Platí pro bytové družstvo zásada předvídatelnosti a právní jistoty
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zveřejněno: 31. srpen 2017
Jsme bytové družstvo, máme dům a pozemek. Na pozemku černé stavby. Dopis z 1989 nařizuje zbourání. Nikdy se nestalo. Původně stavby tři, členové s nimi nesouhlasí a chtějí zbourat. 2001 na schůzi domluveno - stavby se zbourají. Stavbu zboural jeden člen, ostatní dvě stavby stojí a jejich současný uživatel, předseda družstva, tvrdí, že nyní jsou legální.
O vlastnictví jedné stavby se přou 2 členové – předseda užívající stavbu a člen, který členský podíl zdědil po své příbuzné. Víme, že bouda patřila zemřelé příbuzné, ale nynější uživatel tvrdí, že se se starou paní domluvil, že ji může užívat, tudíž je nyní jeho. Nový člen, dědic, tvrdí, že babička boudu půjčila a nyní ji chce zpět. To je pravda. Většina členů včetně dědičky chce boudu zbourat, protože je veprostřed pozemku a ten chceme užívat relaxačně. Předseda tvrdí, že bouda je jeho a požádá bytové družstvo o souhlas s pronájmem části pozemku, na kterém bouda stojí. Pozemek prý musíme pronajmout, protože jsme pronajmuli jinému členovi pozemek, na kterém stojí třetí stavba. Třetí stavba nenarušuje koncepci relaxační zóny. Co máme dělat? Nela.
ODPOVĚĎ:
Mají-li členové bytového družstva v úmyslu předmětné boudy zbourat, je možné se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k zahájení řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona). Tento podnět může ke stavebnímu úřadu podat kdokoli.
Dospěje-li stavební úřad k názoru, že se skutečně jedná o tzv. černé stavby, vydá rozhodnutí, jímž vlastníkům těchto staveb nařídí jejich odstranění. V rámci tohoto rozhodnutí stavební úřad rovněž umožní tzv. legalizaci černé stavby, tedy dodatečné povolení předmětných černých staveb. K tomu, aby mohly být předmětné boudy stavebním úřadem dodatečně povoleny, však bude zapotřebí, aby s tím vyslovilo souhlas bytové družstvo (jako vlastník pozemku, na kterém se tyto stavby nacházejí). Pakliže bytové družstvo v rámci řízení o dodatečném povolení stavby tento souhlas neudělí, bude následně stavebním úřadem rozhodnuto o odstranění předmětných černých staveb.
S předsedou bytového družstva nelze souhlasit v tvrzení, že by pouhým plynutím času mělo dojít k legalizaci stavby, která byla vybudována jako stavba černá. Pakliže byly předmětné boudy zřízeny jako černé stavby, zůstávají jimi i nadále.
Odstranění předmětných černých staveb by bylo možné se domáhat i soukromoprávní cestou, tj. podáním žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu. Iniciace zahájení řízení u stavebního úřadu je však variantou rychlejší a bezplatnou (na rozdíl od podání žaloby, kde je zapotřebí uhradit soudní poplatek).
S předsedou bytového družstva nelze souhlasit ani v názoru, že bytové družstvo mu musí pronajmout část pozemku, neboť tak učinilo v případě jiné boudy. Bytové družstvo není správním orgánem, v rámci jeho rozhodování proto nemusí být dodržena zásada předvídatelnosti a právní jistoty. Má-li bytové družstvo v úmyslu využít tu část svého pozemku, kde se nachází bouda předsedy bytového družstva, jako relaxační zónu, není samozřejmě povinno tuto část pronajmout předsedovi bytového družstva (o právních dispozicích se svým pozemkem může bytové družstvo v tomto ohledu nakládat zcela svobodně).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/