Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: Sociální zabezpečení 2024
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zaměstnavatel, který v roce 2024 zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit v  nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti ve vzthu k příslušné  ÚSSZ, spolupracuje s orgány nemocenského pojištění a platí pojistné na sociální zabezpečení.      

K zásadní změně došlo od 1.1.2020 při uplatňování nároku na nemocenské dávky při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo bývalého zaměstnance v ochranné době.     ČSSZ zahájila  provoz povinného systému eNeschopenky a dosavadní postupy probíhají elektronicky prostřednictvím ePortálu. ENeschopenka propojuje lékaře, zaměstnavatele a ÚSSZ*. Nemocný zaměstnanec obdrží od lékaře  v  papírové podobě jen průkaz práce neschopného.      

Zaměstanvatel se dozví o vzniku dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance v ePortálu. Prvních 14 dnů vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy  za pracovní dny -  od 1. pracovního dne, a to jen v době trvání pracovního vztahu. Vypočítává ji z průměrného výdělku, který se stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku pracovní neschopnosti nastupoval zaměstnanec na dovolenou.   Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění.     V době, kdy zaměstnavatel vyplácí práceneschopnému zaměstnanci náhradu mzdy, tj. v  prvních 14 dnech, může sám kontrolovat dodržování stanoveného režimu, nebo o to může požádat příslušnou ÚSSZ. Poruší-li práceneschopný pojištěnec  stanovený léčebný režim,   může mu zaměstnavatel  snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy.

Pokud DPN trvá déle než 14 kalendářních dnů,   je zaměstnavatel povinen zaslat ÚSSZ přílohu k  žádosti o  dávku, a  to v  elektronické formě.   Do přílohy k  žádosti o  dávku zaměstnavatel nově uvádí informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).

 

Při onemocnění dítěte nebo  jiného člena rodiny  se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem  „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) “, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla.   I. díl rozhodnutí - Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) - žádost o ošetřovné předá zaměstnanec  zaměstnavateli,, který na  na tiskopisech doplní další údaje  a spolu  s  vyplněným tiskopisem Příloha k  žádosti o dávku nemocenského pojištění předá neprodleně příslušné ÚSSZ.

 

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňuje těhotná pojištěnka (pojištěnka, která porodila)   tiskopisem  Žádost o peněžitou pomoc v  mateřství, který jí vydá ošetřující lékař – gynekolog, u něhož je v  předporodní péči. Lékař potvrdí v  části A. tiskopisu předpokládaný den porodu a pojištěnka vyplní požadované údaje v části B. Žádost  předá zaměstnankyně svému zaměstnavateli, který k  žádosti přiloží vyplněný tiskopis Příloha k  žádosti o dávku nemocenského pojištění a vše předá neprodleně příslušné ÚSSZ.
 

Nárok na otcovskou uplatňuje pojištěnec tiskopisem Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou) .   Pokud se dítě narodilo v  zahraničí, je nutné k  žádosti předložit doklad prokazující otcovství (např. rodný list dítěte). Žádost o otcovskou předá zaměstnanec svému zaměstnavateli,   který  k  žádosti přiloží vyplněný tiskopis  Příloha k  žádosti o dávku nemocenského pojištění  a  předá je  po uplynutí podpůrčí doby  neprodleně příslušné ÚSSZ.

 

Žádost o vyrovnávací příspěvek v  těhotenství a mateřství  vydaný ošetřující lékařem ebo gynekolog  předá zaměstnankyně svému zaměstnavateli, který v žádosti doplní údaje a spolu s  vyplněným tiskopisem Příloha k  žádosti o dávku nemocenského pojištění předá neprodleně příslušné ÚSSZ.

Žádost o dlouhodobé ošetřovné  spolu  s  vyplněným tiskopisem Příloha k  žádosti o dávku  předá zaměstnavatel neprodleně příslušné OSSZ. Po obdržení tiskopisu  Potvrzení o trvání /Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče vyplnímzaměstnavatel na tiskopisech  rubriku  Záznamy zaměstnavatele, ve které uvede potřebné údaje pro výplatu dávky a vyplněný tiskopis  předá neprodleně příslušné ÚSSZ.  

