Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Při posuzování zdravotního stavu posudkovým lékařem hraje důležitou roli stanovení pracovního potenciálu, jehož součástí je i rehabilitační potenciál. Rehabilitační potenciál představuje vše, co je schopna posuzovaná osoba se naučit, osvojit si, a tím rozvíjet své schopnosti a dovednosti, například léčením, rehabilitací, tréninkem, režimovými opatřeními, rekvalifikací aj.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Regresní náhradu je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění ten, kdo zavinil svým protiprávním jednáním, že došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění. Protiprávní jednání musí být zjištěno soudem nebo správním úřadem. V praxi jde o zavinění vzniku dočasné pracovní neschopnosti jiné osoby nebo vzniku nároku na ošetřovné (např. zranění dítěte, které je nutné ošetřovat). Regresní náhrada se netýká pojištěnce, kterému byla dávka vyplacena. Regresní náhrada se stanoví ve výši vyplacené dávky. Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím pěti let ode dne, kdy orgán nemocenského pojištění zjistil, že ke vzniku sociální události došlo v důsledku zaviněného protiprávního jednání jiné osoby. Nejpozději zaniká nárok na zaplacení regresní náhrady deset let od vzniku sociální události.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Lékařská posudková služba okresní správy sociálního zabezpečení zajišťuje posuzování zdravotního stavu ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, sociálních služeb a zčásti i pro účely systému zaměstnanosti. Posudkovou činnost provádí prostřednictvím posudkových lékařů. Referent oddělení LPS OSSZ (nelékař) je zaměstnancem OSSZ a vyřizuje věci související s posuzováním zdravotního stavu pojištěnců – přijímání žádostí o posouzení, vyžadování podkladových lékařských nálezů, odesílání posudků orgánu, který si je vyžádal; zajišťuje i komunikaci úřadu s posuzovanými osobami a s dalšími orgány sociálního zabezpečení.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Redukční hranice stanoví, jak se bude při výpočtu výše dávky krátit (redukovat) denní vyměřovací základ, z něhož se dávka počítá. K tomu jsou určeny tři redukční hranice, jejichž výše se vyhlašuje ve Sbírce zákonů sdělením MPSV ČR. Pro rok 2022 jsou stanoveny na 1 298 Kč, 1 946 Kč a 3 892 Kč. Lze říci, že tyto hranice rozdělují vypočtený denní vyměřovací základ na čtyři pásma, kdy v každém pásmu se příslušná částka procentním způsobem krátí. Při výpočtu nemocenského a ošetřovného se z částky denního vyměřovacího základu do první redukční hranice bere v úvahu 90 % její výše. Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství se z této částky do první redukční hranice bere v úvahu celých 100 % její výše. Pokud denní vyměřovací základ převyšuje částku první (popřípadě i druhé) redukční hranice, postupuje se v krácení dále. Z částky denního vyměřovacího základu od první do druhé redukční hranice se takto započítává 60 % její výše, z částky od druhé do třetí redukční hranice už jen 30 % jejívýše. Denní vyměřovací základ může být i vyšší než třetí redukční hranice, částka nad tuto hranici se však při výpočtu dávek nezohledňuje. Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se potom vypočte výše konkrétní dávky nemocenského pojištění.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Redukční hranice slouží při výpočtu důchodu ke stanovení výpočtového základu. Redukční hranice stanoví, jak se bude při stanovení výpočtového základu krátit (redukovat) osobní vyměřovací základ, z něhož se důchod počítá. K tomu jsou určeny dvě redukční hranice, jejichž výše je zákonem definována jako 44 % průměrné mzdy a 400 % průměrné mzdy. Pro důchody přiznávané od data v roce 2022 jsou stanoveny na 17 121 Kč a 155 644 Kč. Lze říci, že tyto hranice rozdělují vypočtený osobní vyměřovací základ na dvě pásma, v každém pásmu se příslušná částka procentním způsobem krátí. Do první redukční hranice se bere v úvahu 100 % její výše. Pokud osobní vyměřovací základ převyšuje částku první redukční hranice, z částky osobního vyměřovacího základu nad první do druhé redukční hranice se započítává 26 %. Osobní vyměřovací základ může být i vyšší než druhá redukční hranice, částka nad tuto hranici se však při výpočtu důchodu nezohledňuje. Prostřednictvím použití redukčních hranic se krácený osobní vyměřovací základ nazývá výpočtový základ, ze kterého se dále vypočte procentní výměra důchodu...
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Raná péče patří mezi služby sociální prevence. Je určena dítěti a rodičům dítěte ve věku do sedmi let, které je zdravotně postižené nebo jehož
vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:
- výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- sociálně terapeutické činnosti
- a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována terénní formou, může ale být doplněna také o činnosti, které jsou poskytovány ambulantně. Služba je poskytována bezplatně.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
O podané žádosti o důchod rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, popř. orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR nebo Ministerstva spravedlnosti ČR, které mají povinnost tak učinit do 90 dnů. Pokud je prokázán nárok žadatele na důchod, může mu být poskytnuta záloha. V případě nesouhlasu s rozhodnutím může žadatel podat jako opravný prostředek námitky, a to u České správy sociálního zabezpečení nebo kterékoli okresní správy sociálního zabezpečení, resp. u orgánu, který rozhodnutí vydal. Žadatel také může do 30 dnů od doručení rozhodnutí podat žádost o změnu data přiznání důchodu či změnu data výplaty důchodu. Důchod lze přiznat až pět let zpětně. To platí s výjimkou předčasného důchodu, který lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o jeho přiznání.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program je jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. O příspěvek může zaměstnavatel požádat Úřad práce ČR. O příspěvek žádá zaměstnavatel, pokud přechází na nový podnikatelský program, a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Výše měsíčního příspěvku na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy. Příspěvek lze poskytovat formou částečné náhrady mzdy, a to maximálně po dobu šesti měsíců.
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Příspěvek na živobytí je základní opakující se dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi částkou živobytí osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení (přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny). O příspěvek na živobytí může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
► (zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
Zákon stanoví podmínky, kdy je oprávněná osoba povinna příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit. Jde o případy, kdy oprávněná osoba nepoužila tento příspěvek do tří měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce ČR nebo jej použila jen z části, přestala být vlastníkem pomůcky v období před uplynutím pěti let ode dne vyplacení příspěvku (u motorového vozidla ve lhůtě deset let), po stejné období je stanovena povinnost pomůcku užívat a používat motorové vozidlo k přepravě osoby se zdravotním postižením. Příspěvek se vrací rovněž v případech, kdy oprávněná osoba nepoužila vyplacený příspěvek ke svému účelu, použila jej v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání či se prokázalo, že v žádosti o příspěvek uvedla nepravdivé nebo zkreslené údaje. Zákon vymezuje i případy, kdyosoba není povinna příspěvek vrátit, a umožňuje krajské pobočce Úřadu práce ČR rozhodnout o prominutí povinnosti příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátit z důvodů hodných zvláštního zřetele. Poučení o důvodech, které vedou k povinnosti vrátit příspěvek, obsahuje každé rozhodnutí o jeho přiznání.
►(zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů)