Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Služby následné péče jsou určeny osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které

  • absolvovaly lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení (psychiatrická léčebna, psychiatrické oddělení nemocnice),
  • absolvovaly léčebný program (ambulantní léčba, terapeutická komunita),
  • podrobují se některému z uvedených léčebných programů nebo
  • abstinují.

Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • sociálně terapeutické činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Pokud je služba poskytována v pobytové formě, jsou její součástí vždy také tyto činnosti:

  • poskytnutí ubytování
  • a poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována ambulantní a pobytovou formou. V případě poskytování služby v pobytové formě jsou ubytování a strava (pomoc při jejím zajištění) poskytovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Osiřelému dítěti vzniká nárok na sirotčí důchod. Nárok na sirotčí důchod náleží osiřelému dítěti, pouze pokud měl zemřelý nárok na starobní důchod nebo splňoval podmínky pro nárok na invalidní důchod. Výše sirotčího důchodu je stanovena jako součet základní výměry a procentní výměry důchodu. Základní výměra pro rok 2021 je stanovena jako 3 550 Kč. Procentní výměra sirotčího důchodu se určí ve výši 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo 40 % procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době úmrtí. Nárok na sirotčí důchod může mít pouze takové dítě, které je nezaopatřené. Pokud již dítě nesplňuje tuto podmínku, nárok na důchod zaniká. Nárok na důchod zaniká i v případě osvojení. Žádost o důchod podává osoba, která je podle zákona či rozhodnutí soudu pověřena zastoupením dítěte. Jestliže je však osiřelé dítě zletilé (je mu více než 18 let), podává žádost samo. Žádost se podává u okresní správy sociálního zabezpečení. Ten, kdo podává žádost o důchod, předkládá doklady zemřelého rodiče i nezaopatřeného dítěte.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Schopnost orientace v prostředí je jednou z deseti oblastí, jež jsou důležité pro obstarání a zvládání nejdůležitějších životních potřeb a pro které je v zákoně o sociálních službách používáno označení „základní životní potřeby“. Je hodnocena při posuzování stupně závislosti u osoby žádající o příspěvek na péči nebo u příjemce příspěvku na péči, u něhož nastala potřeba přešetření stupně závislosti. Sociální pracovník ji zjišťuje nebo ověřuje také v případě, že osoba závislá na péči žádá o poskytování některých druhů sociálních služeb (např. pobytové sociální služby) nebo jí tyto služby již jsou poskytovány. Toto posuzování umožňuje ověřit, zda poskytovaná sociální služba, způsob jejího poskytování a forma poskytování služby odpovídají individuálním potřebám uživatele sociální služby. Při posuzování schopnosti orientace jsou posuzovány fyzické schopnosti osoby (zrak a sluch) a psychické předpoklady či omezení (mentální postižení, duševní onemocnění), které mohou mít vliv na schopnost osoby orientovat se v prostředí.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sezonní práce je výkon činnosti, která je vázána na určitou roční dobu podle opakující se události nebo typu událostí na základě sezonních podmínek (např. zemědělství, zahradnictví, cestovní ruch), v jejichž průběhu jsou potřeby, pokud jde o pracovní sílu, podstatně větší než u běžného typu činnosti. Sezonní práce jsou tak ze své podstaty dočasné a krátkodobé, čemuž odpovídá i druh a charakter pracovních smluv.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 2.00 (2 hlasů)

