:
  • identifikační údaje zaměstnavatele
  • jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana (zaměstnance)
  • druh výdělečné činnosti
  • dobu účasti na důchodovém pojištění
  • dobu důchodového pojištění
  • vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
  • doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu vylučují
  • doby, které se ode dne dosažení věku pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu
 
Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) předkládají zaměstnavatelé ČSSZ v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny.      
Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů předložit evidenční list výše uvedeným způsobem, může tak učinit zasláním na adresu určenou Českou správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním evidenčního listu Územní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd.  


Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
Kromě vyhotovování a předkládání ELDP (evidenčních listů důchodového pojištění) je povinností zaměstnavatelů mimo jiné:
  • vést podkladovou evidenci nezbytnou pro účely důchodového pojištění (identifikační údaje zaměstnanců, vznik a skončení pracovněprávního vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, vyměřovací základy, doby dočasné pracovní neschopnosti apod.),
  • vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je na výzvu ČSSZ ve lhůtě určené tímto orgánem, případně do 8 dnů od doručení výzvy (například, zda zaměstnavatel provádí z příjmu žadatele o důchod srážky na základě soudního či správního rozhodnutí, zda trvá pracovněprávní vztah žadatele k požadovanému datu přiznání důchodu či zda k tomuto datu jsou žadateli vypláceny dávky nemocenského pojištění),
  • oznamovat ÚSSZ* nebo ČSSZ změny v těchto skutečnostech, a to do 8 dnů ode dne, kdy nastaly,
  • ve stanovených případech na předepsaném tiskopise ohlásit nástup do zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)
 
Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Částka, kterou orgán sociálního zabezpečení na pojistném vybere, tvoří víc než třetinu příjmů státního rozpočtu.   Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění,   důchodové pojištění,   příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Povinnost platit pojistné mají

  • zaměstnavatelé
  • zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění
  • osoby samostatně výdělečně činné a
  • lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel.

Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z  vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u  zaměstnanců kalendářní měsíc, za který pojistné platí. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se jedná o  kalendářní rok a vyměřovacím základem pro pojistné je částka, kterou si určí, ne však méně než 50  % daňového základu. Je-li takto stanovená částka nižší než zákonem stanovený nejnižší vyměřovací základ, odvádí OSVČ pojistné z  nejnižšího vyměřovacího základu.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí  od 1.1.2024:

  • u  zaměstnavatele 24,8 % z  vyměřovacího základu, z  toho 2,1  % na nemocenské pojištění, 21,5  % na důchodové pojištění a 1,2  % na státní politiku zaměstnanosti (u zaměstnanců,   kteří nevykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku)
  • u zaměstnavatele zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku - 27,8 % z  vyměřovacího základu, z  toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 %  na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (dochází k  postupnému navyšování: – v  roce 2025 bude sazba činit 28,8 % a  počínaje rokem 2026 pak 29,8 %)
  • u  zaměstnance 7,1  % z  vyměřovacího základu, z toho  0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,
  • u  osoby samostatně výdělečně činné
    • 29,2  % z  vyměřovacího základu, z  toho 28  % na důchodové pojištění a 1,2  % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o  osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
    • 2,1  % z  vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o  osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění
  • u  osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z  vyměřovacího základu
  • u zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k  účasti na nemocenském pojištění, 2,7  % z  vyměřovacího základu

Platba pojistného

Zaměstnavatel sráží pojistné zaměstnanci ze mzdy (platu) a odvádí je spolu s  pojistným, které musí   platit sám, na účet příslušné ÚSSZ; pojistné je přitom splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.   Den platby pojistného je důležitý.   Za den platby v případě placení na účet příslušné ÚSSZ se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na její účet. Za každý den prodlení běží penále ve výši 0,05 % z dlužného pojistného.

ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ. Stávající kontakty jsou zachovány.

 

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 1.00 (1 hlas)
 
Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného (tj. částkou rozhodnou pro výpočet dávek nemocenského a důchodového pojištění) je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje:
  • náhrada škody podle zákoníku práce a předpisů upravujících služební poměry
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce), odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů, např. podle zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích,
  • věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb. ,
  • plnění poskytnuté poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
  • pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2 zákona o pojistném.
 
Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného pro rok 2024 je částka ve výši 48násobku průměrné měsíční mzdy, tj. částka  2 110 416 Kč).    
Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z částky, o kterou ji přesáhne, nebude platit pojistné. Částka nad maximální vyměřovací základ, z níž zaměstnanec nebude platit pojistné, se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanec zaměstnán u dvou a více zaměstnavatelů a úhrn jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce ze všech zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ, může zaměstnanec požádat příslušnou ÚSSZ* o vrácení přeplatku na pojistném ve výši 6,5 % z rozdílu úhrnu vyměřovacích základů ze všech zaměstnání a maximálním vyměřovacím základem. K žádosti je třeba přiložit potvrzení všech zaměstnavatelů o vyměřovacích základech v jednotlivých zaměstnáních, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě se však vracení přeplatku na pojistném nevztahuje na jednotlivé zaměstnavatele.
 

*Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mění na 5    územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ.