Může nadřízený bezdůvodně sledovat kamerové záznamy pracoviště?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva
- Zveřejněno: 3. březen 2017
Bossing: u firmy pracuji 2006-2017 na stejné pozici. Naše firma se zabývá speciálním odvětvím výroby. Již mnoho let máme problém s naším nadřízeným, který se k nám, k zaměstnancům, chová jak ke kusu hadru. Nejedná se jenom o útoky na mou adresu, ale i na adresu kolegů a obchodních zástupců.
Pár našich bývalých kolegů tuto situaci vyřešilo výpovědí a raději pracují za menší mzdu v jiné firmě, ale mají klid. Jednání našeho vedoucího spočívá v neustálé kontrole (ať už kamerovým systémem, kterým kontroluje kdo se kde nachází a nacházel, zpětná kontrola práce, když se vrátí z dovolené - zase pomocí kamerového systému i když se nic nestane - úraz, krádež atd, splní se týdenní plán a je to co víc). Dále jeho slovní napadání a urážky, že se nestíhá a děláme pomalu. Bohužel jako ve spoustě firem, tak i v té naší, zápasí výroba se skladovacími prostory. Sklad nechce přebírat hotové výrobky, protože je nemá kam dát (požární předpisy - zatarasené únikové cesty, uličky ve skladu, kde se dá sotva projít atd). Neustálé buzerování mistra, že neumí řídit lidi a organizovat výrobu. Aby jsme mohli dělat svou práci, hledáme jakýkoliv volný prostor, převáží se výrobky ze strany na stranu, aby bylo kde dělat. Tudíž dochází k časovým prodlevám a my jsme na tom biti. Nadávky a vyhrožování výpovědí se nám nelíbí. Chápeme, že na něj tlačí vedení, ale brát si nás, jako zaměstnance, za boxovací pytel je moc. Jsou dny, které jsou v pohodě, ale poslední dobou jsou dny, kdy se nadřízený přiřítí do práce a nedělá nic jiného, než hodinu kontroluje
záznam z kamer kdo, co a v kolik hodin začal dělat. Není tento jeho postup v rozporu se zákoníkem práce? Kamerový systém nemá sloužit ke kontrole práce. Samozřejmě "děláme špatně a pomalu." Jeho neustálé výlevy zlosti, na naše adresy, už nám začínají pít krev. Chtěl bych na toto jednání upozornit vedení společnosti, ale víme, jak to chodí. Nelíbí se ti tu? Jdi! Poslední kapka byla ústní degradace jednoho ze zaměstnanců, že dělá na dvě věci a že si za něj hledá náhradu. Tak byl přeřazen na podřadnou práci. Z jedné z nejvyšších pozic na dílně byl přeřazen na tu nejnižší. Bohužel toto jeho jednání probíhá poslední dobou za zavřenými dveřmi, aby to ostatní neslyšely. Uspěl by u soudu zvukový záznam? Nechceme volit anonymní dopisy, ale bude to asi nejsnažší, přece jenom po tolika letech už máme rodiny a hypotéky a každý máme strach o práci. Je nějaká obecná rada jak se bránit? Předem děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ:
Kamery na pracovišti jsou v rozporu se zákoníkem práce. Podle § 316 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
V případě, že se jedná o kamery se záznamovým zařízením, jejich instalace je pravděpodobně v rozporu i se zákonem č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Je proto možné poslat podnět jak na místně příslušný oblastní inspektorát práce, tak na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Pokud jde o bossing, taková situace nemá nikdy jednoduché řešení. V první řadě je nutné upozornit, že v případě bossingu leží důkazní břemeno na zaměstnanci. Je vhodné nejprve si pečlivě sesbírat veškeré důkazy a zajistit si svědecké výpovědi spolupracovníků. Poté připadají v úvahu tyto možnosti:
- obrátit se se stížností na zaměstnavatele s požadavkem zjednání nápravy. Pokud zaměstnanec využije této možnosti, nesmí ho zaměstnavatel postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv (ustanovení § 346b odst. 4 zákoníku práce) ;
- domáhat se vůči zaměstnavateli, aby dodržoval zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu, možnosti funkčního postupu a odborné přípravy atd. , obsažené v ustanovení § 16 odst. 1 zákoníku práce;
- pokud nedojde k nápravě, je možné kontaktovat místně příslušný oblastní inspektorát práce, v jehož působnosti je dohlížet na dodržování pracovněprávních předpisů. V této souvislosti je třeba zmínit povinnost inspektorátu dodržovat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podal podnět ke kontrole.
- v případech, kdy zaměstnanec požaduje např. finanční odškodnění, je třeba podat žalobu k soudu. Vzhledem k náročnosti těchto soudních sporů je vhodné vyhledat právní poradenství poskytované advokáty.