Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zahraničním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec činný na území ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, tzn. zaměstnavatele, který má sídlo na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění v ČR je dobrovolná. Současně musí být účasten důchodového pojištění v ČR. Úprava nemocenského pojištění je obdobná jako u osob samostatně výdělečně činných, které se nemocenského pojištění také účastní dobrovolně. Nemocenského pojištění je zahraniční zaměstnanec účasten, pokud se k pojištění přihlásil na předepsaném tiskopise, a to ode dne, který uvedl v přihlášce k účasti na nemocenském pojištění. Účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění zaniká: dnem skončení zaměstnání na území ČR, dnem skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši zaplaceno pojistné, dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, nejdříve však dnem, v němž byla tato odhláška podána, nebo dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Zahraničnímu pojištěnci náleží z nemocenského pojištění pouze nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Zahraniční zaměstnanec účastný nemocenského pojištění je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé kalendářní měsíce. Výše pojistné sazby je 2,3 % z měsíčního základu nemocenského pojištění. Měsíční základ si zahraniční zaměstnanec sám určí, a to ve výši minima nebo ve výši měsíčního vyměřovacího základu, ze kterého zaplatil pojistné na důchodové pojištění v daném měsíci. V roce 2018 je minimální měsíční platba na nemocenské pojištění 115 Kč. Nemocenské pojištění zahraničního zaměstnance provádí správa sociálního zabezpečení určená buď místem trvalého či hlášeného pobytu zahraničního zaměstnance, nebo místem, kde se na území ČR zdržuje.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci v pracovním poměru dnem, v němž nastoupil do práce. Za vstup do zaměstnání se považuje i den, za který zaměstnanci v pracovním poměru před zahájením práce náleží náhrada mzdy nebo se mu měsíční mzda nekrátí (např. za svátek, návštěvu lékaře apod.). Dále nemocenské pojištění vzniká:
1. smluvnímu zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele,
2. soudci dnem nástupu do funkce,
3. členu zastupitelstva dnem, od něhož náleží odměna za výkon funkce,
4. poslanci a senátoru Parlamentu České republiky dnem zvolení,
5. osobě pečující a osobě v evidenci dnem, od kterého náleží odměna pěstouna,
6. odsouzenému dnem zařazení do práce,
7. společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi komanditní společnosti, pokud pro ni vykonává práci mimo pracovněprávní vztah, dnem, ve kterém začal pracovat pro společnost,
8. osobě pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení dnem uvedeným v pověření k obchodnímu vedení,
9. likvidátorovi dnem jmenování.
Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a v zaměstnání malého rozsahu vzniká odchylně, podrobnosti jsou uvedeny v těchto heslech. Pokud v zaměstnání malého rozsahu dojde ke zvýšení příjmu na částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění (3.000 Kč měsíčně v roce 2019), vzniká pojištění ode dne zvýšení. Osobě samostatně výdělečně činné a zahraničnímu zaměstnanci vzniká pojištění dnem, který uvedli v přihlášce k pojištění, nejdříve však dnem podání přihlášky.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vyslaný pracovník je zaměstnanec, který je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného členského státu Evropské unie, aby tam pro něj konal po dobu maximálně 24 měsíců práci. Vyslanou osobou může být i osoba samostatně výdělečně činná. Vyslaný pracovník podléhá i nadále právním předpisům státu, odkud byl zaměstnavatelem vyslán, a prokazuje se institucím ve druhém státě přenosným dokumentem A1 „Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení, které se vztahují na držitele“. Pro pracovníky vyslané z ČR tento dokument vystavuje Česká správa sociálního zabezpečení.

►(nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci, a proto se jí snížil příjem. K převedení dochází, pokud je práce těhotným ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu nebo kojícím matkám zakázána nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje jejich zdraví, těhotenství, mateřství nebo schopnost kojení. Příspěvek se poskytuje za kalendářní dny po dobu, po kterou trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se příspěvek vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce po porodu a u žen, které kojí, po dobu kojení. Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení na jinou práci a denního průměru započitatelných příjmů za jednotlivé měsíce po tomto převedení. Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemají nárok mimo jiné osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci, zaměstnankyně pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a zaměstnankyně vykonávající zaměstnání malého rozsahu (tj. s nízkým příjmem).
