Může jet v sanitce tlumočník znakové řeči?

Chápeme sice stres pacientů i to, že je jim doprovod oporou, ale prostor v sanitce je omezený, i takto je provedení některých výkonů obtížné, zároveň musíme dodržovat hygienické předpisy. Cesta sanitkou tzv. „na maják“ je mnohem více riziková. Děkuji, Richard

ODPOVĚĎ:
V souladu s ustanovením § 28 odst. 3 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v platném znění, má pacient právo na:
1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“),
3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem.

Všechna tato práva však náleží pacientovi, jen pokud jsou zároveň v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem poskytovatele
zdravotních služeb a také pokud přítomnost těchto osob nenaruší poskytnutí zdravotních služeb.
Poskytovatel zdravotních služeb má povinnost poskytovat zdravotní služby v souladu s platnými právními předpisy a na náležité odborné úrovni. Zdravotnická záchranná služba, stejně jako ostatní poskytovatelé, musí při přednemocniční neodkladné péči minimalizovat rizika přenosu infekčních nemocí, musí tedy dodržovat i hygienický řád.
Během transportu pacienta je pak jistě velmi důležité, aby mohli zdravotničtí pracovníci v případě potřeby využít prostor sanitního vozidla především pro provedení nezbytných vyšetření a léčebných zákroků. Vnitřní prostor sanitního vozu ZZS není primárně uzpůsoben k transportu dalších osob, jejich bezpečí tedy není optimálně zajištěno. Automaticky bez dalšího vždy transportovat s pacientem i blízkou osobu tedy
není možné.
Z výše uvedených důvodů doporučujeme, aby zaměstnavatel ve svém provozním řádu či v jiných vnitřních předpisech vymezil, kdy je možné převézt spolu s pacientem i doprovod, případně kdo je oprávněn o tomto kroku rozhodnout. Obdobná právní úprava platí i pro přítomnost tzv. vodicího psa. V souladu s ustanovením § 30 odst. 3 zákona o zdravotních službách, citovaného výše, má pacient se smyslovým nebo tělesným postižením,
který využívá psa se speciálním výcvikem, právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení. I toto právo však musí respektovat podmínky nezbytné k zachování odpovídající kvality a bezpečí zdravotních služeb. Pobyt psa se speciálním výcvikem musí tedy být v souladu se stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů ani jiné podmínky
poskytování zdravotních služeb (např. hygienické).
Sanitní vozidlo zdravotnické záchranné služby není transportním prostředkem, ambulantní prostor tohoto vozidla je určen k poskytování zdravotních služeb, a to včetně provedení neodkladných vyšetření a výkonů k záchraně života a zdraví pacienta.
Vzhledem k omezenému vnitřnímu prostoru sanitního vozu ZZS, potřebě dbát na hygienické požadavky poskytovaných zdravotních služeb a také časovému aspektu neodkladné péče bychom doporučovali vymezit ve vnitřním řádu ZZS, že transport psa se speciálním výcvikem sanitním vozidlem není možný. V některých specifických situacích, kde s ohledem na okolnosti a prospěch pacienta lze přítomnost vodicího psa připustit, je pak oprávněn rozhodnout vedoucí výjezdové skupiny o výjimce. I toto oprávnění ve výjimečných případech povolit přítomnost vodicího psa se speciálním výcvikem ve vozidle ZZS by mělo být výslovně uvedeno ve vnitřním řádu.

Mgr. MUDr. Dita Mlynářová