Dávky vyplácí  příslušná ÚSSZ, a to  nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v  němž jí  byl stanovený, řádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu dávky včetně příslušných podkladů doručen. Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v  ČR nebo se vyplácejí v  hotovosti poštovní poukázkou.  

 

*ÚSSZ - Územní správy sociálního zabezpečení jsou zřízeny od 1.1.2024 jako orgány sociálního zabezpečení, OSSZ/PSSZ/MSSZ jsou zrušeny. Kontaktní pracoviště ÚSSZ  fyzicky sídlí v místech, kde dosud sídlily OSSZ/PSSZ/MSSZ.   Všechny kontakty zůstávají zachovány.    

 

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.00 (2 hlasů)

Sociální poradenství je sociální služba, kterou řada jejích charakteristik odlišuje od dalších dvou základních kategorií sociálních služeb (služby sociální péče a služby sociální prevence). Sociální poradenství tak současně reprezentuje třetí samostatnou základní kategorii sociálních služeb i sociální službu. V zákoně o sociálních službách je proto sociální poradenství vymezeno odlišným způsobem než další sociální služby. Důvodem odlišného právního vymezení sociálního poradenství je také specifický vztah k dalším sociálním službám a dále i to, že služba zahrnuje dvě základní oblasti s odlišným charakterem. Těmito dvěma oblastmi jsou základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Při základním sociálním poradenství jsou osobám, jež jsou ohroženy nebo se ocitly v nepříznivé sociální situaci, poskytovány informace, které přispívají k jejímu řešení nebo pomáhají předejít jejímu vzniku. Základní sociální poradenství je činností při poskytování sociálních služeb, jež musí být zajištěna vždy při poskytování všech dalších druhů sociálních služeb. Základní sociální poradenství tak poskytovatelé sociálních služeb nenabízejí jako samostatnou sociální službu, ale je součástí všech jimi zajišťovaných sociálních služeb. Tato charakteristika odlišuje základní sociální poradenství od odborného sociálního poradenství, které poskytovatelé zajišťují již jako samostatnou sociální službu. Při poskytování odborného sociálního poradenství se mohou poskytovatelé této služby zaměřovat na široké množství nepříznivých sociálních situací, společensky nežádoucích či rizikových jevů nebo skupin osob. Jednotliví poskytovatelé sociálních služeb a jednotlivé poskytované sociální služby odborného sociálního poradenství se přitom zpravidla zaměřují pouze na určitý okruh nepříznivých sociálních situací (např. nepříznivý zdravotní stav, drogová závislost apod.) nebo určité skupiny osob (např. senioři, děti se zdravotním postižením apod.). Některé služby odborného sociálního poradenství se specializují výhradně na určité specifické situace (např. domácí násilí, závislost na herních automatech) nebo jsou poskytovány specifickým skupinám osob (cizinci v obtížné sociální situaci, osoby HIV pozitivní, oběti obchodu s lidmi apod.). Odborné sociální poradenství se velice často zaměřuje i na situace nebo na skupiny osob, na které se žádné další druhy sociálních služeb nijak výrazněji nezaměřují (např. oběti trestných činů, osoby opouštějící výkon trestu, pachatelé domácího násilí apod.). Odborné sociální poradenství mohou poskytovat např. občanské poradny, manželské a rodinné poradny, poradny pro seniory, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí apod. Odborné sociální poradenství zahrnuje také sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Při poskytování odborného sociálního poradenství jsou vždy vykonávány tyto základní činnosti:

