Počet stránek ve webu: 43.381

Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Při dosažení nároku na důchod nedochází k přiznání důchodu automaticky, ale je třeba podat žádost o důchod. Žádost se podává nejdříve čtyři měsíce přede dnem, od kterého se žadatel chystá požádat o přiznání důchodu. Žádost sepisuje s klientem okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu žadatele (v Praze žádost sepisuje Pražská správa sociálního zabezpečení a v Brně Městská správa sociálního zabezpečení), u příslušníků ozbrojených sil a pozůstalých po nich jsou určité odchylky. Výši důchodu spočítají pracovníci ústředí České správy sociálního zabezpečení. Při podání žádosti o důchod si občan zvolí způsob výplaty důchodu s tím, že může kdykoliv později požádat o změnu. Lze zažádat i o výplatu důchodu zpětně od vzniku nároku na důchod. Výplata důchodu může být přiznána až pět let zpětně (s výjimkou předčasného důchodu). Při podání žádosti o důchod je třeba povinně předložit občanský průkaz (u cizinců pas nebo povolení k pobytu). Další doklady předkládá žadatel, pokud je to třeba. Jde zejména o doklady o studiu nebo učení (i nedokončeném), o výkonu vojenské služby, prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodný list, rozhodnutí o době a rozsahu péče – pokud bylo v minulosti vydáno), prokazující péči o závislou osobu (dříve označovanou jako bezmocná osoba), potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) , potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům vypláceném před rokem 1996 a doklady prokazující zaměstnání v cizině. Pokud občan požaduje výplatu důchodu na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“. Jestliže České správě sociálního zabezpečení chybějí záznamy o některých dobách pojištění žadatele, předkládají se náhradní doklady, které je prokazují – potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecká prohlášení atd. Zaměstnavatel předkládá na vyžádání okresní správy sociálního zabezpečení evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání. Při podání žádosti o vdovský důchod, vdovecký důchod nebo sirotčí důchod se předkládá především občanský průkaz (u cizinců pas), úmrtní list zesnulého, oddací list, případně rodné listy dětí. O případných dalších dokladech předkládaných k žádosti je možné se informovat při sepisování žádosti o důchod.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Je vyšší než existenční minimum, které plní rozdílnou funkci. Životní minimum je rozhodující při posuzování  dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvěk na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) . Částky životního minima jsou odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a věku nezaopatřeného dítěte (dětí).   Další využití je při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (přídavek na dítě, porodné, dávka pěstounské péče atd.). Využití má ale i v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky atd. Stejně jako existenční minimum v sobě nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení.

► (zákon č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu)

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Životní pojištění je kromě doplňkového penzijního spoření součástí třetího pilíře důchodového systému. Jde o pojistnou smlouvu mezi klientem a pojišťovnou, ve které se pojišťovna zavazuje zaplatit určenou peněžní částku (jednorázově či v pravidelných splátkách) pojištěné osobě v případě definovaných životních situací a klient platí za tuto smlouvu v pravidelných dohodnutých intervalech pojistné. Smlouvy o životním pojištění jsou upraveny zejména zákonem č. 37/2004 Sb. , o pojistné smlouvě, a smlouvy s platností od 1. 1. 2014 se řídí občanským zákoníkem (zákon číslo 89/2012 Sb.). Pojistné na životní pojištění je do výše stanoveného limitu daňově uznatelné pro odpočet ze základu pro daň z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmu v platném znění při splnění podmínky, že smlouva je sjednána na minimálně pět let a minimálně do 60 let věku.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Hyperocha je přeplatek ze zpeněžení zajištěného majetku, který náleží dlužníkovi v případě, kdy hodnota zajištění spolu s veškerými náklady zpeněžení byla nižší než kupní cena.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Insolvenční zákon stanovuje, že incidenčními spory jsou „spory vyvolané insolvenčním řízením projednávané v rámci insolvenčního řízení„. Ne každý spor vzniklý v rámci insolvenčního řízení je však incidenčním sporem – zákon přesně stanovuje, o které spory se jedná.

