Počet stránek ve webu: 43.381

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojem zařízení sociálních služeb označuje místo, ve kterém se poskytují ambulantní a pobytové sociální služby. Pojem je obecně i v platné právní úpravě používán především pro označení prostor pro poskytování služby nebo služeb a jejich různých charakteristik (na příslušném místě nabízené služby, podmínky jejich poskytování, provozní otázky, kapacita, využívání apod.). V mnoha případech je účelné získat bližší informace právě o zařízení sociálních služeb. Jde ale o odlišné informace, než jaké lze získat o sociálních službách, a tyto dvě skupiny informací nelze zaměňovat. Stěžejním pojmem, nástrojem a právní kategorií jsou sociální služby. Zařízení sociálních služeb (pojem, právní kategorie, údaje o nich atd.) jsou spíše doplňkovou kategorií (v legislativě jsou zakotveny především jako pojem usnadňující možnost charakterizovat sociální služby podle místa jejich poskytování, protože bez použití tohoto pojmu by pro tyto účely bylo možné používat jen poměrně složité a obtížně srozumitelné větné formulace; kromě toho je ale používání pojmu v právní úpravě i v praxi poměrně jen velmi omezené). Důležité je také to, že různým druhům sociálních služeb nelze přiřadit více typů zařízení sociálních služeb. Zařízení sociálních služeb tak nepředstavuje „třídicí charakteristiku“, podle které by bylo možné sociální služby dále dělit do dalších podskupin (jako je tomu např. u druhu sociální služby, formy poskytování sociálních služeb apod.). Opačně ale platí, že v jednom zařízení sociálních služeb může být poskytováno více sociálních služeb. V platné právní úpravě je rozlišeno 20 druhů zařízení sociálních služeb. V právní úpravě je také zakotvena možnost zřídit zařízení, která kombinují činnosti dvou nebo více z těchto 20 druhů zařízení sociálních služeb (tato kombinovaná zařízení jsou v právní úpravě označována jako „mezigenerační a integrovaná centra“).

► (zákon č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojem zcela mimořádné podmínky má v současnosti význam pro osobu s přiznaným invalidním důchodem  III. stupně. Jestliže jí totiž byl přiznán invalidní důchod  III. stupně s tím, že je za zcela mimořádných podmínek schopna výdělečné činnosti, má nárok na zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Výrok o tom, zda osoba invalidní ve III. stupni je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, činí posudkový lékař a je součástí posudku o invaliditě. Zcela mimořádnými podmínkami se rozumějí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zdravotním postižením je omezení fyzických, duševních nebo smyslových schopností osoby, které má nepříznivý vliv na život člověka. Příčinami mohou být například nemoc či úraz. V sociálním zabezpečení má zdravotní postižení význam, pokud je takového charakteru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při zjišťovací lékařské prohlídce je zdravotní stav zjišťován především za účelem stanovení nároku na dávku nebo průkaz osoby se zdravotním postižením nebo status osoby zdravotně znevýhodněné. Zdravotní stav posuzované osoby při lékařské prohlídce zjišťuje posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení. Ten hodnotí zprávy od odborných lékařů a vyhodnocuje další zjištění, popř. je oprávněn posuzovanou osobu vyšetřit. Výsledkem prohlídky není rozhodnutí o nároku, ale posudek o zdravotním stavu. Ten slouží jako podklad pro rozhodnutí o nároku.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při zkráceném řízení okresní správa sociálního zabezpečení na základě písemné žádosti o dávku (doložené potřebnými doklady) vypočte a vyplatí dávku, aniž proběhne obvyklé správní řízení a vydávání písemného rozhodnutí. Zkrácené řízení probíhá pouze v nesporných případech přiznání nároku na dávku, změně výše dávky nebo zániku nároku na dávku. Při zkráceném řízení obdrží pojištěnec písemné oznámení, dávka se vyplatí nebo se zastaví její výplata. Pokud pojištěnec nesouhlasí s výsledkem zkráceného řízení, může podat žádost o vydání rozhodnutí o dávce podle správního řádu. Při zkráceném řízení se dávka vyplatí nejpozději do jednoho měsíce poté, co byla OSSZ doručena žádost o dávku se všemi potřebnými doklady.

