Psychické následky autonehody - náhrada škody od viníka autonehody
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu, náhrada škody (občanské právo)
- Zveřejněno: 22. říjen 2016
Byli jsme jako rodina odškodnění po autonehodě, která se stala 03/2016 (jsme oběti autonehody s tím, že viník je znám). Byli jsme odškodnění na bolestném a na majetku. Za mé těžké ublížení na zdraví (zlomený obratel s lehkou dislokací - kompresivní zlomenina do 1/3 a 5 žeber bez dislokace) mi přijde, že poskytli malou částku.
Na další pohmožděniny, odřeniny, které jsme všichni tři utrpěli nebrali zřetel, že nejsou napsány ve zdravotní dokumentaci. Foto odřenin máme. Společenské znevýhodnění můžu žádat až minimálně po roce. Musí k tomu být vyjádření psychiatra či nějakého doktora? Od 03/2016 jsem na dávkách v nemoci s potížemi zad a nyní čekám na rehabilitační léčebnu. Mám nárok i na přiměřené zadostiučinění - psychická zátěž, atd. ? Děkuji, Marcela.
ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2956 občanského zákoníku platí, že vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona (např. tedy právo na zdraví), nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Pakliže Vám tedy v souvislosti s autonehodou vznikla psychická újma, máte samozřejmě nárok na její odčinění. Existenci psychické újmy (její rozsah a vztah příčinné souvislosti s autonehodou) je zapotřebí prokázat, a to nejlépe vypracováním lékařského posudku.
Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958 občanského zákoníku).
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění, není pravdou, že by bylo možné žádat o tuto náhradu až po uplynutí jednoho roku. Jednoletá lhůta byla zakotvena v dřívější (dnes již neplatné) právní úpravě a v současné době slouží pouze jako lhůta orientační. Pro vyčíslení náhrady a/ za psychickou újmu (po vypracování lékařského posudku, jak uvádím výše) a b/ za ztížení společenského uplatnění bude zapotřebí, abyste oslovila (resp. prostřednictvím Vašeho advokáta) soudního znalce z oboru "zdravotnictví" - odvětví "stanovení nemateriální újmy na zdraví", seznam všech soudních znalců, kteří jsou pro tento obor a odvětví zapsáni, naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Soudní znalec provede "ocenění" Vámi vytrpěné psychické újmy a ztížení společenského uplatnění, přičemž bude vycházet pravděpodobně z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradám nemajetkových újem, bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je dostupná zde:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika
Dle § 2960 občanského zákoníku je škůdce povinen hradit též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu. V tomto případě se jedná o veškeré náklady léčení, které jste musela vynaložit (cena léků, hospitalizace, rehabilitace, doprava k lékaři apod.).
Dle § 2962/1 občanského zákoníku se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.
Dle § 2963 občanského zákoníku platí, že:
- po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu; dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám;
- dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí; při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/