Mezi incidenční spory patří především následující spory:

  • o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek
  • o vyloučení majetku z majetkové podstaty – takovou žalobou může osoba, která tvrdí, že příslušný majetek je její, žádat o jeho vyloučení z majetkové podstaty
  • na základě odpůrčí žaloby – odpůrčí žalobu napadá insolvenční správce taková jednání dlužníka, o kterých se domnívá, že zmenšují možnost uspokojení věřitelů (např. vyvádění majetku na příbuzné, čímž dlužník zmenšuje svůj majetek, ze kterého má platit své dluhy) nebo zvýhodňují některé věřitele na úkor jiných
  • o náhradu škody na majetkové podstatě
  • o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetku z majetkové podstaty prodejem mimo dražbu
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Insolvenční návrh je podání k insolvenčnímu soudu, kterým dlužník nebo věřitel dlužníka žádá o zahájení insolvenčního řízení. Je třeba ho zaslat místně příslušnému soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka – tedy standardně ten krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště či sídlo. Seznam soudů i s kontaktními údaji naleznete zde.

Pro insolvenční návrh není předepsán povinný formulář, musí být však v písemné formě. Kromě toho jej navrhovatel musí podepsat a jeho podpis musí být úředně ověřen. Konkrétní požadavky na obsah insolvenčního návrhu vyjmenovává insolvenční zákon (§ 103 a § 104).

Je důležité vědět, že pro věřitelský insolvenční návrh jsou stanoveny ještě další podmínky:

  • věřitel musí doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu musí přiložit její přihlášku
  • věřitel musí zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení – 50.000 Kč (návrh proti právnické osobě-podnikateli) nebo 10.000 Kč (návrh proti právnické osobě-nepodnikateli nebo fyzické osobě)
  • věřitel musí zaplatit soudní poplatek za podání návrhu ve výši 2.000 Kč

Častou chybou je záměna pojmů insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení – insolvenční návrh není totéž co návrh na povolení oddlužení. Zatímco insolvenční návrh může podat dlužník i věřitel, návrh na povolení pouze dlužník, a to navíc ne sám, ale pouze prostřednictvím určitým osob. Podrobnosti naleznete v sekci Sepisovatelé návrhů.

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Insolvenční zákon definuje insolvenční rejstřík jako informační systém veřejné správy, který je spravován Ministerstvem spravedlnosti. Jedná se veřejně přístupný seznam, do kterého můžete nahlížet online zde.

Skládá se z několika částí:

  • seznam insolvenčních správců – tam naleznete údaje o všech insolvenčních správcích (pro Vás budou nejdůležitější zřejmě kontaktní údaje)
  • seznam dlužníků – v insolvenčním rejstříku můžete vyhledávat dlužníka podle různých kritérií (jméno, příjmení, IČO, datum narození, rodné číslo či obec)
  • insolvenční spisy v elektronické podobě – lze tak sledovat, jak se Vaše řízení vyvíjí, soud zde zveřejňuje naprostou většinu dokumentů
Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Insolvenční řízení je zvláštní druh soudního řízení, ve kterém se projednává úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka a zároveň způsob jeho řešení (konkurs, reorganizace nebo oddlužení). Základním cílem insolvenčního řízení je uspořádání majetkových vztahů.

V insolvenčním řízení platí několik základních zásad:

  • zákaz nespravedlivého poškození účastníků
  • co nejvyšší uspokojení věřitelů
  • rovné možnosti věřitelů ze stejné skupiny
  • povinnost věřitelů zdržet se jednání, kterým by se snažili dosáhnout uspokojení svých pohledávek mimo insolvenční řízení

Právní úpravu insolvenčního řízení obsahuje zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Pojem „insolvenční soud“ označuje soud, před kterým probíhá insolvenční řízení. Za insolvenční soud se tak označuje nejen soud, který rozhoduje v prvním stupni, ale i soud, který řeší opravné prostředky.

V prvním stupni se vždy jedná o krajský soud, a to konkrétně soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka:

  • dlužník je fyzická osoba - nepodnikatel ⇒ krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště (popř. se zdržuje)
  • dlužník je fyzické osoba - nepodnikatel ⇒ krajský soud, v jehož obvodu má dlužník sídlo (pokud ho nemá, tak krajský soud, v jehož obvodu má bydliště, popř. se zdržuje)
  • dlužník je právnická osoba ⇒ krajský soud, v jehož obvodu má sídlo

Aby nedocházelo k manipulaci místní příslušnosti soudu s cílem ovlivnění průběhu insolvenčního řízení, stanovuje insolvenční zákon pro insolvenční řízení dlužníků, kteří jsou zapsání v obchodním rejstříku, ještě časovou podmínku – příslušný bude ten krajský soud, v jehož obvodu měl dlužník sídlo 6 měsíců před zahájením insolvenčního řízení.