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Výpočtový základ slouží při výpočtu důchodu ke zohlednění výše příjmů pojištěnce zaznamenaných za rozhodné období. Při stanovení výpočtového základu se zjistí vyměřovací základy v rozhodném období. Takto zjištěné vyměřovací základy se převedou indexací na roční vyměřovací základy, ze kterých se stanoví měsíční průměr. Tento měsíční průměr se nazývá osobní vyměřovací základ a jeho úpravou prostřednictvím tzv. redukčních hranic se získá výpočtový základ.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Výplatu důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení, popř. příslušný orgán sociálního zabezpečení ozbrojených sil. Osoba pobírající důchod si může při žádosti o důchod zvolit, zda chce vyplácet důchod v hotovosti nebo bezhotovostně na účet. Tuto volbu lze kdykoli změnit. V hotovosti je důchod vyplácen prostřednictvím České pošty na adresu trvalého nebo přechodného bydliště příjemce důchodu. Bezhotovostně je důchod převáděn na bankovní účet příjemce důchodu. Je možná i výplata důchodu do ústavů sociální péče s celoročním pobytem. Příjemcem důchodu může být i jiná osoba, než je osoba, které je oprávněná k pobírání důchodu. Výplata důchodu na adresu příjemce důchodu v cizině není prováděna měsíčně, ale pouze jednou  za čtvrt roku v měsíci březnu, červnu, září a prosinci. Podmínkou výplaty důchodu je vyplnění formuláře „Potvrzení o žití“.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vyměřovací základ zahrnuje příjmy pojištěnce, ze kterých se odvozuje výše dávky nemocenského pojištění. Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn měsíčních vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění, zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období. Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují i příjmy vyšší než maximální vyměřovací základ pro placení pojistného. U zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce se do vyměřovacího základu zahrnují také započitatelné příjmy za kalendářní měsíce rozhodného období, kdy nebyla osoba vykonávající tuto činnost nemocensky pojištěna (viz heslo Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce). Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, ze kterých zaplatila pojistné.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vyměřovací základ určuje, jak vysoký příjem je započítán při výpočtu důchodu a zároveň z jakého příjmu jsou odváděny platby na sociální pojištění. U zaměstnance odpovídá hrubé mzdě za příslušný kalendářní rok. U osoby samostatně výdělečně činné odpovídá ročnímu vyměřovacímu základu pro stanovení pojistného. Pokud někdo vykonává samostatnou výdělečnou činnost a zároveň je v příslušném kalendářním roce zaměstnán, je vyměřovací základ roven součtu hrubé mzdy a ročního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Vyloučené dny jsou kalendářní dny, které se odečítají od počtu kalendářních dnů v rozhodném období při stanovení denního vyměřovacího základu (průměrného příjmu). Tyto dny se nezapočítávají proto, aby nedošlo k neodůvodněnému snížení denního vyměřovacího základu, a tím i ke snížení výše dávky nemocenského pojištění. Vyloučenými dny jsou kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu. Dále k těmto dnům patří kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za něž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, a kalendářní dny, za které jsou zaměstnanci vypláceny nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné nebo otcovská. Vyloučenými dny u osoby samostatně výdělečně činné jsou dny připadající na kalendářní měsíce, kdy nebyla pojištěná nebo se za ně, podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, neplatí pojistné.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (2 hlasů)

Vyloučené doby slouží při výpočtu důchodu při stanovení výpočtového základu. Jejich funkcí je při výpočtu zabránit tomu, aby doby bez příjmu (jako například doba nemoci) snižovaly průměr stanovený z vyměřovacích základů. Proto se tyto doby bez příjmu pro účel stanovení průměru neberou v úvahu. Vyloučenými dobami jsou především doba nemoci (dočasné pracovní neschopnosti), všechny náhradní doby, doby, kdy pojištěnec byl poplatníkem pojistného, ale nelze z nějakého důvodu stanovit vyměřovací základ. Tyto doby jsou dobami vyloučenými, pokud se nekryjí s dobou, kdy měl pojištěnec jakékoli příjmy zahrnuté do vyměřovacího základu, s dobou účasti na důchodovém pojištění u osoby samostatně výdělečně činné nebo s dobou dobrovolné účasti na pojištění, popř. některými dalšími situacemi. Platí tedy, že pokud by se měla vyloučená doba krýt s dobou, kdy pojištěnec vykazuje příjmy, přednost má obecně započítání příjmu. Protože to však v některých individuálních případech může být pro pojištěnce při výpočtu důchodu nevýhodou, může při podání žádosti o důchod zažádat o přednostní přihlédnutí k vyloučeným dobám. Takovou možnost má i dodatečně do 30 dnů po doručení rozhodnutí o přiznání důchodu.