Právo na soukromí a vysoká opěrná zeď souseda - lze se bránit vysokým živým plotem nebo dřevěným plotem?

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do tří částí:
1/ Sousedova opěrná zeď:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda soused k výstavbě opěrné zdi získal nějaké veřejnoprávní přivolení stavebního úřadu či nikoli. V této souvislosti proto pouze podotýkám, že ve "volném režimu" (tedy bez nutnosti získávat jakékoli přivolení stavebního úřadu) lze vybudovat pouze opěrnou zeď do výšky jednoho metru, a to za současného splnění těchto dvou podmínek:
- tato opěrná zeď nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- tato opěrná zeď se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše
(jak to vyplývá z § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona). Pakliže sousedova opěrná zeď jednu z těchto podmínek nesplňuje (kupříkladu je vyšší než jeden metr), byl soused povinen získat od stavebního úřadu příslušné veřejnoprávní přivolení (k čemuž byl soused povinen obstarat i Váš písemný souhlas). Nelze proto vyloučit, že sousedova opěrná zeď je nepovolenou (tzv. černou) stavbou. Pro učinění definitivního závěru by nicméně bylo nutné znát více podrobností. Chcete-li se proti sousedově opěrné zdi bránit, můžete na její existenci upozornit místně příslušný stavební úřad (ideálně včetně fotodokumentace). Zahájí-li stavební úřad v této souvislosti řízení o nařízení odstranění stavby, bude povinen umožnit sousedovi požádat o dodatečné povolení této opěrné zdi.
2/ Výstavba Vašeho plotu:
Ve "volném režimu" (tedy bez nutnosti získávat od stavebního úřadu jakékoli veřejnoprávní přivolení) je možné vystavět pouze plot, který bude současně splňovat všechny tyto tři podmínky:
- bude se jednat o oplocení do výšky dvou metrů,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše
(jak to vyplývá z § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Pokud byste chtěla vystavět vyšší oplocení, bylo by nutné získat od stavebního úřadu předem územní souhlas (§ 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. f) bodem 13. stavebního zákona). Pro získání územního souhlasu je zapotřebí předložit stavebnímu úřadu i písemný souhlas souseda, a to v podobě podpisu situačního výkresu (§ 96/3 písm. d) stavebního zákona). Pakliže by Vám soused odmítl souhlas dát, nebylo by samozřejmě ještě nic ztraceno - bylo by ovšem nutné se vydat administrativně složitější cestou - tedy zahájit územní a stavební řízení (jejichž účastníkem se soused stane, nebude však již vyžadován jeho souhlas).
3/ Váš živý plot:
Žádný právní předpis nestanoví, jak vysoký by měl Váš živý plot být. V této souvislosti je však vhodné upozornit na dvě ustanovení občanského zákoníku, s jejichž pomocí by se soused mohl proti případnému živému plotu bránit:
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
"Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad ...stín ... a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku ..."
- § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
"Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m."
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník