Jak zabránit vstupu cizích osob do domu?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Věcná břemena (služebnosti)
- Zveřejněno: 26. červenec 2016
Od rodičů jsme já a moje žena dostali darem ideální polovinu domu. V domě má věcné břemeno dožití moje babička - otcova matka. Věcné břemeno je specifikováno v darovací smlouvě rodičům, jako doživotní užívání. Ve stejné vesnici žije také otcova sestra (dcera babičky) s celou rodinou.
Můj problém spočívá v tomto: teta a celá její rodina - syn, dcera, vnuci - chodí do našeho domu kdy chtějí - mají svůj klíč. Pochopil bych návštěvu, ale když se vám někdo objeví v domě kolem 21. hodiny a vy o tom ani nevíte (nezazvoní – prostě si odemknou), není to příjemné. V podstatě nemáme žádné soukromí. Otec se pokoušel se sestrou domluvit – marně. Prý ať se nestaráme, že babička tam má věcné břemeno a oni o tom s námi diskutovat nebudou. Rovněž je problém s věkem babičky (88 let) – potřebuje trvalou péči. Uvažujeme o jejím umístění do pečovatelského domu. Teta zaútočila, že to v žádném případě, že tam má věcné břemeno a že ji doopatrujeme. Je opravdu i takovýto nepoměr práv a povinností vlastníka nemovitosti a uživatele věcného břemene možný? Nevím, jak se bránit, kam se obrátit, s manželkou i rodiči jsme zoufalí. Děkuji, Ctibor
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové, jakým způsobem je oprávnění z věcného břemene, svědčící Vaší babičce, v příslušné smlouvě specifikováno, tzn. jaká konkrétní oprávnění z věcného břemene Vaší babičce vyplývají.
Je-li věcné břemeno specifikováno pouze slovy „doživotní užívání“, tzn. bez bližšího vymezení, lze dovodit, že Vaše babička má právo na všechny složky, které lze zařadit do kategorie běžného užívání obytného domu, zejména tedy právo se po domě volně pohybovat, obývat některou z místností, mít zde uskladněny své věci, užívat dodávky el. energie, teplé a studené vody, plynu apod.
V této souvislosti připomínám, že dle § 151n/3 Občanského zákoníku platí, že pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc (Vaše babička), povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.
Mezi oprávnění, která Vaší babičce vyplývají z věcného břemene, by bylo možné zařadit i právo přijímat v domě návštěvy. Tato skutečnost však v žádném případě neznamená, že by měla mít Vaše teta (resp. členové její rodiny) do Vašeho domu volný přístup. V této souvislosti Vám proto doporučuji vyzvat Vaší tetu k odevzdání všech klíčů od Vašeho domu, nebude-li dohoda možná, doporučuji výměnu příslušných zámků Vašeho domu s tím, že jeden nový klíč (jehož duplikát nebude možné bez Vašeho souhlasu zhotovit) odevzdáte Vaší babičce.
Je-li oprávnění z věcného břemene specifikováno pouze jako „doživotní užívání“, nelze rovněž dovodit, že by zde byla obsažena povinnost vlastníka domu se o Vaší babičku jakkoli starat, případnému umístění Vaší babičky v pečovatelském domě proto není existence věcného břemene na překážku.
Zcela na závěr své odpovědi připomínám, že dle § 151p/3 Občanského zákoníku platí, že vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Dle znění Vašeho dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě se nejedná ani tak o změnu poměrů, jako spíše o chybný výklad institutu věcného břemene a práv a povinností z něho vyplývajících.