Počet stránek ve webu: 43.392

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Vykonatelná pohledávka je taková pohledávka, jejíž splnění si může věřitel vynutit prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Jedná se o pohledávky, které byly přiznané:

  • pravomocným (= již se proti němu nedá odvolat) rozhodnutím soudu
  • pravomocným rozhodčím nálezem
  • pravomocným rozhodnutím správního orgánu
  • notářským zápisem, ve kterém dlužník uznal svůj dluh a svolil k jeho vykonatelnosti

Jednoduše to znamená, že pokud jdete do insolvence s tím, že již máte několik exekucí, tak právě ty dluhy, jejichž zaplacení po Vás požaduje exekutor, budou zpravidla zařazeny v kategorii vykonatelných pohledávek.

Pokud insolvenční správce popře vykonatelnou pohledávku, musí podat proti věřiteli žalobu, aby vůči němu popření působilo. K podání žaloby má správce 30 dní od přezkumného jednání (v konkursu a reorganizaci) nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu (v oddlužení).

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V insolvenčním řízení nalezneme skupinu pohledávek, které dlužník vůbec nemá povinnost platit – pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení. Neznamená to však, že by byla nějak zpochybněna jejich existence, nejedná se o pohledávky popřené

Mezi vyloučené pohledávky patří:

  • úroky, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku
  • náklady, které účastníkům vznikly účastí v insolvenčním řízenípř. odměna advokáta
1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Pohledávky za majetkovou podstatou jsou zvláštní pohledávky, které vznikají až po zahájení insolvenčního řízení (popř. po vydání rozhodnutí o úpadku).

Mezi pohledávky za majetkovou podstatou patří především:

  • hotové výdaje a odměna insolvenčního správce
  • náklady na udržování a správu majetku dlužníka
  • platby státu – daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení…

Do této kategorie tedy spadá i např. znalecký posudek na nezajištěnou nemovitost.

Seznam pohledávek za majetkovou podstatou naleznete v § 168 insolvenčního zákona.

Oproti běžnému režimu placení pohledávek mají tyto pohledávky několik odlišností:

  • neuplatňují se přihláškou u soudu, ale přímo u osoby s dispozičním oprávněním (obvykle insolvenční správce)
  • jsou placeny v plné výši, a to kdykoliv po rozhodnutí o úpadku
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Skupina pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou má podobný režim jako pohledávky za majetkovou podstatou – také se uplatňují přímo u osoby s dispozičním oprávněním a jsou placeny v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.

Mezi tyto pohledávky patří zejména pohledávky:

  • pracovněprávní dlužníkových zaměstnanců (= dlužná mzda)
  • Úřadu práce za náhradu mzdy, kterou vyplatil zaměstnancům dlužníka
  • na zákonném výživném (př. pokud jste rozvedený/á a podle soudního rozhodnutí musíte platit určitou částku měsíčně jako alimenty)
  • na náhradu škody způsobené na zdraví (př. pokud někomu způsobíte zranění)
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Popření pohledávky je úkon, kterým se určitá osoba (insolvenční správce, dlužník nebo jiný přihlášený věřitel) domáhá, aby bylo rozhodnuto, že pohledávka vůbec neexistuje (popření pravosti), má být přihlášena nižší částka (popření výše) nebo je přihlášena ve špatném pořadí (popření pořadí).

Účinky popření pohledávky se liší podle typu pohledávky, způsobu řešení úpadku a popírající osoby a platí následující pravidla:

  • popření dlužníkem (mimo oddlužení) nemá vliv na zjištění pohledávky (tj. popřením dlužníka není nijak právně zpochybněna existence pohledávky)
  • při popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem či dlužníkem v oddlužení musí věřitel podat žalobu u insolvenčního soudu do 30 dnů, jinak se k pohledávce popřené co do pravosti nepřihlíží (tedy se s ní zachází, jako by do insolvenčního řízení vůbec přihlášena nebyla) a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí bude zařazena do seznamu tak, jak uvedl správce v popření
  • při popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem musí žalobu u insolvenčního soudu do 30 dnů podat naopak insolvenční správce
  • při popření pohledávky věřitelem soud nejdříve rozhoduje o odmítnutí (tedy zkoumá, zda popření věřitele obsahuje všechny potřebné údaje, ale nezkoumá jeho oprávněnost) ; pokud neodmítne, považuje popření za žalobu
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Předlužení je jedna z forem úpadku (druhou je platební neschopnost).

