Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Výchova dítěte může mít vliv při výpočtu důchodu a u žen rovněž na důchodový věk. Pro účely důchodového pojištění je za dítě považováno vlastní nebo osvojené dítě a v některých případech i dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Diskriminace v obecném smyslu představuje znevýhodňující zacházení s jinou osobou či osobami. Diskriminace je přímá a nepřímá. Přímou diskriminací se rozumí takové jednání včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Za diskriminaci se považují i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace. Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého ze zákonem stanovených důvodů osoba znevýhodněna oproti ostatním. Právní řád České republiky obsahuje příslušnou právní úpravu, aby nedocházelo k diskriminaci ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání.

►(zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační
zákon), ve znění pozdějších předpisů – obecná právní úprava zákazu diskriminace)

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů – oblast zaměstnanosti)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Dílčí důchod (někdy též „poměrný důchod“) se přiznává migrující osobě, která splnila podmínku doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným ve více státech nebo jí byl důchod vypočten s přihlédnutím k zahraničním dobám pojištění. Výpočet dílčího důchodu je upraven v koordinačních nařízeních nebo v mezinárodních smlouvách o sociálním zabezpečení. Ve výsledku pak osoba pobírá tolik dílčích důchodů, v kolika státech byla pojištěna. Metoda dílčích důchodů zajišťuje spravedlivé rozdělení nákladů na důchody mezi všechny státy, v nichž byla migrující osoba během svého života důchodově pojištěna.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Denní vyměřovací základ se používá při stanovení výše dávky nemocenského pojištění. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ (veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na důchodové pojištění; u osob samostatně výdělečně činných vyměřovací základy, ze kterých bylo uhrazeno pojistné na nemocenské pojištění) v rozhodném období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se však některé dny nezahrnují (jde o tzv. vyloučené dny), aby neodůvodněně nedocházelo ke snížení výše denního vyměřovacího základu – např. dny pobírání nemocenského. Takto stanovený průměrný denní příjem se dále pro výpočet dávek upravuje (redukuje) podle stanovených redukčních hranic příjmu.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.00 (2 hlasů)

Denní stacionář patří mezi služby sociální péče. Je určen osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Podobným druhem sociální služby jsou centra denních služeb. Obě služby se mezi sebou liší okruhem osob, kterým jsou určeny. U obou služeb se také liší některé činnosti, jež jsou při jejich poskytování vykonávány. Naopak značně odlišnou službou je z hlediska cílů, formy poskytování i dalších charakteristik (i přes velmi podobný název) sociální služba týdenní stacionář.
Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy,
  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování sociální služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně. Maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Dávky státní sociální podpory jsou přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné,   pohřebné a dávky pěstounské péče. Některé z nich (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné) se poskytují v závislosti na výši příjmu žadatele a společně posuzovaných osob. O dávkách státní sociální podpory rozhodují a vyplácejí je krajské pobočky Úřadu práce ČR. Rozhodnutí vydaná ve správním řízení krajskými pobočkami Úřadu práce ČR přezkoumává na základě podaného odvolání Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Účelem dávek pro osoby se zdravotním postižením (OZP) jsou zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení a podpora začlenění osob se zdravotním postižením do běžného života společnosti. Jsou určeny těm, jejichž zdravotní stav poskytnutí některé z těchto dávek vyžaduje. Mezi tyto dávky patří nepojistné dávky, a to příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Poskytují je krajské pobočky Úřadu práce ČR, o odvolání proti jejich rozhodnutí rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Vyplácejí se na účet určený příjemcem dávky nebo poštovní poukázkou. Příjemcem dávky je oprávněná osoba, tedy osoba, která má na dávku nárok. U osob s omezenou svéprávností a nezletilých dětí je příjemcem dávky zákonný zástupce nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Nemůže-li oprávněná osoba nebo jiný příjemce dávky dávku přijímat, krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce dávky. Tyto dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí a nemohou být předmětem dohody o srážkách, tzn. , že nemohou být oprávněné osobě zabaveny exekutorem. Právní předpisy, které se týkají dávek pro osoby se zdravotním postižením, upravují také průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají. V rámci dalších systémů sociálního zabezpečení mohou osoby se zdravotním postižením žádat o invalidní důchod a příspěvek na péči.

► (zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů)

► (vyhláška č. 388/2011 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Jsou jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, jež pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Dávky pro osoby s nedostatečnými příjmy (v hmotné nouzi) jsou: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Řízení o přiznání dávky se koná na základě písemné žádosti na předepsaném formuláři, který je k dispozici na Úřadu práce ČR, popřípadě v elektronické podobě na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi)

► (zákon č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Z nemocenského pojištění se zaměstnancům poskytuje šest peněžitých dávek, a to nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací  příspěvek v těhotenství a mateřství, dlouhodobé ošetřovné a otvcovká poporodní péče.   Osoby samostatně výdělečně činné a některé zvláštní skupiny zaměstnanců (např. zahraniční zaměstnanci, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu, pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce) mají nárok, pokud jsou pojištěni, na nemocenské,   peněžitou pomoc v mateřství,   otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.  

Nemocenské pobírají pojištěnci v případě dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény.

Peněžitá pomoc v mateřství je poskytována v době těhotenství, mateřství a při převzetí dítěte do péče.

Ošetřovné náleží zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší deseti let nebo jiného člena domácnosti z důvodu jeho nemoci či úrazu nebo o dítě mladší deseti let, např. z důvodu jeho karantény či uzavření školy.

Na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství mají nárok ženy, které byly z důvodu těhotenství, porodu nebo kojení převedeny na jinou práci s nižším výdělkem.

Dlouhodobé ošetřovné je poskytováno osobě,   která  dlouhodobě poskytuje péči ošetřované osobě v domácím prostředí a z těchto důvodů nepracuje.

Na dávku otcovské poporodní péče v rozsahu 2 týdnů má nárok otec dítěte, který o dítě pečuje.

Dávky nemocenského pojištění náleží za kalendářní dny. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení, které jsou od 1.1.2024 kontaktními pracovišti Územních správ sociálního zabezpečení. Další informace naleznete na stránkách ČSSZ.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 4.45 (20 hlasů)

Číslo sociálního pojištění je číslo, pod kterým jsou osoby u dané instituce pojištěny, a zároveň jde o základní identifikační údaj osob v oblasti sociálního zabezpečení, který je třeba uvádět při komunikaci s institucemi sociálního zabezpečení. U zahraničních institucí jde o identifikační číslo, které bylo osobě přiděleno v daném členském státě. V České republice jde o rodné číslo, případně evidenční číslo pojištěnce. Rodné číslo je jednoznačným číselným identifikátorem fyzické osoby a přiděluje ho Ministerstvo vnitra České republiky. Evidenční číslo pojištěnce je přechodné číslo sociálního pojištění, které Česká správa sociálního zabezpečení přiděluje na přechodnou dobu (do doby přidělení rodného čísla) na základě žádosti a po předložení určitých dokladů.