Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely posuzování nároku na dávky státní sociální podpory považuje rozhodnutí soudu o:

  • svěření dítěte do péče jiné osoby,
  • osvojení dítěte,
  • předání dítěte do péče budoucího osvojitele,
  • předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením,
  • jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,
  • svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,
  • svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
  • nařízení předběžného opatření o péči o dítě.

►(zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodné období vymezuje dobu, za kterou se zjišťují údaje (vyměřovací základ a vyloučené dny) pro výpočet dávky nemocenského pojištění. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před vznikem sociální události. U zaměstnanců se rozlišují ještě další tři případy určení rozhodného období. Pokud zaměstnání netrvalo alespoň 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce před vznikem sociální události. Jestliže sociální událost vznikla v měsíci, ve kterém zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, v němž došlo k nástupu do zaměstnání nebo do skončení zaměstnání. Poslední způsob vymezení rozhodného období nastává, pokud  není v rozhodném období 12 kalendářních měsíců alespoň sedm započitatelných dnů (kalendářních dnů snížených o vyloučené dny) nebo v něm není žádný vyměřovací základ. V tomto případě je rozhodným obdobím první předcházející kalendářní rok s alespoň 30 započitatelnými dny. U dohody o provedení práce a u zaměstnání malého rozsahu začíná rozhodné období dnem nástupu do zaměstnání, i když v daném měsíci nebyl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. U těchto typů zaměstnání se do rozhodného období zahrnují všechny kalendářní měsíce a příjmy do nich zúčtované, i když z nich nebylo odvedeno pojistné proto, že zaměstnanec nebyl nemocenského pojištění účasten.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodné období určuje, ze kterého období života se při výpočtu důchodu zohledňují dosažené vyměřovací základy. Začíná 1. ledna kalendářního roku, který bezprostředně následuje po roce, v němž dosáhl pojištěnec věku 18 let, a končí 31. prosince kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se však nezahrnuje období před rokem 1986.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodná částka stanoví výši příjmu z vedlejší výdělečné činnosti, při které vzniká pro osobu samostatně výdělečně činnou povinnost se účastnit důchodového pojištění. Rozhodná částka je pro rok 2022 nastavena na 93 387  Kč. Tato rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná po celý měsíc nevykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Stejně se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž měla osoba samostatně výdělečně činná po celý měsíc nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského (včetně výplaty náhrady mzdy z důvodu pracovní neschopnosti).

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rovné zacházení je jednou ze základních zásad práva Evropské unie, která je upravena přímo ve Smlouvě o fungování EU. Tato zásada zajišťuje, aby se s migrujícími osobami a jejich rodinnými příslušníky zacházelo v daném státě stejně jako s občany tohoto státu. Na tomto základním principu jsou založeny i mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o  dítě, které je nejmladší v  rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300  000  Kč, nejdéle do 4  let věku dítěte. V  případě, že nejmladším dítětem v  rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 450 000  Kč.

  • Jestliže lze alespoň jednomu z  rodičů v  rodině stanovit k  datu narození nejmladšího dítěte v  rodině 70  % 30násobku denního vyměřovacího základu v  částce převyšující 13 000 Kč (do 30.6.2022 v částce 10 000 Kč), může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této výše.
  • Pokud žádá o  rodičovský příspěvek o  dvě a více současně narozené děti, může provést volbu až do výše 1,5 násobku 70% 30násobku denního vyměřovacího základu.
  • V  případě, že denní vyměřovací základ lze stanovit u  obou rodičů, vychází se z  toho základu, který je vyšší, aniž rodič s  vyšším denním vyměřovacím základem o  rodičovský příspěvek žádá, nebo ho pobírá.
  • Pokud ani jednomu z  rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ, nebo 70  % 30násobku denního vyměřovacího základu je nižší než 13 000  Kč, rodič volí výši rodičovského příspěvku až do částky 13 000 Kč měsíčně, v  případě dvou a více současně narozených dětí do částky 15 000 Kč měsíčně.

Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.   Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2  let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v  rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin v  kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v  rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v  rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně. Dítě, jehož osamělý rodič nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v  rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. U  dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena.

Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v  této době zajistit péči o  dítě jinou zletilou osobou.

O rodičovský příspěvek může rodič požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Roční vyměřovací základ slouží při výpočtu důchodu ke stanovení výpočtového základu. Stanoví se převedením minulých vyměřovacích základů na jejich současnou reálnou hodnotu. Tento převod, který má za úkol ochránit hodnotu vyměřovacích základů před důsledkem vývoje mezd, se nazývá indexace. Z ročních vyměřovacích základů se při dalších výpočtech vedoucích ke stanovení výpočtového základu stanoví osobní vyměřovací základ, který je měsíčním průměrem ročních vyměřovacích základů za celé rozhodné období.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rizikové těhotenství je takové těhotenství, u něhož existuje podezření, že jsou těhotná žena nebo plod nějakým způsobem zdravotně ohroženy. Pojištěnka, která má rizikové těhotenství, je zpravidla uznána odborným ošetřujícím lékařem (gynekologem) dočasně práceneschopnou a pobírá nemocenské. V době dočasné pracovní neschopnosti musí žena dodržovat léčebný režim. V období od počátku 8. týdne do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu ukončí ošetřující lékař ženě s rizikovým těhotenstvím dočasnou pracovní neschopnost a žena nastoupí na peněžitou pomoc v mateřství. V případě, že žena nesplňuje podmínky doby účasti na nemocenském pojištění (čekací doby) pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství, a tudíž na ni nemá nárok, může pobírat nemocenské v souvislosti s porodem do šesti týdnů po porodu. V některých případech může ošetřující lékař rozhodnout o tom, že žena nesmí dosavadní práci vykonávat, protože výkon takové práce ohrožuje její zdravotní stav nebo zdravotní stav jejího dítěte, a může vydat potvrzení o potřebě převedení na jinou práci. Při převedení na jinou práci náleží zaměstnankyni vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Režim dočasně práceneschopného pojištěnce stanovuje pojištěnci ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Léčebný režim přitom může být ošetřujícím lékařem změněn v souladu se změnou zdravotního stavu. Režim zahrnuje stanovení individuálního léčebného postupu, povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu, případně povolení změny pobytu, povolení vycházek a povinnost dodržovat jejich rozsah a dobu a provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje Úřad práce ČR. Nemocný může na svou žádost změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, ovšem pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Zaměstnanec je povinen předem prokazatelně oznámit tuto změnu zaměstnavateli, pokud k ní dojde v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti. Vycházky může ošetřující lékař povolit pouze v době od 7.00 do 19.00 hodin a maximálně na dobu šesti hodin (s výjimkou některých, např. onkologických onemocnění). Pojištěnec je povinen dodržovat stanovený léčebný režim a umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli kontrolu jeho dodržování. Dodržování léčebného režimu kontroluje okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel může kontrolovat jen povinnost zdržovat se na adrese oznámené ošetřujícímu lékaři a povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel může provádět tuto kontrolu jen v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti. Neumožní-li pojištěnec kontrolu, může mu okresní správa sociálního zabezpečení snížit či odejmout nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnanci lze za období prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti uložit pokutu až do výše 20.000 Kč. Vlastní porušení režimu práceneschopného pojištěnce může být potrestáno krácením nebo odnětím nemocenského, popř. snížením či nevyplacením náhrady mzdy.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rekvalifikace je jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Rekvalifikace může být zabezpečována krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, případně si ji může uchazeč o zaměstnání zabezpečit sám. Na zabezpečení rekvalifikace Úřadem práce České republiky uchazeč o zaměstnání nemá právní nárok. Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody Úřadu práce ČR s uchazečem o zaměstnání. V případě, že se uchazečo zaměstnání účastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce ČR, má nárok na podporu při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace. V případě, že si uchazeč o zaměstnání zabezpečí rekvalifikaci sám (tzv. zvolená rekvalifikace), nemá po dobu zvolené rekvalifikace nárok na podporu při rekvalifikaci. Po tuto dobu je uchazeči poskytována podpora v nezaměstnanosti, jestliže mu na ni vznikl nárok.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)