Předlužen je takový dlužník (pouze právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel), který současně:

  • více věřitelů (tedy nejméně 2)
  • souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku (tedy pokud např. dlužíte různým věřitelům 500.000 Kč bez ohledu na to, kolik z těchto dluhů je již splatných, a celková hodnota Vašich movitých – auto, elektronika apod. – i nemovitých – dům, byt, pozemek apod. – věcí je jen 300.000 Kč, jste předlužen/a)
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Rozhodnutí o úpadku je posledním krokem v první fázi insolvenčního řízení (od vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku). Toto rozhodnutí vydává soud, pokud dojde k závěru, že dlužník opravdu v úpadku (formou předlužení nebo platební neschopnosti) je nebo mu úpadek hrozí. Podrobnosti o tom, co musí rozhodnutí o úpadku obsahovat a co po něm bude následovat, naleznete v sekci Co Vás čeká po podání návrhu.

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Přihláškou pohledávky se rozumí úkon věřitele v insolvenčním řízení, kterým formálně uplatňuje svou pohledávku za dlužníkem (tedy jednoduše řečeno žádost věřitele, kterou dává najevo, že chce, aby mu dlužník zaplatil svůj dluh v rámci insolvenčního řízení).

Pro podávání přihlášek existuje lhůta, kterou musí věřitel dodržet, jinak jeho pohledávka nebude do insolvenčního řízení zahrnuta. Věřitel zásadně tedy nemůže podat úspěšnou přihlášku po několika letech od zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Existují však dvě skupiny pohledávek (pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň), které může věřitel uplatnit kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení (jejich uplatnění, tedy žádost o zaplacení, však neprobíhá formou přihlášky).

Pro přihlášku pohledávky existuje konkrétní povinný elektronický  formulář (i s pokyny k  dispozici zde), není tedy možné ji podat jiným způsobem.

1 1 1 1 1 Hodnocení 3.50 (2 hlasů)

Rozvrhové usnesení je spojeno s konkursem – na základě splnění rozvrhového usnesení soud konkurs ukončí (zruší ho). V rozvrhovém usnesení je určeno, jaká částka má být vyplacena věřiteli každé pohledávky (tedy zjednodušeně např. „Na pohledávku věřitele Česká spořitelna, která byla zjištěna ve výši 150.000 Kč, je k rozvrhu určeno 126.000 Kč. “). Jeho návrh předkládá soudu insolvenční správce. Výplatu v určené výši provádí taktéž insolvenční správce (poté, co rozvrhové usnesení nabyde právní moci).

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

V insolvenčním řízení je obvykle více věřitelů a ti musí rozhodovat společně. K tomu tvoří věřitelské orgány – schůzi věřitelů a věřitelský výbor / zástupce věřitelů.

Schůze věřitelů je nejvyšším orgánem, který má pravomoc rozhodovat o nejdůležitějších otázkách v insolvenčním řízení, které jsou závislé na vůli věřitelů. Schůze věřitelů volí „výkonný“ orgán, kterým je věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů.

Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud, přičemž ji může svolat sám od sebe, nebo když mu to navrhne insolvenční správce, věřitelský výbor či nejméně 2 věřitelé.

Pokud je způsobem řešení úpadku konkurs nebo reorganizace, koná se na začátku řízení povinně schůze věřitelů. Pokud se jedná o oddlužení, schůze věřitelů se konat nemusí.