Povolení venkovní zahrádky s podmínkou provozu max. do 22 hod. - provozovatel to porušuje, jak se bránit?
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
Bydlíme na okraji města, v části, která je v územním plánu vedena jako rekreační a klidová. V sousedním domě je pohostinství, v r. 2009 byla zkolaudována i venkovní zahrádka. Při stavebním řízení jsem podávala námitky, z obavy z budoucí hlučnosti. Stavební úřad, tedy SÚ je vyřešil stanovením podmínky provozu zahrádky do 22 hodiny. Tuto podmínku soused soustavně porušuje. Napřed jsem vše řešila ústní domluvou, posléze jsem začala volat MP. Nejedná se o rušení nočního klidu, hosté jen většinou sedí a vykládají si, ale vzhledem k tomu, že je to od dubna do října každodenně přes půlnoc.
Zahrádku máme téměř pod okny je to omezující. Samozřejmě občasné výbuchy smíchu a opilecké hulákání se taky vyskytnou. Mám 9 záznamů od MP, že na zahrádce byli i po 22 hodině hosté. SÚ napřed majitele vyzval k nápravě, jednou i předal ke správnímu řízení. Nyní na další oznámení o porušování podmínky kolaudačního rozhodnutí SÚ reaguje tvrzením, že podmínka se týká provozu, nikoliv přítomnosti hostů. Tedy, že majitel podmínku neporušuje. Moje dotazy tedy jsou: 1. Jak je definován provoz? Vzhledem k tomu, že zahrádka je přístupná pouze z budovy pohostinství nikoliv z veřejného místa je přece povinností majitele tuto ve 22 hodin hostům znepřístupnit. 2. Je správný přístup SÚ? Pokud se s námitkami vypořádá stanovením podmínky a sám potom plnění podmínky nevyžaduje vyvolává to dojem podjatosti. 3. Jak jinak je možné se bránit? Město nemá tržní řád, MP neřeší, protože nedochází k porušení nočního klidu, SÚ taky neřeší. 4. Je možné toto řešit na sociálním odboru, vzhledem k tomu, že máme dvě malé děti, které se nevyspí? 5. Je správný postup SÚ, že tuto zahrádku vůbec povolilo v zástavbě rodinných domů v klidové části města? Děkuji, Tamara
ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Provoz zahrádky:
Přesnou definici pojmu provoz, resp. provozování pohostinství, nelze v platné právní úpravě nalézt. V tomto ohledu je možné, alespoň zčásti, vycházet z pojmů „provozování živnosti“ a „provozovna“, jak je s těmito pojmy pracováno v § 5 a § 17 živnostenského zákona.
Neodpustím si poznámku, že výklad, který v současné době zaujímá stavební úřad, se mi jeví jako zcela absurdní (a ilustrující toliko neochotu stavebního úřadu se Vaším problémem nadále zaobírat). Provozní doba pohostinství představuje samozřejmě časový úsek, kdy je v tomto zařízení možné konzumovat nabízené služby, tzn. časový úsek, kdy je provozovna pohostinství přístupná zákazníkům. V opačném případě (který stavební úřad naznačuje svým výkladem) by bylo zcela popřeno vymezení provozní doby zahrádky v rozhodnutí o kolaudaci (tímto vymezením ostatně stavební úřad reagoval na Vaše námitky stran hrozící hlučnosti, v době kolaudace se tedy s Vaším výkladem pojmu „provozní doba“ ztotožňoval).
2/ Dozor nad splňováním podmínky:
Současný přístup stavebního úřadu správný není. Úkolem stavebního úřadu (jako veřejnoprávního orgánu na úseku stavební činnosti, užívání staveb apod.) je nejen vedení územního, stavebního a kolaudačního řízení, nýbrž i dozor nad dodržováním podmínek, které ve vydaných rozhodnutích stanovil. Dozorové povinnosti stavebního úřadu tak v žádném případě nekončí vydáním kolaudačního rozhodnutí.
3/ Jak se jinak bránit:
Vzhledem k tomu, že pasivita stavebního úřadu představuje neplnění jedné z jeho základních povinností, doporučuji Vám iniciovat zahájení dalšího řízení ve věci porušování podmínky provozní doby Vaším sousedem. Bude-li stavební úřad opět pasivní, obraťte se na nadřízený stavební úřad (krajský úřad) se stížností.
V této věci se můžete dále obrátit na místně příslušný živnostenský úřad. Nelze totiž vyloučit, že tento veřejnoprávní orgán by mohlo zajímat nedodržování podmínky provozní doby při provozování živnosti, kterou schválil.
V úvahu dále přichází zahájení občanskoprávního soudního řízení, a to konkrétně tzv. sousedského sporu. Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že každý vlastník je povinen zdržet se všeho, co působí, že (mimo jiné) hluk vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Je však pravdou, že procesní úspěch v občanskoprávním soudním řízení (zvláště, jedná-li se o sousedský spor) je vždy poněkud nejistý a takové řízení může trvat dlouhou dobu. Rozhodnete-li se přesto zahájit soudní řízení, doporučuji Vám využít služeb advokáta (který se zabývá občanským právem hmotným) :
www.advokatikomora.cz
4/ Kontaktování sociálního odboru:
Sociální odbor samozřejmě kontaktovat můžete, pochybuji však, že bude schopen (či ochoten) se v této věci nějak důrazněji angažovat. Úkoly a kompetence sociálního odboru spočívají v jiných oblastech, než v řešení sousedských sporů (byť mají tyto spory určitý vliv na Vaše děti).
5/ Správnost kolaudace zahrádky:
V tomto ohledu závisí vše na územním plánu města, který byl platný v době, kdy stavební úřad o umístění pohostinství, resp. zahrádky, rozhodoval. V zásadě však nespatřuji v povolení zahrádky v klidové části města potíž. Vymezení části města jako klidové (a určené primárně k bydlení rodinného typu) neznamená, že předmětné území bude prosto jakýchkoli provozoven (prodej zboží, služby apod.).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Provozovatel restarace se zahrádkou porušuje noční klid ač mu byla zahrádka schválena jen s provozní dobou do 22 hodin - jak se bránti hluku a rušení nočního klidu?