Zaměstnanec využil kontakty firmy k obohacení - jak postupovat?
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo)
- Zveřejněno: 19. leden 2013
Pracuji jako účetní v účetní firmě na hlavní pracovní poměr. Chtěla bych odejít a zařídit si živnostenský list. Zároveň bych chtěla oslovit klienty, kterým vedu účetnictví a nabídnout jim své služby třeba i za nižší cenu než účtuje firma. Mohl by mě „bývalý“ zaměstnavatel žalovat, že jsem mu přebrala klienty?
Popřípadě jinné právní důsledky? Ve smlouvě nemám konkurenční doložku. Děkuji, Gabriela
ODPOVĚĎ:
V případě realizace Vámi zamýšleného postupu nelze skutečně vyloučit určitou právní obranu ze strany Vašeho zaměstnavatele.
Poměrně častým ustanovením v pracovních smlouvách bývá závazek zaměstnance zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se při výkonu práce dozví a jejichž vyzrazení, popř. jiné zneužití by mohlo zaměstnavateli způsobit škodu, přičemž tento závazek se obvykle vztahuje i na dobu po ukončení pracovního poměru. Pokud Vaše pracovní smlouva toto ustanovení obsahuje, může se na Vás zaměstnavatel domáhat odpovědnosti za případně vzniklou škodu.
Kontakty svých smluvních partnerů by mohl Váš zaměstnavatel také považovat za své obchodní tajemství. Dle § 17 Obchodního zákoníku tvoří obchodní tajemství veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
V tomto případě byste se mohla dopustit tzv. nekalé soutěže, konkrétně porušení obchodního tajemství dle § 51 Obchodního zákoníku. Zaměstnavateli by tak vůči Vám mohlo vzniknout právo se domáhat, aby jste se tohoto jednání zdržela a odstranila závadný stav, požadovat přiměřené zadostiučinění (ať už ve formě omluvy či peněžité satisfakce) či uplatňovat náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§ 53 Obchodního zákoníku).
Pokud by se zaměstnavatel rozhodl požadovat po Vás náhradu za porušení jeho obchodního tajemství, musel by před soudem v první řadě prokázat, že kontakty jeho smluvních partnerů tvořily součást jeho obchodního tajemství, že jejich využitím ve prospěch Vaší podnikatelské činnosti došlo ke škodě (a především že zde existuje příčinná souvislost), což nemusí být snadné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svým počínáním byste se mohla rovněž dopustit trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku). Dle mého názoru však pouhé využití kontaktů smluvních partnerů Vašeho bývalého zaměstnavatele nesplňuje podmínku tzv. společenské škodlivosti (§ 12/2 trestního zákoníku) a o trestný čin se tak nejedná.
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.