Kdo je vlastníkem bytu v němž žijí oba bývalí manželé po rozvodu manželství
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zveřejněno: 14. listopad 2010
Obracím se na Vás s problémem mé známé. Vdala se 1982, po 4 letech bydlení s manželem a synem u její maminky dostal manžel služební byt 3+1. V roce 1993 byl byt převeden ze služebního na státní (byt byl vždy veden na jméno manžela). V roce 2001 došlo k rozvodu, ona stále bydlí s bývalým manželem, k majetkovému vypořádání nikdy nedošlo. Nedávno se jí manžel zmínil, že 10 let po rozvodu by ji mohl vyhodit na ulici (byt koupil v privatizaci v roce 2003, je v katastru zapsán na něho, ona o privatizaci nevěděla, nedala žádný souhlas). Ona má jen důchod 2. stupně (cca 6.600 Kč měsíčně) a žádné další finanční prostředky. Může ji exmanžel vyhodit 10 let po rozvodu na ulici, či jí musí zajistit náhradní ubytování? Dostává se jí jako zdravotně postižené osobě nějaké ochrany? A vzhledem k faktu že nikdy nedošlo k majetkovému vypořádání a bývalý manžel byt v privatizaci koupil uvnitř tříleté lhůty určené pro majetkové vypořádání, aniž by bývalé manželce cokoli řekl nebylo, zkráceno právo manželky na polovinu bytu získaného v průběhu manželství (1986), i když byt dostal manžel? V bytu má trvalý pobyt od roku 1993. Děkuji Vám za odpověď Bohumír Zvěřina
ODPOVĚĎ:
Byl-li byt koupen po rozvodu jedním z manželů, tak nespadá do SJM. Takže výlučným majitelem je opravdu její bývalý manžel. SJM zaniká dnem rozvodu manželství a k vypořádání má dojít ve lhůtě k tomu určené – ale SJM již neexistuje, takže do něj dále nelze ničeho nabývat. Vaše známá by se v krajním případě musela obrátit na soud a řešit vypořádání SJM. Obávám se, ale že by byla uplatněna domněnka o vypořádání SJM, která nastupuje v případě, že SJM nebylo do tří let vypořádáno soudem nebo dohodou ex-manželů, a říká, že každý z manželů je majitelem věcí, které v této lhůtě používá pro svou potřebu a věci, které používají společně patří do podílového spoluvlastnictví.
Co se týče napadení privatizačního procesu, o kterém Vaše známá nevěděla. Po sedmi letech se bude jen těžko dokazovat, že nevěděla o možnosti privatizace a proto se nezapojila do tohoto procesu a neusilovala o získání poloviny bytu. Samozřejmě, v tomhle směru by se mohla obrátit na advokáta a zkusit najít skulinu, která mohla v celé privatizaci být špatně a na ní postavit svou obranu (k této naději jsem ovšem dost skeptická). Trvalý pobyt je jen evidenční údaj, v tomto případě nic neznamená.
Vyhlídky Vaší známé nejsou zrovna ideální – k bytu jí nepojí žádné právo a tak může být požádána o jeho uvolnění a vyklizení v podstatě v souladu se zákonem. Nemá nárok na náhradní bydlení, i když má důchod.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.