Sdíleným zprostředkováním zaměstnání se rozumí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce ČR prostřednictvím agentury práce. Uchazeče o zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce ČR zařadit do sdíleného zprostředkování zaměstnání na základě individuálního akčního plánu a předchozího písemného souhlasu uchazeče.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Sčítání dob pojištění je jedním ze čtyř základních principů koordinace sociálního zabezpečení podle evropského práva či mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení (dalšími jsou princip rovného zacházení, princip použití/aplikace právního řádu jediného státu, princip zachování nabytých práv). Používá se v případě, kdy je potřeba pro nárok na dávku nebo její výpočet zohlednit dobu pojištění, kterou žadatel v minulosti získal v zahraničí (tj. v jiném státě, kde dříve pracoval). Příslušná/kompetentní instituce pak přihlédne v nezbytném rozsahu k dobám pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaným podle právních předpisů jiného státu, jako by tyto doby byly získány podle právních předpisů této příslušné/kompetentní instituce.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Fyzické nebo právnické osoby se nesplněním některých povinností uložených zákonem o nemocenském pojištění dopouštějí přestupku nebo správního deliktu. Sankcí za přestupky a správní delikty jsou pokuty, které jsou odstupňovány podle závažnosti porušení povinnosti v sazbách do 10.000, do 20.000, do 50.000 a do 100.000 Kč. Pojištěnci, který porušil léčebný režim nebo neposkytl součinnost při kontrole léčebného režimu, může být kráceno nebo odňato nemocenské. Za porušení léčebného režimu v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti mu může být uložena pokuta za přestupek ve výši do 20.000 Kč.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Samostatná výdělečná činnost může mít charakter samostatné výdělečné činnosti hlavní nebo samostatné výdělečné činnosti vedlejší. Pokud není dán důvod pro označení samostatné výdělečné činnosti za vedlejší, je považována za činnost hlavní. O vedlejší činnost jde, pokud kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti osoba vykonává zaměstnání, má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo je jí přiznán starobní důchod. Dále je znakem vedlejší činnosti to, že osoba pobírá rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské z důvodu těhotenství nebo jde o osobu pečující o osobu mladší deseti let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, jež je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou ve společné domácnosti. Důvodem pro označení výdělečné činnosti za vedlejší je také to, že jde o nezaopatřené dítě nebo o osobu vykonávající vojenskou službu (pokud není osoba vojákem z povolání). Důvodem vedlejší samostatné výdělečné činnosti není předdůchod.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodný příjem je měsíční částka sjednaného započitatelného příjmu ze zaměstnání, která je rozhodná pro účast na nemocenském pojištění. Pro rok 2021 činí rozhodný příjem 3 500 Kč. Rozhodný příjem se zvyšuje za podmínek stanovených zákonem. Pokud měsíční sjednaný započitatelný příjem dosahuje alespoň částky 3 500 Kč, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ode dne vstupu do zaměstnání až do skončení zaměstnání bez ohledu na výši započitatelného příjmu dosahovaného v jednotlivých kalendářních měsících. Pokud je příjem ze zaměstnání sjednán na částku nižší, popř. není sjednán vůbec, jde o zaměstnání malého rozsahu. Rozhodný příjem neplatí pro účast na nemocenském pojištění z titulu dohody o provedení práce (viz heslo „Pojištění zaměstnanců činných  na základě dohody o provedení práce“).

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech. Část těchto tiskopisů, která je určena zaměstnavateli, nesmí obsahovat údaj, ze kterého lze dovodit diagnózu pacienta. Nárok na dávky v době nemoci se uplatňuje tiskopisem Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, který má pět dílů. I. díl – Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti – zasílá lékař okresní správě sociálního zabezpečení. II. díl – Průkaz práceneschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – si pojištěnec ponechá po dobu dočasné pracovní neschopnosti u sebe. Po ukončení pracovní neschopnosti jej odevzdá lékaři, který jej zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení jako oznámení o ukončení pracovní neschopnosti. III. díl – Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti – odevzdá zaměstnanec zaměstnavateli a takto uplatní nárok na náhradu mzdy. IV. díl – Žádost o nemocenské – odevzdá zaměstnanec zaměstnavateli, který ji pošle okresní správě sociálního zabezpečení, pokud dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 dnů. Tímto tiskopisem se uplatňuje nárok na nemocenské. V. díl – Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli – odevzdá zaměstnanec svému zaměstnavateli po ukončení dočasné pracovní neschopnosti.