1 1 1 1 1 Hodnocení 4.50 (2 hlasů)

Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím je označení pro jednu z činností při poskytování sociálních služeb. Tato činnost je vykonávána při poskytování 25 z celkového počtu 33 druhů sociálních služeb a u různých druhů sociálních služeb může mít odlišné zaměření, obsah (tj. konkrétní úkony, které jsou při vykonávání této činnosti prováděny) a cíle. Činnost zahrnuje tyto různé úkony nebo jejich skupiny (u některých druhů sociálních služeb připadají v úvahu dvě nebo více uvedených možností nebo jejich částí) :

  • zprostředkování navazujících služeb,
  • doprovázení do různých veřejných nebo jiných institucí (škola, školské zařízení, zaměstnání, lékař, volnočasové aktivity, orgány veřejné moci, instituce poskytující veřejné služby),
  • podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů,
  • podpora při získávání návyků souvisejících se zařazením do běžného společenského prostředí,
  • nácvik (např. různé schopnosti, chování v různých společenských situacích, případně různé způsoby komunikace, kontaktu a práce s informacemi),
  • pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou,
  • tlumočení poskytované osobám se smyslovým postižením,
  • aktivity umožňující lepší orientaci ve vztazích odehrávajících se ve společenském prostředí
  • a zájmové, vzdělávací a volnočasové aktivity.

► (vyhláška č. 505/2006 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zprostředkováním zaměstnání se rozumí 1. vyhledání zaměstnání pro osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, jenž hledá nové pracovní síly, 2. zaměstnávání osob za účelem jejich dočasného umístění k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, který práci přiděluje a dohlíží na její provedení, 3. poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Zaměstnání mohou zprostředkovávat, za podmínek stanovených zákonem, krajské pobočky Úřadu práce ČR nebo právnické či fyzické osoby, které mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (viz agentura práce). Krajské pobočky Úřadu práce ČR mohou provádět pouze zprostředkovatelskou činnost uvedenou v bodech 1 a 3, agentury práce navíc i zprostředkovatelskou činnost uvedenou v bodě 2.

► (zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Nemocenské, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  a otcovskou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, která rozhoduje i o přiznání dávky. Dávka je vyplacena do jednoho měsíce od dodání všech dokladů potřebných k přiznání nároku na výplatu dávky. Dávky jsou vypláceny na účet vedený u banky (tento účet určí pojištěnec při uplatňování nároku na výplatu dávky) nebo poštovní poukázkou (doručení u poštovní poukázky hradí příjemce). Při změně čísla účtu či adresy je příjemce dávky povinen změnu oznámit písemně nebo osobně. Výplata dávky je provázena zprávou pro příjemce, obsahující informace o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Pokud žadatel nesouhlasí s rozhodnutím OSSZ, může podat písemnou žádost o vydání správního rozhodnutí o dávce, kde uvede důvody nesouhlasu. Tuto písemnou žádost je třeba podat na adresu OSSZ, která dávku vyplatila, do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo do 30 dnů ode dne doručení zprávy pro příjemce dávky. Na základě žádosti pak OSSZ jeho nárok na dávku znovu posoudí, tentokrát  ovšem v klasickém správním řízení.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zvláštní příjemce dávky se ustanovuje v případě, že pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dávku přijímat. Zvláštního příjemce ustanovuje orgán nemocenského pojištění. Může jím být fyzická i právnická osoba, pokud s ustanovením zvláštním příjemcem souhlasí. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit i pojištěnec s výjimkou situace, kdy není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen takové vyjádření podat. Zvláštní příjemce je povinen uplatnit nárok na výplatu dávky náležející pojištěnci bez zbytečného odkladu, používat vyplacenou dávku podle pokynů pojištěnce, a nemůže-li pojištěnec takový pokyn dát, je povinen ji používat ve prospěch pojištěnce a osob, jež je pojištěnec povinen vyživovat, a na žádost pojištěnce nebo orgánu nemocenského pojištění, který jej ustanovil, podat písemné sdělení o úkonech, jež učinil, a písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena. Orgán nemocenského pojištění rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven nebo pokud zvláštní příjemce neplní své povinnosti.

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V případě ztráty zaměstnání se může každá fyzická osoba obrátit na krajskou pobočku Úřadu práce ČR se žádostí o zprostředkování zaměstnání. Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání se věnuje uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží tzv. individuální akční plán, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce ve spolupráci s uchazečem o zaměstnání.

► (zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)