Věcné břemeno chůze a jízdy - změna kultury příjezdové cesty schválená stavebním úřadem

ODPOVĚĎ
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Užívání pozemní komunikace:
Vzhledem k tomu, že v dotazu se zmiňujete o „soukromé cestě“, dovolím si v první řadě upozornit na základní právní úpravu pozemních komunikací (která se může ukázat, jak uvádím níže v pojednání o obecném užívání pozemních komunikací, jako klíčová).
Je-li vlastníkem předmětné cesty fyzická či právnická osoba, jedná se o účelovou komunikaci, jak vyplývá z § 9/1 zákona o pozemních komunikacích.
Účelové komunikace se dělí na účelové komunikace veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. V tomto ohledu lze odkázat na § 7 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
- účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu; tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.
Přestože to ze znění dotazu nevyplývá výslovně, předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (tzn. že tato účelová komunikace se nenachází v uzavřeném prostoru nebo objektu). Z tohoto předpokladu budu nadále vycházet.
Co se týče užívání veřejně přístupné účelové komunikace, je podstatný § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. právo obecného užívání). Každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Jedná-li se proto ve Vámi popsaném případě o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je každý oprávněn tuto komunikaci bezplatně užívat, přičemž vlastník této komunikace je povinen obecné užívání komunikace strpět. V takovém případě není samozřejmě zřízení věcného břemene zapotřebí.
Vznikne-li pochybnost o tom, zda se jedná o veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, je k vyřešení této otázky povolán místně příslušný silniční správní úřad dle § 40 zákona o pozemních komunikacích (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností).
2/ Rozsah věcného břemene:
Bez ohledu na závěry odpovědi ad 1/ výše (tzn. že zřízení či další existence věcného břemene není v případě veřejně přístupné účelové komunikace zapotřebí) se budu na tomto místě věnovat rozsahu oprávnění z věcného břemene chůze a jízdy.
Rozsah věcného břemene chůze a jízdy by měl být primárně zakotven ve smlouvě, na jejímž základě bylo toto věcné břemeno zřízeno.
Není-li rozsah věcného břemene ve smlouvě nijak podrobněji vymezen, lze v obecné rovině vycházet z § 1258 občanského zákoníku, dle něhož platí, že služebnost (věcné břemeno) zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.
Co se týče věcného břemene chůze, je možné vycházet ze služebnosti stezky § 1274 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali;
- služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.
Co se týče rozsahu věcného břemene jízdy, lze odkázat na § 1276/1 občanského zákoníku, dle něhož zakládá služebnost cesty právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.
3/ Užívání cesty popeláři a zdravotnickou záchrannou službou:
Jedná-li se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je samozřejmě možné, aby tuto komunikaci užívali i popeláři. Pokud se však jedná o účelovou komunikaci veřejně nepřístupnou (tzn. že zřízení věcného břemene je namístě), není možné vztáhnout oprávnění chůze a jízdy i na třetí subjekty (např. popeláře), resp. by tak muselo být stanoveno ve smlouvě o zřízení věcného břemene.
Co se týče zdravotnické záchranné služby, je nerozhodné, zda se jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, neboť členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče na jakékoli cizí pozemky (tedy i na cesty), pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta (jak vyplývá z § 18/1 zákona o zdravotnické záchranné službě).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 374/2011 Sb. , o zdravotnické záchranné službě
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/