Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění zahrnuje posuzování dočasné pracovní neschopnosti a zdravotního stavu pro účely poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Zdravotní stav pojištěnců a dalších osob (např. dětí do deseti let, o které je potřeba pečovat) posuzuje ošetřující lékař, který vydává rozhodnutí na předepsaných tiskopisech. Posuzování zdravotního stavu po uplynutí doby poskytování dávky (podpůrčí doby) posuzují lékaři orgánů nemocenského pojištění. Tito lékaři také provádějí kontrolu posuzování zdravotního stavu ošetřujícími lékaři.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Posudkový lékař posuzuje zdravotní stav na žádost orgánu sociálního zabezpečení, který rozhoduje o nároku na dávku nebo nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením či o statusu osoby zdravotně znevýhodněné (o nároku na invalidní důchod, na příspěvek na péči, na některou z dávek pro osoby se zdravotním postižením). Při zjišťovací prohlídce nebo kontrolní prohlídce hodnotí posudkový lékař zdravotní stav posuzované osoby na základě zhodnocení zpráv od ošetřujícího praktického lékaře a odborných lékařů, popř. na základě vlastního vyšetření a zjištění; v případě posuzování stupně závislosti vychází i z výsledků sociálního šetření. Posudkový lékař může posuzované osobě nařídit i další konkrétní vyšetření v konkrétním zdravotním zařízení. Posudkový lékař není při hodnocení zdravotního stavu vázán jednotlivými lékařskými zprávami, ale hodnotí zdravotní stav jako celek a v posudku se musí vyrovnat se všemi zjištěnými skutečnostmi. Výsledkem prohlídky není rozhodnutí o dávce, ale posudek. Ten slouží pouze jako podklad pro orgán sociálního zabezpečení, který vydává rozhodnutí o dávce. Pokud posuzovaná osoba nesouhlasí s posudkem, může se odvolat až proti rozhodnutí, které bylo na základě posudku vydáno, podle poučení uvedeného v tomto rozhodnutí. V odvolacím řízení posudek vydává jiný posudkový orgán.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pokud se někdo odvolá proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce ČR v řízení, kde je třeba posoudit zdravotní stav, vydávají v odvolacím řízení posudek o zdravotním stavu posudkové komise zřízené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tyto komise posuzují zdravotní stav osoby v odvolacím řízení ve věcech státní sociální podpory, sociálních služeb, dávek pro osoby se zdravotním postižením a dále rovněž pro účely soudních žalob ve věcech důchodového pojištění. Posudková komise musí mít minimálně tři členy: předsedu komise, který je posudkovým lékařem, tajemníka posudkové komise, jenž musí mít minimálně středoškolské vzdělání, a odborného lékaře některého klinického oboru. Stejně jako u posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu  není výsledkem jednání posudkové komise rozhodnutí o dávce, ale posudek o zdravotním stavu. Rozhodnutí o dávce vydá odvolací orgán sociálního zabezpečení (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR) na základě tohoto nového posudku, popř. ve věcech důchodového pojištění nezávislý soud na základě provedeného dokazování.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (2 hlasů)

Řízení o přiznání invalidního důchodu nebo zvýšení invalidního důchodu (z důvodu vyššího stupně invalidity) se zahajuje na základě podánížádosti o invalidní důchod. Tato žádost se podává prostřednictvím kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezepčení. O přiznání dávky rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení na základě posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žadatele od lékaře institutu posuzování zdravotního stavu. Výsledkem tohoto posouzení je posudek o invaliditě. Institut posuzování zdravotního stavu  í, který zjišťuje, jestli jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a zda došlo k poklesu pracovní schopnosti a v jakém stupni. Pokud se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neprokáže a neprokáže se ani pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %, je invalidita vyloučena. Na základě závěrů o poklesu pracovní schopnosti a stupni invalidity lékař také určí, kdy došlo ke vzniku invalidity nebo ke změně stupně invalidity. Pokud posuzovaná osoba s posudkem nesouhlasí, může se odvolat v námitkovém řízení tak, že napadne rozhodnutí o dávce, nikoli samotný posudek zdravotního stavu. Posudek totiž nemá povahu rozhodnutí. V námitkovém řízení pak posuzuje zdravotní stav jiný lékař Institutu zdravotního stavu. V námitkovém řízení pak Česká správa sociálního zabezpečení přijme na základě nového posudku rozhodnutí. Pokud ani s tímto rozhodnutím žadatel o dávku nesouhlasí, má možnost podat žalobu u soudu. Žalobu k soudu však nelze podat dříve, než je ukončeno námitkové řízení.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Poskytovateli sociálních služeb jsou organizace, které poskytují jednu nebo více sociálních služeb splňujících podmínky stanovené v zákoně, registrovaných podle tohoto zákona a poskytovaných v souladu s ním. V případě nesplnění podmínek registrace (nebo jejich porušení a odebrání registrace) není na službu pohlíženo jako na sociální službu podle zákona o sociálních službách a její kvalitu nemohou garantovat instituce státní správy a krajské samosprávy, které kontrolují kvalitu sociálních služeb. Poskytování sociálních služeb předpokládá nejen splnění zákonných podmínek týkajících se samotné poskytované sociální služby (tj. splnění
podmínek nutných pro registraci služby, její registrace a následné poskytování služby v souladu s ní), ale i splnění některých požadavků, které musejí být splněny za celou organizaci (např. bezúhonnost právnické osoby). Poskytovatelem sociálních služeb mohou být při splnění stanovených podmínek právnické osoby (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, kraje, obce a jimi zřizované organizace, nestátní organizace) i fyzické osoby.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Porodné je dávkou státní sociální podpory, kterou stát rodině jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního a druhého dítěte nebo s převzetím dítěte do jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby, osvojení dítěte nebo o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením. Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, popřípadě dnem převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů (tj. den právní moci rozhodnutí o převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů). Nárok na porodné vzniká, jestliže rozhodný příjem rodiny (čistý příjem společně posuzovaných osob) v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození nebo převzetí dítěte nepřesahuje 2,7násobek životního minima rodiny. V roce 2018 výše porodného činí 13.000 Kč na první dítě a 10.000 Kč na druhé dítě.   Při narození dvojčat nebo vícerčat má pak rodina nárok na 23 000 Kč. U třetího, čtvrtého a dalších dětí poté nárok na porodné zaniká.   O porodné může rodič požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pomoc při zajištění chodu domácnosti je jednou z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost zahrnuje např. tyto úkony: běžný úklid a údržba domácnosti, pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, donáška vody, topení v kamnech, běžné nákupy, velké nákupy, praní, žehlení apod.

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pomocí při péči o vlastní osobu (v právní úpravě je používáno označení „pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu“) se rozumí jedna z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost zahrnuje např. tyto úkony: pomoc při podávání jídla a pití, při oblékání, při samostatném pohybu, při přesunu na lůžko nebo vozík apod.

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.29 (7 hlasů)

Pomáhající profese je všeobecné označení pro profese zaměřené na pomoc druhým. Pojem zahrnuje lékařské obory, psychologii, pedagogiku a sociální práci (srov. heslo sociální pracovník). Mezi pracovníky působící v pomáhajících profesích lze kromě pracovníků vykonávajících tyto obory dále řadit zdravotní sestry, pracovníky v sociálních službách, učitele, manželské a rodinné poradce, fyzioterapeuty apod. Některé činnosti vykonávané profesionálními pracovníky zajišťují v některých případech také dobrovolní pracovníci (dobrovolníci).
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Poloviční důchod znamená, že pojištěnec se rozhodne pobírat po vzniku nároku na starobní důchod jen jeho poloviční výši a výkonem výdělečné činnosti si zvyšuje budoucí plný starobní důchod. Za každých 180 kalendářních dnů takové výdělečné činnosti (do které se nezapočítávají stejné situace jako při přesluhování) při pobírání polovičního důchodu se při pozdějším výpočtu plného důchodu zvyšuje procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu. Kromě takového postupu je možné situaci po dosažení nároku na starobní důchod řešit i jinak: výkonem výdělečné činnosti po vzniku nároku na důchod (přesluhování) nebo o důchod požádat a výdělečnou činnost konat s pobíráním důchodu.