Nevýhodná pachtovní smlouva obce a zemědělského družstva - výpověď smlouvy
- Uložil(a): Mgr. Šárka Ocelíková (právník)
- Kategorie: Obce, orgány obce, občané
- Zveřejněno: 7. březen 2017
Pacht obecních pozemků k výkonu zemědělské činnosti. V současné době (už x let) jsou téměř všechny zemědělské pozemky propachtovány jedné velké společnosti, která nemá v obci ani sídlo, využívá důvěryhodnosti starších lidí, se kterýma uzavírá pachtovní smlouvy s 10-ti letou výpovědní lhůtou.
Občanům je trnem v oku, jediný, kdo její působení v obci obhajuje, je pan starosta. Smlouva s obcí je uzavřena na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou. V obci jsou ale i malí (někteří i mladí začínající) zemědělci, kteří mají o pozemky také zájem a nabízí dokonce i vyšší pachtovné, než jaké má dosud obec uzavřeno s velkou společností. Za jakých podmínek by obec měla/mohla vyhlásit záměr a výzvu k podání nabídek, aby bylo zřejmé, že poptávka po pozemcích vyhnala cenu 100 - 200 % výše než je dosud, což by mohlo/mělo být obcí zohledněno z hlediska hospodárného nakládání s majetkem. Žadatelé svůj záměr i projevili žádostí s nabídkou. Je to teď na nás, zastupitelích (i když starosta bude rozhodně proti), abychom rozhodli o tom, že se vyhlásí záměr a udělá nová výzva k podání nabídek? Může to starosta zablokovat? Osobně se domnívám, že by měla být pachtovní smlouva uzavírána např. na 5 let a po uplynutí této doby by se měla udělat nová výzva, ať se o to zemědělci poperou, poptávka je v obci opravdu dlouhodobě vysoká. Děkuji, Jana
ODPOVĚĎ:
Aby mohlo dojít k pachtu zemědělských pozemků jinými osobami, musejí být stávající smlouvy vypovězeny či jinak ukončeny, jelikož obec je vázána uzavřenými smlouvami a je povinna je (ostatně jako kdokoliv jiný) dodržovat.
Prvně by tedy mělo dojít k ukončení stávajících smluv (dle výpovědních důvodů daných smluv) a pak až je možné přistoupit k záměru nového pachtu daných pozemků.
Přijmout záměr na propachtování pozemků může v obecné rovině rada obce, nikoliv zastupitelstvo. Nicméně zde záleží, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými orgány Vaší obce. Zákon o obcích totiž umožňuje, aby pravomoc rady obce, plynoucí z § 102 odst. 3 zákona o obcích, byla svěřena též starostovi nebo obecnímu úřadu. Dále v případě obcí, v nichž není volena rada, by rozhodnutí o přijetí záměru činil starosta. Zákon o obcích dále umožňuje, aby si zastupitelstvo obce vyhradilo rozhodování v této věci (Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo).
Radu obce tvoří také starosta obce, tudíž i on se podílí na rozhodování a může svým hlasem projevit nesouhlas s takovým záměrem, nicméně starosta nemá „právo veta“ – nemůže sám na základě jen svého hlasu přehlasovat většinu.