Stínící strom souseda - jak ho požádat o ořez větví, které přesahují nad pozemek (vzor dopisu)

Už jsme jí i jednou psali dopis a bez úspěchu. Týkalo se to jiného stromu, který byl v těsné blízkosti okna spodního bytu. U toho jsme uřízli větev a dnes (10.04.2022) to tam roste zpět. Podle mého úsudku je v představách sousedky, že když má někdo 2 metry od oken takto vzrostlý strom, tak je to pořád v pořádku a výhledu to zřejmě nevadí.   Chtěli bychom poslat sousedce další dopis, který bude mít už nějakou právní formu a bude správně formulovaný, můžete nám prosím poradit, jak postupovat? Děkuji za poskytnuté informace, Bedřich.

ODPOVĚĎ:
Obsah Vámi zamýšleného dopisu bude odvislý od toho, čeho se vlastně hodláte po sousedce domáhat. Problematika stromů rostoucích v blízkosti hranice pozemků (v kontextu sousedských vztahů) je v občanském zákoníku řešena na třech místech:
- v § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, … stín, … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
- v § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. “
- v § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. “
Ustanovení občanského zákoníku citované v první odrážce je univerzálně použitelné pro jakékoli obtěžování vzrostlým stromem (ať již se jedná o obtěžování spadaným listím, stíněním či omezením výhledu). Na základě tohoto ustanovení se můžete po sousedce domáhat jak ořezu některých větví, tak například snížení stromu či jeho úplného odstranění.
Ustanovení občanského zákoníku citované v druhé odrážce se vztahuje na přerůstající větve. Hodláte-li sousedku vyzvat pouze k tomu, aby odstranila větve, které přečnívají nad pozemek Vašeho bytového domu, je toto ustanovení ideální. Jak již dikce tohoto ustanovení napovídá, jste oprávněni – neučiní-li to sousedka v přiměřené lhůtě sama – odstranit přečnívající větve vlastními silami.
Ustanovení občanského zákoníku citované ve třetí odrážce se vztahuje pouze na stromy zasazené po nabytí účinnosti občanského zákoníku, tedy po 1. 1. 2014. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o vzrostlý strom, předpokládám, že byl zasazen před tímto datem a toto ustanovení proto aplikovat nelze.
Ve výzvě je vhodné:
- identifikovat sousedku (jménem, příjmením a adresou trvalého pobytu),
- identifikovat sousedčin pozemek (parcelním číslem, katastrálním územím, názvem obce a ulice)
- identifikovat odesílatele (SVJ, vlastník bytového domu apod.),
- stručně popsat současný stav,
- uvést, co je z Vaší strany na současném stavu hodnoceno jako obtěžující (resp. čím je zasahováno do výkonu vlastnických práv obyvatel bytového domu, v čem jsou omezeni, jak jsou obtěžováni apod.),
- uvést, jaké ustanovení občanského zákoníku se na tuto problematiku vztahuje,
- uvést, že odesílatel výzvy považuje současný stav za protiprávní,
- výslovně se domáhat odstranění protiprávního stavu a to zcela konkrétním způsobem, který je nutné popsat (například tedy uvést, že se domáháte odstranění přečnívajících větví, odstranění celého stromu apod.),
- stanovit sousedce ke zjednání nápravy přiměřenou lhůtu,
- zmínit, že v případě její neochoty jste připraveni domáhat se svých práv případně i soudní cestou, což může na sousedčině straně znamenat i vznik povinnosti nahradit žalobci náklady soudního řízení (samozřejmě pouze tehdy, pokud by byla sousedka procesně neúspěšná),
- datace a podpis jsou samozřejmostí.
Výzvu je zapotřebí doručit sousedce prokazatelným způsobem (tedy doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou nebo osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka, paralelně může být scan výzvy zaslán sousedce i e-mailem). Jeden podepsaný stejnopis výzvy si samozřejmě ponechte.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník