Počet stránek ve webu: 43.470

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Zažádala jsem o zvýšení alimentů poprvé po 7 letech v souvislosti s přechodem na SŠ. Mám pouze 1 dítě ve věku 16,5 let. Ex je znovu ženatý, společné dítě nemá. Při soudu mi bylo vytknuto, že na proplacení alimentů rok zpětně (vyšší výdaje v 9. třídě) nemám nárok, protože jsem nezažádala dříve, tudíž jsem finančně nestrádala. Příjem ex je cca 32.000 Kč čistého, kdy odměny mu nezapočítala (propláceno cca 2x ročně).

Já mám plat 24.000 Kč čistého a odměny mám pravidelně a ty mi započítala. Dotaz: z jakých částek a z jakého období se počítají alimenty? A proč si nevyžádala příjem jeho manželky? Má tento vliv na něco? Za dobu manželství si pořídili apartmán v Krkonoších a dům za Prahou. Navíc má smlouvu do konce roku 2018 (je obchodní zástupce u farmacie). Takže se může stát, že jednání (je odročeno) proběhne až v roce 2019 a jestli bude mít smlouvu prodlouženou to "prý" neví. Jak se potom bude postupovat? Děkuji Magda

 

ODPOVĚĎ:
O zvýšení výživného pro dítě je možné zažádat i za dobu nejdéle tří let zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Jestliže žádáte o zvýšení výživného až po sedmi letech od předchozího určení výživného, pak lze předpokládat, že se od doby, kdy bylo Vašemu dítěti necelých 10 let, náklady na jeho výchovu a výživu (podstatně) zvýšily. To, že jste si o zvýšení výživného zažádala až nyní není podstatné, resp. nemělo by to mít vliv na případné zamítnutí Vaší žádosti.
Podle § 913 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného (dítěte) a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dítěte). Pro posouzení Vaší žádosti je podstatné především to, zda se od posledního určení výše výživného kromě nákladů na výchovu a výživu dítěte změnily také majetkové poměry rodičů. Zákon nestanovuje konkrétní příjmy, na základě kterých se má výše výživného určovat, ani časové období, za které má soud výši příjmů zkoumat.
Co se týče možného ukončení zaměstnání otce dítěte, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Pokud by tedy například otec dítěte ukončil zaměstnání a skončil v evidenci úřadu práce, měl by soud zkoumat, proč tak učinil a zda měl k ukončení zaměstnání důležitý důvod.
Podle § 915 občanského zákoníku pak platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Protože příjem manželky zvyšuje životní úroveň otce dítěte, na které má Váš syn právo se podílet, měl by k němu soud přihlédnout. Ke stejnému názoru došel i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II ÚS 756/16 ze dne 14.6.2016, když konstatoval, že při stanovení výživného je nutné zabývat se nejen dosahovanými příjmy, ale přihlížet také k celkové hodnotě movitých a nemovitých věci a ke způsobu života, kterým povinný rodič žije. Jestliže se majetkové poměry otce dítěte a jeho životní úroveň díky příjmu manželky zlepšily, můžete na tuto skutečnost při dalším soudním jednání upozornit.

 

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

  • Z jakých příjmů a z jakého období se vypočítávají alimenty, výživné?
Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.