Počet stránek ve webu: 43.392

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při poskytování sociálních služeb jsou vykonávány činnosti, které uživatele služeb chrání před vznikem různých nepříznivých sociálních situací nebo pomáhají při jejich zvládání a překonávání. Činnosti vykonávané při poskytování sociálních služeb tak uživatele těchto služeb chrání před sociálním vyloučením nebo přispívají k jejich sociálnímu začleňování. Okruh těchto činností i jejich konkrétní podoba se liší podle druhu sociální služby, formy poskytování služby, skupiny osob, kterým jsou určeny, případně podle dalších důležitých okolností. V zákoně je rozlišeno celkem 13 základních skupin těchto činností:

  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,
  • pomoc při zajištění chodu domácnosti,
  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • základní sociální poradenství,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti,
  • pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
  • telefonická krizová pomoc,
  • nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění
  • a podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

►zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je instituce, která spravuje systém důchodového pojištění, nemocenského pojištění a od 1.1.2024   řídí a kontroluje činnost Institutu posuzování zdravotního stavu a územních správ sociálního zabezpečení.   Česká správa sociálního zabezpečení tedy především vyplácí důchody a dávky vázané na výplatu českého důchodu (příplatek, zvláštní příspěvek a dorovnávací přídavek), pokud k výplatě nejsou příslušné orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra nebo spravedlnosti, vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, dále zajišťuje posuzování zdravotního stavu a je styčným místem pro styk s cizinou ve věcech sociálního zabezpečení.

Od 1.1.2024 se ČSSZ a OSSZ v souladu se  zákonem č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, strukturálně mění na  Územní správy  sociálního zabezpečení (ÚSSZ). V rámci ČSSZ se zřizuje Institut posuzování zdravotního stavu.

Další informace jsou dostupné na internetových stránkách na adrese www.cssz.cz.  

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Čekací doba je stanovená doba trvání účasti na pojištění, která je podmínkou vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění. Čekací doba je stanovena pro nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Pro získání nároku na nemocenské musí být osoba samostatně výdělečně činná účastna nemocenského pojištění po dobu alespoň tří měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti (karantény). U zaměstnanců čekací doba stanovena není, nárok na nemocenské může vzniknout, i pokud pracovní neschopnost vznikne první den zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. U peněžité pomoci v mateřství je stanovena čekací doba v délce 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V případě osob samostatně výdělečně činných musí být zároveň splněna i druhá podmínka: z 270 dnů účasti na pojištění musí účast OSVČ na pojištění trvat po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění se pro splnění podmínek čekací doby pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství započítává též doba studia, pokud bylo úspěšně ukončeno. Rovněž se započte doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jestliže byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 3.50 (2 hlasů)
Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně  posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.
Částka živobytí u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let částku životního minima, popřípaddě zvýšenou z důvodu dietního stravování.  
Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.
Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních šesti kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Částka živobytí u osoby, která vykonávala veřejnou sllužbu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci, částku existenčního minima zvýšenou o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování. U  osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, částku existenčního minima, popřípadě zvýšenou z důvodu dietního stravování. Toto ustanovení se nevztahuje na osobu, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací, osobu s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osobu, která je invalidní ve druhém stupni, osobu vykonávající výdělečně činnou, která má z této výdělečné činnosti příjem v rozsahu alespoň 20 hod měsíčně, osobu prokazatelně se účastnící na projektech organizovaných krajskou pobočkou Úřadu práce anebo  které výkon veřejné služby, výdělečná činnost nebo účast na projektech organizovaných prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce nebyly nabídnuty,   osobu, která je výdělečně činná a nemá z této činnosti příjem, a osobu, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci.

► (zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Cizincem se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Pro fyzickou osobu, jež není státním občanem ČR, ani občanem EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem nebo je bez státní příslušnosti, platí v oblasti zaměstnávání a zdravotního a sociálního pojištění speciální právní podmínky. Ovšem cizinec, který má na území ČR trvalý pobyt, má z hlediska zaměstnávání a sociálního zabezpečení stejná práva a povinnosti jako občan ČR či EU/EHP, např. při výběru zaměstnání nemusí žádat o povolení k zaměstnání, s výjimkou některých povolání, kde se podle zákona vyžaduje státní občanství ČR. Stejně je nahlíženo na cizince, který požívá doplňkovou nebo dočasnou ochranu podle zvláštního zákona.

►(zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů)

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Cílené programy k řešení zaměstnanosti jsou uplatňovány v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu jsou stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Regionální programy obecního, okresního a krajského charakteru schvaluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, programy celostátního charakteru pak vláda České republiky. Mezi cílené programy patří i programy podporující pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením, například investicemi do hmotného majetku.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Centra denních služeb patří mezi služby sociální péče. Jsou určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Podobným druhem sociální služby jsou denní stacionáře. Obě služby se mezi sebou liší okruhem osob, kterým jsou určeny. U obou služeb se také liší některé činnosti, které jsou při jejich poskytování vykonávány. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
  • sociálně terapeutické činnosti
  • a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně. Je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Bydliště je místo, kde se osoba trvale zdržuje. Tedy tam, kde má svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí. U migrujících osob se za stát bydliště považuje místo, kde osoba obvykle bydlí (domovská země). Pokud je pro účely sociálního zabezpečení třeba určit stát bydliště, posuzují příslušné/kompetentní instituce řadu kritérií, jako jsou např. doba trvání pobytu, situace bydlení, rodinné vazby, místo profesní či nevýdělečné činnosti apod. Při určování bydliště se vychází z faktického stavu a z úmyslu osoby trvale se zdržovat/pobývat na určitém místě. Každá osoba může mít pouze jeden stát bydliště. Někdy se pojem „bydliště“ nesprávně zaměňuje s pojmem trvalý pobyt, což je místo, v němž je osoba za evidenčním účelem úředně přihlášena k pobytu, ale kde se ve skutečnosti nemusí vůbec zdržovat.
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Azylové domy patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám ohroženým nepříznivou sociální situací související s bydlením (ztráta bydlení, nevyhovující bydlení, násilné chování osoby obývající společné obydlí apod.). Tato sociální služba může být poskytována různým skupinám osob, které přišly o bydlení nebo jsou ztrátou bydlení ohroženy. Existují proto azylové domy určené všem osobám v této situaci, ale i azylové domy pro rodiče s dětmi (případně osamělé rodiče s dětmi, matky s dětmi apod.). Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

  • poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
  • poskytnutí ubytování,
  • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. Služba je poskytována na přechodnou dobu. Poskytování této služby je tak omezeno trváním nepříznivé sociální situace a uživatel je při poskytování služby současně podporován ve snaze o její řešení. Nejde ale ani jen o zajištění jednorázového či krátkodobého přenocování jako u nocleháren. Poskytnutí ubytování a stravy (pomoc při jejím zajištění) jsou u této služby umožňovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Asistent sociální péče je osoba, která poskytuje podporu a pomoc osobě závislé na péči, ale není ani registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, ani osobou blízkou. Asistent sociální péče tak nemá povinnost splňovat kvalifikační předpoklady nutné pro poskytování činností v oblasti sociálních služeb (viz také zajištění kvality sociálních služeb, sociální pracovník, pracovník v sociálních službách). Může jím být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let, je zdravotně způsobilá a neposkytuje tuto péči jako podnikatel. Asistent sociální péče je povinen s osobou, jíž poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Asistent sociální péče musí být vždy uveden jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči. Asistent sociální péče není zaměstnancem a nemá povinnost hradit zdravotní pojištění (je za něj hrazeno ze státního rozpočtu).