Otěhotnění nezletilého dítěte, nezletié dcery - trest pro rodiče, odebrání z péče OSPOD orgánem, následky

a) zda je povinnost lékařů na gynekologicko-porodnickém oddělení, aby nahlásili to, že matka nezletilé dívky žádá o realizaci potratu
b) jakého trestného činu jsem se dopustila tím, že jsem nezabránila sexuálnímu styku mezi mou nezletilou dcerou a jejím nezletilým přítelem (ohrožení/zanedbání mravní výchovy? pohlavní zneužití dítěte? )
c) jaký mi hrozí trest odnětí svobody (jaká je trestní sazba) - zda podmíněný či nepodmíněný
d) zda hrozí to, že mi dítě bude odebráno z péče (a komu bude případně přiděleno, vzhledem k tomu, že otec dívky je problémový a není schopný si dívku převzít do své péče)
e) zda má vliv na vyměření trestu to, že mám závažnou duševní poruchu, na kterou mám v současné chvíli invalidní důchod.
Velmi děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Zda je povinnost lékařů na gynekologicko-porodnickém oddělení, aby nahlásili to, že matka nezletilé dívky žádá o realizaci potratu?
Umělé přerušení těhotenství je běžnou zdravotní službou (§ 2/3 zákona o zdravotních službách). Co se týče vyslovení souhlasu s umělým přerušením těhotenství u nezletilé pacientky, lze v první řadě vyjít z § 6/1 zákona o umělém přerušení těhotenství, dle něhož platí, že:

„Ženě, která nedovršila šestnácti let, lze uměle přerušit těhotenství podle § 4 se souhlasem zákonného zástupce, popřípadě toho, jemuž byla svěřena do výchovy. “

Zákon o umělém přerušení těhotenství (ani zákon o zdravotních službách) lékařům neukládá automatickou povinnost takový případ oznámit (ze znění dotazu dovozuji, že máte na mysli nahlášení tohoto případu orgánu sociálně právní ochrany dětí).

Je ovšem nutné nahlédnout ještě do zákona o sociálně-právní ochraně dětí, dle jehož § 10/4 platí, že:

„… poskytovatelé zdravotních služeb … jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví …“

Na tomto místě si dovolím odcitovat celý § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí:

„Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,

a) jejichž rodiče
1. zemřeli,
2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo
3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;

b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;

c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, 4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky podle zákona upravujícího přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;

d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;

e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;

f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;

g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;

h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu;

pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. “

Na případ Vaší dcery by se mohlo vztáhnout nanejvýš písmeno c) a e), jelikož pohlavním stykem před patnáctými narozeninami se mohla dopustit činu, který by jinak byl trestným činem (záleží ovšem na tom, kolik let je jejímu příteli – zda více či méně než patnáct let), v každém případě by mohla být Vaše dcera považována za oběť trestného činu, resp. činu, který by jinak byl trestným činem (ze strany jejího přítele). Za určitých podmínek by proto lékař mohl případ Vaší dcery ohlásit orgánu sociálně-právní ochrany dětí, který by v této souvislosti provedl šetření.

2/ Jakého trestného činu jsem se dopustila tím, že jsem nezabránila sexuálnímu styku mezi mou nezletilou dcerou a jejím nezletilým přítelem (ohrožení/zanedbání mravní výchovy? pohlavní zneužití dítěte)?
Dle mého názoru jste se žádného trestného činu nedopustila. Je sice povinností každého rodiče dohlížet nad mravní výchovou svého dítěte, resp. dohlížet nad tím, zda dítě dodržuje platnou právní úpravu (zákaz pohlavního styku před patnáctými narozeninami), rozhodně však neplatí, že každý rodič, jehož dítě v tomto směru „uklouzne“, spáchal trestný čin.

Jediným trestným činem, který v této souvislosti přichází v úvahu, je trestný čin ohrožování výchovy dítěte. Toho se dle § 201/1 trestního zákoníku dopustí ten:

„Kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že

a) svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu,

b) umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život,

c) umožní mu opatřovat pro sebe nebo pro jiného prostředky trestnou činností nebo jiným zavrženíhodným způsobem, nebo

d) závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti“

Samotný fakt, že jste své dceři a jejímu příteli umožnila užívat rodinný dům, resp. že jste je spolu občas nechala o samotě, rozhodně neznamená, že byste své dceři umožnila vést nemravný život, popř. že byste závažným způsobem porušila svou povinnost o svou dceru pečovat. Dle mého názoru proto na Vaší straně odpovědnost za trestný čin nevznikla.

3/ Jaký mi hrozí trest odnětí svobody (jaká je trestní sazba) - zda podmíněný či nepodmíněný?
Za spáchání trestného činu ohrožování výchovy dítěte může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta (myšleno nepodmíněně, lze však samozřejmě uložit i podmíněný trest odnětí svobody). Znovu však opakuji, že dle mého mínění jste se tohoto trestného činu nedopustila.

4/ Zda má vliv na vyměření trestu to, že mám závažnou duševní poruchu, na kterou mám v současné chvíli invalidní důchod?
Pokud by došlo k Vašemu trestnímu stíhání, resp. pokud byste stanula před trestním soudem (což považuji za málo pravděpodobné), jednalo by se zajisté o argument, který by měl z Vaší strany zaznít (tato okolnost by mohla mít na posuzování míry Vaší odpovědnosti, resp. na posuzování škodlivosti Vašeho činu vliv).

PROBLEMATIKA ODEBRÁNÍ DÍTĚTE Z PÉČE:

O odebrání dítěte z péče rodiče může rozhodnout výhradně soud. Nejčastějšími důvody pro odebrání dítěte jsou zanedbávání péče o dítě, týrání a zneužívání dítěte. Odebrat dítě z péče rodiče je navíc možné až tehdy, pokud jiná (mírnější) opatření nevedla ke zlepšení situace v rodině. Situace, kterou ve svém dotazu popisujete, není důvodem pro to, aby Vám dcera byla odebrána.

Jak již bylo uvedeno v předchozí části odpovědi, orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) se zaměřuje mj. zejména na děti, na kterých byl spáchán trestný čin nebo existuje podezření ze spáchání trestného činu. Pokud tedy bude celá záležitost oznámena OSPODu, je možné, že se Vaše dcera bude muset podrobit například pohovoru s kurátorem pro děti a mládež, který se bude snažit dceři pomoci, aby se v současné situaci lépe zorientovala, upozorní ji na rizika podobného chování do budoucna apod. V případě, že by se celá situace v budoucnu opakovala, je možné, že by OSPOD přistoupil k uplatnění přísnějších výchovných opatření - například by stanovil nad Vaší rodinou dohled.

______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
• zákon č. 66/1986 Sb. , o umělém přerušení těhotenství
• zákon č. 359/1999 Sb. , o sociálně-právní ochraně dětí
• zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník

Dotaz zpracovali: Mgr. Lukáš Mohyla, Mgr. Vlaďka Šťastná