Je důležité vědět, že funkci krajského soudu pro Prahu zastává Městský soud v Praze (existuje i Krajský soud v Praze, ten je ale krajským soudem pro Středočeský kraj).

O opravných prostředcích pak rozhodují vyšší soudy:

  • vrchní soudy (v Praze a Olomouci) rozhodují o odvolání proti prvostupňovým rozhodnutím krajských soudů, které se nachází v jejich obvodu
  • Nejvyšší soud rozhoduje o dovolání proti rozhodnutím obou vrchních soudů ve druhém stupni

Příklady:

  • Dlužník, který je fyzická osoba a není podnikatel, má trvalý pobyt má v Českém Krumlově. Místně příslušný bude Krajský soud v Českých Budějovicích (podle místa bydliště).
  • Dlužník, který je fyzická osoba a není podnikatel, má trvalý pobyt v Benešově. Místně příslušný bude Krajský soud v Praze (podle místa bydliště).
  • Dlužník, který je fyzická osoba a není podnikatel, má trvalý pobyt v části Prahy Troja. Místně příslušný bude Městský soud v Praze (podle místa bydliště).
  • Dlužník, který je fyzická osoba a je podnikatel, má trvalý pobyt ve Zlíně, ale sídlo podnikání v Ostravě. Místně příslušný bude Krajský soud v Ostravě (podle sídla).
  • Dlužník, který je právnická osoba a je zapsaný do obchodního rejstříku, má sídlo v Jihlavě. Místně příslušný bude Krajský soud v Brně (podle sídla).
  • Dlužník, který je právnická osoba a je zapsaný do obchodního rejstříku, má ke dni podání insolvenčního návrhu sídlo v Klatovech, ale před 6 měsíci ho měl v České Lípě. Místně příslušný bude Krajský soud v Ústí nad Labem (podle sídla před 6 měsíci).

Kategorie: SLOVNÍK
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Insolvenční správce představuje administrátora celého insolvenčního řízení. Insolvenční správce sepisuje majetek dlužníka, za určitých okolností na něho přechází právo s tímto majetkem disponovat, přezkoumává přihlášené pohledávky a případně je popírá, uspokojuje věřitele a vykonává další činnosti, které mu ukládá insolvenční zákon.

Je důležité chápat, že insolvenční správce není zástupce dlužníka (ale stejně tak není zástupce věřitelů), není to tedy Váš advokát!

Insolvenčním správcem se může stát fyzická nebo právnická osoba (veřejná obchodní společnost nebo jiná, ve které všichni společníci ručí neomezeně), která získala povolení od Ministerstva spravedlnosti ČR. Přesné podmínky pro zisk povolení stanovuje zákon o insolvenčních správcích (patří mezi ně např. magisterské vysokoškolské vzdělání, praxe, bezúhonnost a především zkouška insolvenčního správce). Osobu, které udělí povolení, zapíše ministerstvo do seznamu insolvenčních správců, ze kterého pak insolvenční soud vybere konkrétního insolvenčního správce pro Vaše řízení. Podrobný popis procesu určení osoby správce naleznete ve sekci Co Vás čeká po podání návrhu.

Při výkonu své funkce musí insolvenční správce dodržovat povinnosti, které mu stanoví insolvenční zákon, zákon o insolvenčních správcích, zvláštní právní předpisy (především kontrolní řád) a také insolvenční soud. Soud je také ten, kdo především dohlíží nad výkonem funkce insolvenčního správce v konkrétním řízení. Domníváte-li se, že správce ve Vašem řízení postupuje nepřiměřeně a poškozuje účastníky řízení, případně jinak ztěžuje průběh řízení, máte možnost podat stížnost k soudu. Kromě toho insolvenční správce odpovídá za škodu, která vznikla v souvislosti s výkonem jeho funkce (pro tyto případy má také povinnost mít uzavřeno profesní pojištění odpovědnosti).