Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Odlehčovací služby patří mezi služby sociální péče. Jsou určeny osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o něž je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Jejich cílem je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek nebo prostor k zajištění vlastních potřeb (např. zdravotní a lázeňské péče). Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • poskytnutí ubytování v případě pobytové služby,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti,
  • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí
  • a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní, ambulantní a pobytovou formou. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (1 hlas)

Noclehárny patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
  • a poskytnutí přenocování.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o ambulantní sociální službu (přenocování nelze chápat jako pobyt v zařízení, nejde tedy o pobytovou sociální službu), která je poskytována za úhradu. Výši úhrady stanoví poskytovatel služby.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jako nízkoprahové jsou označovány sociální služby nebo zařízení sociálních služeb, které jsou poskytované způsobem umožňujícím co nejvíce snížit vliv různých objektivních a subjektivních překážek, které by mohly bránit využívání služby nebo od něho odrazovat osoby, kterým je určena. Nízkoprahové služby jsou proto koncipovány jako bezplatné nebo je výše případné úhrady za využití služby či některých jejích činností nastavena tak, aby se pro zájemce o službu nestala nepřekonatelnou překážkou. Podstatnou okolností jsou také jejich dobrá dopravní dostupnost, vhodně nastavená provozní doba, možnost využívání služeb bez nutnosti uvádět osobní údaje tam, kde by to jinak bylo nezbytné (např. pro účely smlouvy), nebo to, že existuje jen minimum pravidel (případně „kontraindikací“ apod.) bránících nebo omezujících jejich využívání (např. v kontaktním centru sice je zakázáno jakékoli nakládání s omamnými látkami, ale i osoba pod vlivem těchto látek může služby tohoto zařízení využít). Pro nízkoprahové služby je často příznačné také spíše postupné budování důvěry uživatelů v organizaci a její personál, tak aby osoby, které se setkávají se službou poprvé, neztratily důvěru nebo zájem o její využívání např. kvůli příliš vysokým nárokům na jejich zapojení apod. Nízkoprahové služby tak velice často jejich uživatelům umožňují uspokojení potřeb, které nevyžadují těsnější spolupráci, opakovaný kontakt, větší zájem či úsilí jejich uživatele (např. v případě kontaktních center může jít o pomoc při osobní hygieně, výměnu infekčního materiálu nebo např. snižování zdravotních dopadů spojených s rizikovým způsobem života). Zároveň ale mohou nízkoprahové služby svým uživatelům nabídnout činnosti, které předpokládají větší zájem a spolupráci ze strany uživatele v situaci, kdy o tyto další služby uživatel projeví zájem (např. zprostředkování kontaktů na léčebná zařízení, jež mohou uživateli pomoci k trvalé abstinenci apod.).
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež patří mezi služby sociální prevence. Jsou určena dětem ve věku od 6 do 26 let, ohroženým společensky nežádoucími jevy (např. kriminalita, závislost na omamných látkách aj.). Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí, chránit je před vznikem nepříznivých sociálních situací a vytvářet podmínky pro řešení nepříznivých sociálních situací. Služba může být poskytována osobám anonymně. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně, případně také terénní formou. Jde o nízkoprahovou službu, která je poskytována bezplatně.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nízkoprahová denní centra patří mezi služby sociální prevence. Jsou určena osobám v nepříznivé sociální situaci související s bydlením (ztráta bydlení, nevyhovující bydlení apod.). Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně, případně také terénní formou. Jde o nízkoprahovou
službu. Poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění jsou u této služby poskytovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce
k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pro účely státní sociální podpory (viz též dávky státní sociální podpory) se nezaopatřeným dítětem rozumí dítě do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky se za neopatřené považuje dítě nejdéle do 26. roku věku, a to v těchto případech:

  • soustavně studuje na střední nebo vysoké škole (připravuje se na budoucí povolání – viz soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
    – státní sociální podpora),
  • pro nemoc nebo úraz nemůže studovat (připravovat se na budoucí povolání), ani vykonávat výdělečnou činnost,
  • pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,
  • je mladší 18 let, a přitom je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu
    v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Nezaopatřeným dítětem však není dítě, které pobírá invalidní důchod z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

►(zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V důchodovém pojištění se považuje za nezaopatřené každé dítě do skončení povinné školní docházky. Po skončení povinné školní docházky se za nezaopatřené dítě považuje osoba nejvýše do věku 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání či vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Za nezaměstnanou osobu je považována osoba, která ztratila zaměstnání, aktivně hledá zaměstnání a je připravena k nástupu do zaměstnání. Nezaměstnaná osoba zařazená do evidence uchazečů o zaměstnání vedené Úřadem práce ČR je registrovaným uchazečem o zaměstnání a v případě splnění zákonem stanovených podmínek má nárok na podporu v nezaměstnanosti.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Označení nepříznivá sociální situace zahrnuje různé životní situace, ve kterých je osoba ohrožena sociálním vyloučením (tj. může být ohrožena nebo narušena schopnost osoby uspokojovat základní potřeby, žít ve svém běžném prostředí způsobem, který je ve společnosti považován za obvyklý apod.) a nemůže nebo má oslabenou schopnost (např. z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby atd.) tuto situaci sama nějakým způsobem řešit. Nepříznivé sociální situace jsou velmi různorodé a týkají se odlišných oblastí, jako např. zdravotní stav, finanční nouze, pracovní či jiné návyky, ztráta bydlení nebo nevyhovující bydlení, ohrožení různými nežádoucími společenskými jevy apod. K předcházení vzniku nepříznivých sociálních situací a při jejich řešení může osoba využít sociální služby. Existence více různých druhů sociálních služeb a možnost poskytování některých služeb více různými formami umožňují osobě vyhledat a zvolit formu podpory nebo pomoci, která

  • nejlépe odpovídá charakteru konkrétní nepříznivé sociální situace,
  • vyhovuje individuálním potřebám osoby v této situaci
  • a může této osobě při řešení její konkrétní životní situace nejlépe pomoci.

Výraznou oporu mohou osobám v nepříznivé sociální situaci poskytovat také rodiny ohrožených osob, jejich přátelé, osoby žijící v jejich sousedství nebo jiné blízké osoby žijící v jejich přirozeném sociálním prostředí či asistent sociální péče. Platná právní úprava kromě podmínek pro poskytování sociálních služeb vytváří a částečně reguluje i základní podmínky pro poskytování a rozvoj neformální péče.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10.000 Kč. Musí být také splněna podmínka výkonu práce na území České republiky, resp. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky.