Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění může každý podat námitku do 30 dnů ode dne, kdy mu rozhodnutí bylo oznámeno. Námitky se podávají u orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, tj. u České správy sociálního zabezpečení. V námitce uvede osoba, která námitku činí, tento orgán a důvod, proč považuje rozhodnutí za nesprávné. Námitka musí obsahovat číslo jednací a datum vydání rozhodnutí, proti kterému je podána. Dále musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, doručovací adresu a podpis osoby, která námitku činí. Pokud námitka neobsahuje tyto náležitosti, je zamítnuta. S případnou námitkou je vždy třeba čekat až na oznámení rozhodnutí ve věci důchodu. Uplatnění námitky je podmínkou, aby se v případě trvající nespokojenosti mohl pojištěnec domáhat později nápravy u soudu.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jde o období, kdy pojištěnec neodvádí pojistné, přesto se mu však toto období započítává při stanovení výše důchodu i pro účely stanovení nároku na důchod jako doby pojištění. To však platí u starobního důchodu pod podmínkou, že občan získal za život minimálně jeden rok (tj. 365 dnů) doby pojištění na základě výdělečné činnosti. Náhradními dobami např. jsou:

  • doba péče o dítě,
  • doba péče o osobu bezmocnou, doba péče o osobu bezmocnou nebo závislou na pomoci jiné osoby,
  • doba pobírání plného invalidního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
  • doba studia do 31. prosince 2009,
  • doba výkonu vojenské služby.

Náhradní doby se nezapočítávají do 18 let věku a většina z nich se započítává při stanovení výše důchodu nebo při stanovení nároku na důchod jen z 80 % jejich délky.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu, kterou vyplácí zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží jen v době trvání pracovního vztahu a za podmínky, že je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v tom dni, od kterého je mu uznána dočasná pracovní neschopnost. Náhrada mzdy je poskytována za pracovní dny, ne za dny kalendářní.   V případě nařízené karantény náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne. Vypočítává se z průměrného výdělku sníženého podle redukčních hranic a její základní výše činí 60 % tohoto výdělku. Zaměstnavatel může poskytnout vyšší náhradu mzdy – až do výše průměrného výdělku. Náhrada mzdy v základní výši je „čistým“ příjmem, nepodléhá zdanění ani odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel má oprávnění kontrolovat, zda zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti dodržuje režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Náhradu mzdy může zaměstnavatel snížit nebo nevyplatit zaměstnanci, který léčebný režim v těchto bodech porušil. Za stejných podmínek náleží zaměstnanci, jenž pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, v období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada odměny z dohody. Za tím účelem musí být u tohoto zaměstnance předem rozvržena pracovní doba. Náhradu mzdy upravuje zákoník práce.

► (zákon č. 262/2006 Sb.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nácvikem soběstačnosti (v právní úpravě je používáno označení „nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění“) se rozumí jedna z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost zahrnuje např. tyto úkony přispívající k sociálnímu začlenění: nácvik obsluhy běžných zařízení a spotřebičů, nácvik péče o domácnost (péče o oděvy, úklid, drobné údržbářské práce, chod kuchyně, nákupy), nácvik péče o děti, nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům, například vlastnoručního podpisu apod.

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Modrá karta vydaná Českou republikou je povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Cizinec, který má modrou kartu, je oprávněn pobývat na území ČR a zároveň pracovat na pracovním místě, na které byla modrá karta vydána, případně toto místo za definovaných podmínek měnit. O modrou kartu může žádat pouze cizinec s minimálně ukončeným vysokoškolským vzděláním nebo vyšším odborným vzděláním, pokud studium trvalo aspoň tři roky. Vhodná pracovní místa pro tento typ pobytu v ČR a kontaktní údaje zaměstnavatelů jsou k nalezení na internetu v centrální evidenci volných pracovních míst. K žádosti o modrou kartu cizinec dokládá uzavřenou pracovní smlouvu. Žádost o modrou kartu lze podat na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí. Případně ji lze podat na pracovišti Ministerstva vnitra ČR, a to pokud zde již cizinec pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů či na povolení k dlouhodobému pobytu nebo je držitelem modré karty vydané jiným členským státem EU a žádost podá ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne vstupu na území. Žádost musí podat osobně na formuláři, který je dostupný na internetu. Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva vnitra ČR.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Minimální měíční výše vyměřovacího základu, která slouží pro stanovení minimální měsíčí výše odvedeného pojistného na důchodové pojištění u osoby samostatně výdělečně činné, která má tuto činnost jako činnost hlavní, činí pro rok 2022 částku 9 728 Kč. Pokud by tedy takové osobě samostatně výdělečně činné vyšel vyměřovací základ za rok 2021 nižší, než je tato částka, musí přesto odvést pojistné z takto stanoveného minimálního vyměřovacího základu pro rok 2021, konkrétně ve výši  2 841 Kč.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Minimální důchod není v zákonech výslovně stanoven, ale jeho výši lze odvodit pro každý rok (pro rok 2022 činí 4 670 Kč). K této hodnotě lze dojít na základě jednoduchého výpočtu. Výše důchodu se určí součtem základní výměry a procentní výměry důchodu. Výše základní výměry důchodu je stanovena pevnou částkou (pro rok 2022 je to 3 900 Kč). Procentní výměra důchodu je stanovena jako 1,5 % výpočtového základu za každý rok doby pojištění, takže je u každého vypočtena individuálně. Minimálně však musí činit 770 Kč, a to i pokud vychází u některé osoby jako nižší. Jestliže tedy mluvíme o starobních důchodech (s výjimkou polovičního důchodu) a invalidním důchodu, nelze pojištěnci vypočítat důchod pod 4 670 Kč.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Migrací se rozumí přemísťování osob mezi státy z různých důvodů, např. za prací, studiem. Z pohledu Evropské unie lze rozlišovat přeshraniční migraci v rámci zemí EU, kterou umožňuje jedna ze základních svobod vnitřního trhu, tedy volný pohyb osob, resp. pracovníků EU, a dále migraci vně hranic EU. Migrující osobou se rozumí člověk, který se přemísťuje mezi státy. Přeshraniční migrace má dopady na práva migrujících osob mimo jiné v oblasti sociálního zabezpečení. S tím je spojeno riziko střetu právních řádů více států, zejména otázka, kde má být osoba pojištěna a kde jí vznikne nárok na dávku. Z tohoto důvodu existuje v EU koordinace systémů sociálního zabezpečení, která prostřednictvím koordinačních nařízení uvedené situace řeší. Ve vztahu k migraci se zeměmi mimo EU/
EHP jsou uzavírány mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení je dokument uzavíraný mezi dvěma státy za účelem ochrany migrujících osob a jejich rodinných příslušníků. Je obvykle založen na principech: rovnost nakládání, příslušnost k právním předpisům jednoho státu, sčítání dob pojištění potřebných pro nárok na dávku a výplata (export) dávek. Může se vztahovat na více či méně oblastí sociálního zabezpečení, např. důchody, vysílání pracovníků, zdravotní pojištění či jiné. Smlouvy provádějí národní instituce, které odpovídají za danou oblast.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení omezuje výši ročního vyměřovacího základu, ze které je možné odvádět pojistné. Zákonem je stanoven jako 48násobek průměrné měsíční mzdy, pro rok 2022 je to částka 1 867  728  Kč za rok. Pokud má v daném roce pojištěnec vyšší výdělek, z částky nad tuto hranici se pojistné neodvede.