  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování sociální služby mohou být zajištěny i další činnosti. Organizace poskytující odborné poradenství např. osobám se zdravotním postižením mohou svým uživatelům umožnit zapůjčení tzv. kompenzačních pomůcek. Tyto pomůcky uživatelům služby pomáhají zvládnout nepříznivou sociální situaci spojenou se zdravotním postižením (půjčování těchto pomůcek ale není zákonem vyžadovanou součástí této služby a týká se jen odborného sociálního poradenství pro určité skupiny osob v nepříznivé sociální situaci (osoby se zdravotním postižením aj.). Službu lze poskytovat terénní a ambulantní formou a jejím uživatelům je poskytována bezplatně.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí, které hrají důležitou roli při řešení problémů a pro místní rozvoj. Sociální podnikání často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním, a tím zabraňuje jejich společenskému vyloučení. Zisk z tohoto podnikání je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Sociálně vyloučenou lokalitou se rozumí území nebo oblast obývaná významnou měrou osobami, které jsou sociálně vyloučené nebo jsou ohrožené sociálním vyloučením. Sociálně vyloučené lokality se velice často vyznačují velmi specifickými územními a sociálními charakteristikami. Může jít např. o některé z těchto charakteristik:

  • vyšší míra nezaměstnanosti, větší počet dlouhodobě nezaměstnaných osob, osob obtížně uplatnitelných na trhu práce apod.,
  • nedostatek pracovních příležitostí a legálních možností obživy, málo kvalifikovaná a špatně placená pracovní místa, nepříznivá příjmová situace jednotlivců a rodin a jejich závislost na příjmech ze systému sociálního zabezpečení,
  • celkově nižší úroveň vzdělanosti, častější problémy se školní docházkou, vyšší počet dětí, které nedokončí základní vzdělání,
  • vyšší kriminalita a častější výskyt společensky nežádoucích jevů, narušené rodinné či sousedské vztahy,
  • nevyhovující nebo havarijní stav obytných objektů, nefungující trh s bydlením, bydlení v nevyhovujících prostorách, v ubytovnách apod.,
  • horší dostupnost veřejných či jiných služeb a obtížný přístup ke službám,
  • špatné dopravní spojení s jinými oblastmi a regiony, izolovanost území, nedostatek vnějších kontaktů nebo přímo nepřátelství ze strany osob žijících v blízkosti sociálně vyloučené lokality,
  • potřeba realizace podpůrných programů nebo specificky zacílených programů apod.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sociálně terapeutické dílny patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které mají ztížené uplatnění na trhu práce. Sociálně terapeutické dílny dlouhodobě a pravidelně podporují uživatele těchto služeb ve zdokonalování jejich pracovních návyků a dovedností s využitím sociálně pracovních terapeutických přístupů a metod. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění
  • a podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantní formou. Poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění jsou u této služby zajišťovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.33 (3 hlasů)

Sociálně terapeutické činnosti je označení pro jednu z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost je vykonávána při poskytování 23 z celkového počtu 33 druhů sociálních služeb a u různých druhů sociálních služeb může mít odlišné zaměření, obsah (tj. konkrétní úkony, které jsou při vykonávání této činnosti činěny) a cíle. Činnost zahrnuje tyto různé úkony nebo jejich skupiny (u některých druhů sociálních služeb připadají v úvahu dvě nebo více uvedených možností nebo jejich částí):

  • poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie a v oblasti vzdělávání,
  • socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících
    sociální začlenění osob,
  • aktivity zaměřené na budování a rozvoj pracovních návyků a dovedností nezbytných pro integraci osob na trh práce,
  • výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity,
  • pořádání setkání a pobytových kurzů pro rodiny,
  • psychosociální podpora,
  • podpora výměny zkušeností,
  • krizová intervence (tj. postupy směřující ke zvládnutí naléhavé krizové životní situace v její nejtěžší fázi) a další socioterapeutické činnosti,
    jejichž poskytování vede k překonání krizového stavu,
  • poskytování informací o rizicích spojených se současným způsobem života a jejich snižování prostřednictvím metod založených na
    přístupu minimalizace škod
  • a pracovní terapie a další socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k trvalé abstinenci, prevenci relapsu (tj. opětovného návratu
    ke zdraví škodlivému životnímu stylu po určitém období abstinence).

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní, případně ambulantní formou. Služba je poskytována bezplatně.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, již rodiče nedokážou sami bez pomoci překonat a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní, případně ambulantní formou. Služba je poskytována bezplatně.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (2 hlasů)

Cílem služeb sociální prevence je zabránit sociálnímu vyloučení u osob, které jsou jím ohrožené. Sociální služby v této kategorii jsou zaměřeny na předcházení nebo řešení velmi různorodých nepříznivých sociálních situací vedoucích k sociálnímu vyloučení. Uživateli služeb sociální prevence tak je velmi široký okruh osob v nepříznivé sociální situaci, které řeší často velmi odlišné životní situace a v nepříznivé situaci se mohly nebo mohou ocitnout z více různých důvodů (např. v důsledku krizové sociální situace, životních návyků a způsobu života vedoucího ke konfliktu se společností, v důsledku sociálních dopadů, které má život v sociálně znevýhodňujícím prostředí, nebo tím, že uplatnění jejich práv a oprávněných zájmů ohrozila nebo ohrožuje trestná činnost jiné fyzické osoby). Služby sociální prevence chrání jejich uživatele před vznikem nepříznivé sociální situace nebo jim ji pomáhají překonat a chrání společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Platná právní úprava rozlišuje 18 druhů sociálních služeb spadajících do této kategorie. Ze služeb sociální prevence jsou bezplatně poskytovány:

  • raná péče,
  • telefonická krizová pomoc,
  • tlumočnické služby,
  • krizová pomoc,
  • sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi,
  • sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,
  • terénní programy
  • a sociální služby v kontaktních centrech, nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a v intervenčních centrech.

Dalších sedm služeb sociální prevence je poskytováno bezplatně s výjimkou stravy nebo stravy a ubytování, které u těchto služeb hradí uživatel služby. Jde o:

  • azylové domy (úhrada za ubytování a stravu nebo pomoc při jejím zajištění),
  • domy na půl cesty (úhrada za ubytování a stravu nebo pomoc při jejím zajištění),
  • terapeutické komunity (úhrada za ubytování a stravu nebo pomoc při jejím zajištění),
  • služby následné péče (úhrada za ubytování a stravu nebo pomoc při jejím zajištění),
  • nízkoprahová denní centra (úhrada za stravu nebo pomoc při jejím zajištění),
  • sociálně terapeutické dílny (úhrada za stravu nebo pomoc při jejím zajištění)
  • a sociální rehabilitaci (úhrada za ubytování a stravu nebo pomoc při jejím zajištění).

Noclehárny mohou uživatelé této služby využívat za úhradu.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Cílem služeb sociální péče je podpora při zajištění fyzické a psychické soběstačnosti osoby závislé na péči, tak aby tato osoba měla možnost žít ve svém přirozeném sociálním prostředí a mohla se v nejvyšší možné míře zapojit do běžného života společnosti. V případech, kdy situace osoby neumožňuje dosažení tohoto cíle, se sociální služby spadající do této kategorie zaměřují na zajištění důstojného prostředí a zacházení. Uživateli služeb sociální péče tak jsou především osoby, které mají omezené schopnosti postarat se o vlastní osobu, dokázat řešit běžné životní situace vlastními silami nebo se zapojit do běžného života společnosti z důvodu věku, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, zdravotního postižení, psychického onemocnění apod. Služby sociální péče jsou tak určeny především seniorům a osobám se zdravotním postižením. Platná právní úprava rozlišuje 14 druhů sociálních služeb spadajících do této kategorie, jimiž jsou:

  • osobní asistence,
  • pečovatelská služba,
  • tísňová péče,
  • průvodcovské a předčitatelské služby,
  • podpora samostatného bydlení,
  • odlehčovací služby,
  • centra denních služeb,
  • denní stacionáře,
  • týdenní stacionáře,
  • domovy pro osoby se zdravotním postižením,
  • domovy pro seniory,
  • domovy se zvláštním režimem,
  • chráněné bydlení
  • a sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče.

Služby sociální péče jsou jejich uživatelům poskytovány za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)